Každý z nás je jenom člověk, ať už vykonává jakékoliv povolání. I policista může selhat, když je pro něj nabídka někoho, kdo porušil zákon, zvlášť lákavá, a když je přesvědčený, že na jeho selhání nikdo nepřijde. Jak je na tom policie v Liberci? A co si myslí o klientelismu a vůbec korupčním chování samotný ředitel Miroslav Dvořák?

Dvaapadesátiletý plk. JUDr. Miroslav Dvořák (foto: Petr Šimr, Deníky Bohemia) stojí v čele Okresního ředitelství Policie České republiky v Liberci už třetím rokem. Přišel do Liberce z České Lípy. K policii nastoupil před třiatřiceti roky. Byl úspěšným kriminalistou, a jak sám říká, z jeho éry na kriminálce zůstal dodnes jen jediný nevyřešený případ. Tím je neobjasněná vražda osmnáctileté dívky v Mimoni

„Moje ideály, se kterými jsem kdysi šel k policii, se splnily. Chtěl jsem být kriminalistou, a tím jsem se stal. Vystudoval jsem a po roce 1989 si mne nadřízení vybrali jako zástupce ředitele. Nyní jsem ředitelem, přesto mne dodnes straší nevyřešený případ zastřelené dívky v Mimoni. Stal se v roce 1994 a byl to složitý případ. Dodnes mne mrzí, že se nám nepodařilo jej objasnit, že jsme nenašli pachatele. Rád bych to vyřešil, a kdyby to šlo, kdykoliv bych se k tomuto případu vrátil,“ říká ředitel Miroslav Dvořák.

Náš web se zabývá korupčním chováním. Jste sice v Liberci teprve krátce, přesto by mne zajímalo, jestli se za vašeho působení dopustil některý zdejší policista něčeho, co se dá klasifikovat jako korupce?
Za dobu mého působení jsem se s něčím podobným nesetkal. Pár případů se stalo v minulosti, a ty teď řeší soud. Ani se nestalo, že by někdo zkoušel korumpovat přímo mne osobně. Kdyby se to stalo, řešil bych celou záležitost tvrdě. Máme webové stránky. Má mailová adresa je redlbc@mvcr.cz Denně si to pročítám. Občané mi sem mohou psát i stížnosti na naše policisty, mají-li nějaké. A já je budu řešit.

Co se stane s policistou, na něhož by padlo obvinění ze zneužití pravomoci veřejného činitele, za kterým někdy bývá schováno korupční chování?
Platí nedávno novelizovaný zákon o služebním poměru. Policista, obviněný z úmyslného trestního činu, je okamžitě postaven mimo službu, dokud se jeho případ nevyřeší. Jestliže se ukáže, že je nevinný, vrátí se na své místo. V opačném případě samozřejmě u policie končí.

Podle některých odborníků dává ke korupčnímu chování prostor nový silniční zákon. Pokuty za dopravní přestupky jsou tak vysoké, tresty natolik přísné, že může leckterý řidič zkusit nabídnout dopravnímu policistovi úplatek třeba výměnou za to, že jeho přestupek nebude vůbec zaznamenán. Nemáte z této možnosti obavy?
Osobně patřím ke kritikům nového silničního zákona. Podle mne je jenom represivní, to znamená, že pouze tvrdě trestá, ale na rozdíl například od Německa nedává řidiči možnost nápravy. Řidiče nevychovává. Poslanci i vláda ale chtějí nový zákon změkčit, takže uvidíme, jakou bude mít nakonec podobu.
Na druhé straně nový silniční zákon neumožňuje dopravním policistům to, co v minulosti, tedy pohybovat se třeba ve výši pokuty v nějakém rozpětí. Dříve mohl policista za tentýž přestupek dát řidiči pokutu od několika stokorun až třeba do dvou tisíc. Takže řidič mohl smlouvat. Také mohl být přestupek řešen pouhou domluvou. To dnes už nejde, dnes platí pevná sazba, za každý přestupek konkrétní pokuta a přesně stanovený počet bodů. Takže k pokusům usmlouvat, případně uplatit policisty lákal spíše ten starý silniční zákon.

