Rozhovor s místostarostou Jablonce, Lukášem Pletichou

Dnes přinášíme pohled na naše město očima našich sousedů. Jablonec, přes všechnu odlišnou dílčí historickou zkušenost, je Liberci bezesporu nejbližším městem. Nakolik je ale podobný či dokonce stejný jeho veřejný a politický život, o tom má mnohý Liberečan často spíše jen tušení než povědomí. O Jablonci, ale i Liberci, o jejich politice, byznysu, dopravě, zkrátka o společných problémech a jevech, které města spojují, jsme si povídali s jabloneckým místostarostou, Lukášem Pletichou.

Před čtyřmi lety jste se stal členem vedení sousedního města, Jablonce nad Nisou, co pro vás bylo největším překvapením, co jste například nečekal?
Měli jsem určité představy, jak by se měly některé věci dělat jinak, měli jsme jiné představy o směru, kam by město mělo kráčet. Ale můj vnitřní postoj byl, moc nečekat a být připraven na všechno a pak být raději příjemně překvapen. Nepříjemně mne překvapily vlastně dvě věci. První byla zdlouhavost změn. Město je jak rozjetý velký parník. Je dlouhá prodleva mezi otočením kormidla a než loď začne nabírat nový kurs. Volby jsou na podzim a ten první rok vám vždy nalajnují vaši předchůdci.

A tou druhou věcí byla nekázeň a nesoudržnost koalice. Hlavně, když se jednalo o zásadních otázkách. V koalici jsme si předem stanovili nějaký směr, nějaký postup… jenomže pak stačilo, když opozice dostala naše zastupitele pod tlak – „Musíte rozhodnout teď a tady, nebo bububu.. hrozí soudy…“ a při hlasování pak bylo všechno jinak. Zbytečně a hloupě!

A část zastupitelů pak naskáče na špek horkou jehlou ušitým pozměňovacím návrhům. Dost šancí na pozitivní změny tímto způsobem uteklo. Škoda. Dost čar přes rozpočet způsobila též krize. Podstatně snížila příjmy.

Mohl byste, prosím, uvést, dejme tomu, tři věci které se vám podařily a které naopak nepodařily v jablonci změnit?
Určitě se podařilo více zapojit veřejnost do rozhodování. Začali jsme projednávat záležitosti veřejných prostranství, uspořádali na tato témata workshopy s lidmi. A to je správná cesta. Podobným způsobem a i otevřeným jednáním se nám podařilo vykomunikovat s lidmi i dost složitou a ožehavou otázku řešení křížení ulic Palackého a U Přehrady a zachování Vrchlického sadů. Je to sice zdánlivě lokální téma, ale dopravně ovlivňuje podstatnou část Libereckého kraje na východ od Liberce.

Přihlásili jsme se i k Místní agendě 21. Nese to své ovoce. A na těchto principech jsme připravili i IPRM. Mám radost i z toho že v několika oblastech se utvořily uskupení obyvatel, s nimiž lze lépe jednat o místních záležitostech. Ať už to je třeba osadní výbor na Proseči, nebo některá aktivnější sdružení vlastníků bytových jednotek. Po té co koupili byty, opravili si je, začínají se více zajímat i o prostor kolem domů. Už v mnoha místech pochopili, že není jenom „ono to město a vy na té radnici“, ale že především oni – obyvatelé jsou to město.

A pro mne jsou tématem parky, veřejná zeleň, veřejný prostor. Podařilo se vybudovat Sportovní areál Čelakovského ve Mšeně s in-line dráhou, i několik dalších parků revitalizovat. Parky jsou nadčasové, slouží všem 24 hodin denně 7 dní v týdnu i 365 dní v roce.

Nepodařilo se zvrátit některé developerské projekty z minulosti, na které by město mohlo v budoucnu doplácet. Zatím je alespoň zbrzdila krize. Takže jiskřička naděje je. Nepodařilo se příliš hnout s bytovou výstavbou. V Jablonci byl nedostatek bytů. Ale krize to utlumila. A také jsme příliš nehnuli s cykodopravou. Je závislá na hlavních dopravních stavbách, ale ty se v Jablonci pozdržely, takže nebylo moc Nepodařilo se nám moc hnout s teplárenstvím.

Nepodařilo se pořádně vyřešit parkování na sídlištích. A také cyklostezky. Jablonec na ně není připraven. Nebo-li lépe řečeno, náměty jsou, jenomže hodně věcí závisí na vyřešení hlavních dopravních staveb obchvatů a průtahů. A to není v moci města. A často dobrý a zdánlivě jasný a jednoduchý nápad se v praxi zasekne na detailu, jehož překonání ale stojí obrovské peníze -například sítě. A z toho pak začínají i různé fámy o mrhání peněz, korupci atd. Typicky, třeba nyní úpravy křižovatky u radnice, nebo nová zastávka Jablonec-centrum.

