Již delší dobu prosakují na veřejnost někdy více někdy méně zaručené zprávy o záměrech magistrátu města Liberce odprodat pozemky letiště do soukromých rukou. Tyto záměry jsou zřejmě vedeny snahou libereckých radních alespoň částečně zmenšit finanční deficit rozpočtu města, který byl v minulosti způsoben málo uváženými investičními akcemi. Protože liberecká radnice neinformuje o těchto záměrech libereckou veřejnost, ani ty, kteří ve zmíněném katastrálním území jako právnické osoby (aeroklub, para oddíl, klub leteckých modelářů) provozují svoji činnost a není známo, jak daleko pokročilo jednání se zájemcem o tyto pozemky, považujeme za povinnost se k těmto záměrům vyjádřit.
Doporučujeme radním města Liberce, aby při rozhodování o osudu letiště vzali v úvahu několik historických momentů, které byli rozhodující a vedli jejich předchůdce na radnici v Liberci pro vznik libereckého letiště.
Zde jsou:
– Že Liberec v poválečných letech patřil mezi města, jež pochopila výhody leteckého spojení, a byli to liberečtí radní (vaši předchůdci), kteří se zasloužili o to, že již v roce 1926 byla zahájena přeprava pošty mezi Prahou a Libercem, která v roce 1927 byla zařazena do letového plánu ČSA (dnešní radní již výhody leteckého spojení nechápou?)
– Že již v roce 1926 liberečtí radní vytipovali vhodné pozemky v Růžodole pro stavbu nového letiště a společně s městy Jablonec a Železný Brod předložili Ministerstvu veřejných prací návrh na vybudování Státního veřejného letiště. Jejich žádost byla zdůvodněna usnadněním a zrychlením obchodního styku celého severočeského regionu s hlavním městem a cizinou (to dnes již není třeba?);
– Že činnost na tomto letišti je již provozována 76 roků bez přerušení;
– Že pravidelná civilní letecká linka Praha – Liberec byla zahájena v červnu 1937a zrušena byla pouze potupným mnichovským diktátem;
– Že liberecké letiště od samého vzniku sloužilo výhradně civilnímu letectví s výjimkou doby působení Četnických leteckých hlídek 1935 – 1938, německé okupace 1938 – 1945 a po vzniku Vojenské odborné školy leteckých mechaniků 1945 – 1949;
– Že pozemky libereckého letiště nikdy nebyly v soukromém vlastnictví. Vždy patřily městu nebo státu a sloužily výhradně k letecké činnosti. Jedině tak bylo zaručeno, že jich nebude zneužito k jakékoliv podnikatelské činnosti (kde jsou v dnešní době záruky, že to nebude zneužito právě k této činnosti?).
– Že letiště Liberec v době ohrožení republiky sloužilo Četnickým leteckým hlídkám, které chránily celý severočeský regiment a budované obranné pásmo v severočeském regionu;
– Že na letišti Liberec pět roků působila Vojenská odborná škola leteckých mechaniků, která vychovala stovky leteckých specialistů pro československé rodící se letectvo po druhé světové válce, a její příslušníci byli vydatnou posilou pro tehdejší neklidné pohraničí;
– Že od října roku 1945 na zdejším letišti nepřetržitě působí aeroklub, který za dobu své 55leté činnosti vychoval řadu reprezentantů v motorovém i bezmotorovém létání (při prodeji pozemků letiště do soukromého vlastnictví a nestanovení smluvně pevných záruk o nezrušitelné letecké činnosti, by se mohlo stát, že aeroklub nebude moci provozovat svoji činnost);
– Že od roku 1950 na zdejším letišti nepřetržitě působí para oddíl, který vychoval také reprezentanty (při prodeji pozemků letiště do soukromého vlastnictví a nestanovení smluvně pevných záruk o nezrušitelné letecké činnosti, by se mohlo stát, že para oddíl nebude moci provozovat svoji činnost);
– Že od roku 1945 nepřetržitě působí na tomto letišti klub leteckých modelářů, který vychoval několik úspěšných čs. reprezentantů (při pronájmu pozemků letiště do soukromého vlastnictví by se mohlo stát, že klub nebude moci provozovat svoji činnost);
– Že i jiná a někdy daleko menší města v současné době mají svá letiště, která se snaží zachovat, nebo naopak získat pro ně mezinárodní statut (viz Ústí nad Labem);
Jsme si vědomi, že liberecká radnice v mnoha případech ctí historické tradice a provádí investiční činnost ve prospěch mnoha památek města (městské lázně, Liebigova vila, podzemí radnice, městská kašna apod.). Proč tedy nepokračovat v této činnosti v případě libereckého letiště?
Tyto historické skutečnosti máme na paměti my, kteří tímto způsobem rázně protestujeme proti záměrům liberecké radnice o prodeji pozemků letiště do soukromého vlastnictví, a tím vylepšit finanční deficit města, který si přivodilo samo svými neuváženými investičními rozhodnutími. Tímto dopisem žádáme radní města Liberce o zvážení záměrů odprodeje pozemků letiště právě z uváděných hledisek historických skutečností a ponechat letiště v majetku města a provozuschopném stavu.
Kdo jsme my?
Jsou to všichni bývalí a současní příslušníci libereckého aeroklubu, para oddílu Liberec, klubu leteckých modelářů, bývalí příslušníci československého letectva, bývalí absolventi Vojenské odborné školy leteckých mechaniků žijící v Liberci, členové Svazu letců České republiky, klubu výsadkových veteránů a všichni příznivci letectva v Liberci, kteří se sešli na svém pravidelném setkání 13. ledna 2010 v hotelu Atrium a jsou pod tímto dopisem podepsáni.
za autory prohlášení – místopředseda odbočky Svazu letců Liberec, Ing. Vladimír Novák