Otázka, zda prodat, či neprodat liberecké letiště rezonuje místní politickou scénou již mnoho let. Nyní je skončené výběrové řízení, zájemce je jasný a vlastním prodejem se bude zabývat Zastupitelstvo města, které jej buď posvětí a nebo lépe celý zamítne.
Na můj vkus se o této zcela zásadní majetkové operaci vede malá, místy žádná, veřejná diskuse. Otázka samotného bytí a nebytí letiště má několik rovin, vlastnictví pozemků pod letištěm v ní hraje z pochopitelných důvodů zcela klíčovou roli. Postoj nejsilnější radniční politické strany, která v rámci Rady města tento prodej navrhuje je dostatečně znám. Rád bych v tomto článku vznesl na tuto problematiku svůj náhled, několik opozičních argumentů, které mne v této otázce vedou ke zdrženlivosti a k záměru tento prodej nepodpořit.

– neukvapit se

Dle mého názoru by bylo nerozumné předřadit zájem krátkodobého zisku před možnostmi dlouhodobého rozvoje. Příjem cca 130Mil Kč do obecní, prázdné, kasy je možná zajímavý, ale z dlouhodobého hlediska naše město z dluhů nevytrhne. Myslím, že ve vztahu k létání budou možnosti našich následovníků (klidně v horizontu 40-50let) výrazně lepší a z hlediska jejich naplnění bude pro město vhodné pozemky letiště vlastnit. Je snad vyloučené, že 40let, budou existovat levné, ekologické technologie a např. solární vzducholodě nás budou přepravovat takřka zdarma do Prahy a zpět?

Musím, připomenout, že Liberci chybí kvalitní napojení železnicí, silniční je takové jaké je (lepší to o moc nebude) a tak nic jiného než přeprava vzduchem se v našich podmínkách mnoho rozvíjet nemůže. Myslím, že k letišti je třeba přistupovat jako k ostatní dopravní infrastruktuře, pokud ji teď aktuálně masově nepotřebujeme, lze ji pronajmout nikoli ovšem prodat.

– nedostatek velkých pozemků

Letiště nikde jinde město Liberec nepostaví, brání tomu topologie terénu, napojení infrastruktury a mnoho jiných důvodů, navíc po létech intenzivní privatizace nezbývají Liberci žádné jiné strategicky velké pozemky. Jednou bych se chtěl v Liberci dožít centrálního zeleného městského parku. Že jsem se zbláznil a k letišti to nepatří? Jen zdánlivě. Co takhle nahradit slepenec budov Krajské nemocnice Liberec moderním areálem a z nejtěsnějšího centra ji posunout do centra širšího a cenný pozemek na dohled od radnice ponechat jako centrální park?

Nic jiného než miliardové peníze a dostatečně velký pozemek napojený na infrastrukturu k tomu Liberec nepotřebuje. Pokud si jednou občané Liberce skutečně zodpovědně řeknou – „letiště nechceme“, potom bych tento pozemek raději ponechal právě na tento záměr. Je jisté, že to není dalších 20let aktuální, ale co je to 20let v historii města?

– právní vady

Každý jistě zná „kostlivce ve skříni“, na naší radnici je jich možná více, než si dovedeme představit. Kde se vzalo tu se vzalo další věcné břemeno) příjezdu, přístupu, užívání a parkování, na celé letiště, zapsané v posledních dnech Katastrálním úřadem ve prospěch soukromé osoby. Toto věcné břemeno je „na chlup“ podobné, na základě (pravděpodobně) stejné smlouvy, které město Liberec nedávno draze vykoupilo od jiné soukromé osoby. Tehdy muselo (byť s doplatkem) postoupit obří pozemek v sousedství letiště.

Nyní se s nenadálou situací opět musí nějak poprat, vypadá to spíše na soud, ale jedno je jasné, domnívám se, že pokud je pozemek letiště zatížen nevyjasněním věcným břemenem, nelze jej prodat a přenášet nejistotu na kupujícího. Mohlo by se to městu vrátit jako bumerang v podobě dalšího soudního procesu s nejasným (a možná drahým) výsledkem.

Výše uvedené důvody mne a některé další opoziční kolegy vedou k velké opatrnosti v nakládání s tímto majetkem. Domnívám se, na rozdíl od primátora Kittnera, že Liberec letiště potřebuje. Je třeba ovšem hledat formu a způsob provozování. To že jej potřebujeme neznamená, že jej máme provozovat. Ponechat jej v nynější podobě, jako zelenou plochu přístupnou všem a tak nějak „na pohodu“přece není také žádná prohra.