Přesto – chystáte do budoucna nějaká opatření, která by pokusům o zkorumpování policistů zabránila?
Chceme také v naší republice zavést to, aby každý policista v době, kdy je ve službě, byl zvukově i obrazově snímán. Toto opatření bude chránit i samotné policisty.
Na druhé straně se musí – především v oblasti dopravních přestupků – veřejnost naučit vnímat policisty jako ty, kteří neúprosně vyžadují plnění zákona. Objížděl jsem teď policejní školy a myslím, že mohou být občané klidní, studenti si vedou dobře a je v nich záruka, že budeme mít schopnou policii.

A co si myslíte o korupci ve společnosti?
Možná je u nás korupce už tak zažitá, že si ji ani neuvědomujeme, mnohé jednání za korupci ani nepovažujeme. Je to složité – dá se za korupční chování považovat to, když dám sestřičce v nemocnici bonboniéru a kafe?
Myslím si, že je mezi lidmi hodně závisti. Po roce 1989 se před námi všemi otevřely netušené možnosti. Všichni máme v sobě přirozenou soutěživost a rádi bychom byli úspěšní jak v osobním životě, tak i v práci. Ale každému se to nepodaří, a tak si ti neúspěšní začnou o těch úspěšných vyprávět bajky. A neuvědomují si, že každý, aby byl úspěšný, musel pro to něco udělat. Ovšem když přemýšlím o tom, jak se chovají naši úředníci, kteří jsou placení z peněz občanů, připadá mi, že svou neochotou a nepřístupností si říkají o to, aby jim člověk příště něco přinesl. Že pak jeho záležitosti vyřídí ochotněji. Chybí nám laskavost, lidskost. Úředník by měl být profík, který si uvědomuje, že je tu pro občany, a netvářit se tak, že jej občané otravují. Sám o sobě říkávám, že mám tři úsměvy. Jeden doma, jeden v práci a jeden mám pro občany.

Podle průzkumů Transparency International na tom není Liberec s korupcí moc dobře. Tyto průzkumy ale určitě nevycházejí ze závisti těch neúspěšných…
V Liberci žije spousta šikovných lidí. Mnozí umějí šikovně lobovat, ale pohybují se v mezích zákona. Někteří žili a podnikali za hranicemi, byli o kus dál než ostatní, a když se vrátili, využili těchto zkušeností a vedou si dobře.
Část Liberečanů kritizuje radnici, co si ještě vymyslí, aby se tu postavilo. Ale kdyby se tolik nestavělo, nebyl by Liberec dynamickým městem, které se rozvíjí a přitahuje turisty. Kolik krajských měst má dálnici do Prahy? Kolik krajských měst je v tolika vrcholových sportovních soutěžích, a nemyslím tím jenom fotbal a hokej? Kolik jich má tak špičkovou botanickou zahradu, zoo, multifunkční halu, Babylon a divadlo? V Liberci se vyprofilovali i vrcholoví politici, například Přemysl Sobotka. Neznám jiného politika, který chodí tak často mezi lidi, a který se i v době dnešních politických soubojů chová slušně a důstojně.
Nemám pocit, že se tu děje něco nefér. A jestli má někdo podezření, ať dá trestní oznámení.

Ale korupce se objevuje zejména při přerozdělování veřejných peněz, případně státních či městských zakázek. K tomu existují pojmy jako je například střet zájmů.
Je pravda, že peníze zaslepují některým lidem mozek. Korupce ale doprovází lidstvo od nepaměti, vládla už v antickém Římě. Měli bychom se snažit o to, aby rozdělování veřejných peněz a výběrová řízení na veřejné zakázky byla co nejprůhlednější. Tam, kde jde o peníze občanů, musí vládnout co největší transparentnost.

Zuzana Minstrová