Liberecká radnice se rozhodla v centru města zakázat drobný pouliční prodej a pro leckoho možná dotěrné brigádníky, kteří nabízejí nejrůznější komerční produkty. Rada navrhla zastupitelstvo schválilo. Podle vyjádření politických i úřednických představitelů radnice jde o vstřícný krok k občanům, kteří tak budou při průchodu centrem města zbaveni obtěžování ze strany zmíněných prodejců. Mnoho z obyvatel města to možná uvítá, ale v porovnání s dalšími rozhodnutími, které vedení města předkládá a svou většinou prosazuje, jde možná jen o sypání drobků ze stolu a o laciný pokus o získání politických bodů.

Aby nedošlo k mýlce – pro většinu lidí, procházejících městem, je asi skutečně otravné, když je zastavují nejrůznější prodejci a snaží se je přesvědčit, že právě bez jejich výrobku nebo služby nemá cenu existovat. Většinou ale stačí odpovědět na úsměv úsměvem a říci „Ne, děkuji.“ Den ani procházku centrem to nezkazí, firmy, jejichž zboží je nabízeno, kvůli tomu nekrachnou, a proto na tomto zákazu budou ve finále biti jen studenti nebo nezaměstnaní, kteří si tímto, jistě ani pro ně samé nikterak příjemným a důstojným, způsobem snaží vydělat nějakou tu korunu na živobytí.

Ve srovnání s tím, co vedení města skrze svou většinu v zastupitelstvu, již tolikrát prosadilo nebo svým rozhodnutím povolilo, je zákaz pouličního prodeje asi tak důležitý a přínosný, jako plivání do moře. Stačí se jen projít památkovou zónou, o jejíž důstojnost představitelům radnice jde. Uskutečněné nebo plánované urbanistické zločiny na tváři města Liberce, jako je díra pod Perštýnem, svou ohyzdností a prázdností vyhlášený „obchodní dům“ Plaza přímo vedle radnice, zbouraný OD Ještěd – Tesco, palác Syner anebo snaha (ex)politických prominentů na dostavbu dolního centra, které tak ostudně chátrá, způsobem nikoliv citlivým. S tím vším souvisí samozřejmě i dopravní komplikace a snaha za každou cenu privatizovat, tedy výhodně spekulantům (rozuměj výhodně pro spekulanty) prodat téměř každý coul veřejné zeleně. O přerozdělování veřejných peněz, které míří, místo občanům, do kapes kamarádů-podnikatelů, není nutno hovořit..

Ve vyhlášce se praví, že jednotlivé zákazy mají své odůvodnění v obraně dobrých mravů. Potom je tedy zajímavé, že se nikdo nepozastavuje nad dalším dnešním smutným (a odpudivým zároveň) fenoménem, a tím je rapidní nárůst různých heren v (nejen) centru města. Jedna herna vedle druhé, pochybné podniky za pochybné peníze, které se zde zřejmě musí vyčistit pro zisky svých ještě pochybnějších majitelů. Kolik heren v samém centru města přibylo si jistě všiml každý. Ale to je asi v souladu s dobrými mravy, jak praví vyhláška, která se snaží pouliční prodej zakázat. Znovu se potvrzuje, že morální hodnoty a hranice má každý zřejmě trochu jiné…

Jaroslav Tauchman