Ony ideály jsou potřebné, ale reality vládnutí je pak jiná a máloco jde tak lehce.

Proč jste vstoupil do ČSSD ?
Důvodů je víc. Musím začít více v minulosti u Strany pro otevřenou společnost. Před lety mi přišla jako dobrá volba. Jenomže pak přišel rok 2008, nastal boj o pozice a vliv do krajských voleb…a už se to rozběhlo. Pomluvy, vylučování před volbami, pomluvy vylučování po volbách – teď už kdo, koho bude poslouchat…

A nakonec schizma, se kterým se ale strana nedokázala vyrovnat. Byl jsem zklamán a nezbylo mi než dát zpětně za pravdu kolegům, kteří též stranou prošli, pak se s ní rozloučili. A nakonec se úspěšněji angažovali jinde. Třeba jako Martin Půta, Marek Pieter jako Starostové pro Liberecký kraj, nebo předtím Petr Pávek, Martina Pokorná u Zelených. A teď odcházejí další.

ČSSD vyplynulo na základě dobré a férové předchozí spolupráce v rámci koalice na jablonecké radnici i na kraji. A to pak rozhodlo.

Liberecká ČSSD dlouhodobě spolupracuje se zdejší ODS a malými pravicovými stranami, u nichž se tvrdí, že je de facto zaměstnává zdejší vlivná stavební lobby, jak Vy se díváte na takovouto spolupráci Vašich stran, zejména těsně po volbách, když na celostátní úrovni mezi nimi zuřil nekompromisní boj?

Jablonec je sice Liberci blízko, ale komunální témata jsou rozdílná. Navíc s libereckými poměry zas tak detailně obeznámen nejsem, ve straně jsem krátce. Takže k tomu se těžko mohu nějak kloudně vyjadřovat.

Vím bezpečně, že v Jablonci se nic takového neděje a témata i vztahy jsou v Jablonci jiné. V Jablonci je větším tématem vztahy města k financování fotbalu a uskupení kolem něho. Jsem ale přesvědčen, že ta hra na levici a pravici je jenom o tom, nějak se vůči tomu druhému vymezit a je to jen populistická zástěrka. A ta současná jakoby štvanice na levici má ve skutečnosti má jediný cíl – odvést pozornost od podstaty problému.

Existuje i v Jablonci propojení byznysu a politiky?
Ano, existuje. Jenomže ta otázka je obsáhlá a komplikovaná a vůbec ne tak jednoduchá, jak se z předvolebních prohlášení zdá.

Propojení k politice vždycky patřilo, patří a patřit bude. A je to v pořádku. Ve středověku, za císaře pána, za republiky, dnes a bude i v budoucnu. Konšely, radními, starosty bývali průmyslnící, obchodníci, intelektuálové. Bez nich, jejich vizí a vlivů by nevznikly vodovody, kanalizace, železnice, pouliční dráhy, plynárny, elektrárny, ale ani dobročinné záležitosti jako hasiči, parky, koupaliště, sportoviště. Tehdy hlavně střelnice, tělocvičny, lázně. Za Liberec mohu jmenovat Liebiga, Ginzkyho… u nás byli třeba Hoffman, Pfeifferové. Vliv a lobbing se tehdy soustřeďoval na prosazování koncesí a oprávnění. Nedávno to byly záležitosti spojené s privatizací, dnes se to točí především kolem dotací. Doba se změnila a vše se nějak vyvíjí.

A další úhel pohledu – obce a města různě podnikala a podnikají. Dříve – v obecních lesích, rybníkách, měšťanských pivovarech, lihovarech i v peněžnictví.. Dnes pronájmy nemovitostí, parkoviště, teplárenství, vodárenství, doprava, odpadové hospodářství… a je to dobře. Od toho jsou obce samosprávné, aby se staraly i samy o sebe a spravovaly svůj majetek. Nelze se spoléhat jen na příjmy z přerozdělování daní a dotací shůry. To je cesta do závislosti a do pekel! A je to otázka posledních let. Jenomže to komunální podnikání je staletími osvědčené a opodstatněné.

V samotném propojení byznysu a politiky problém nevidím. To není ani dobré, ani zlé a jedno bez druhého nemůže být. Ale je to sexy téma pro volební kampaň. Podstata problému je, co je zdravé a co už ne a jak to regulovat a kontrolovat, zda jsou vztahy vyvážené. Především, zda to propojení není jen jak město očůrat, připravit o majetek, zadlužit a vytunelovat.

Dobráků-podnikavců, kteří přišli s projekty např. „Ty hloupý město prodej nám levně ten starý barák, ať se o něj nemusíš starat.. Nebo ty hloupý město prodej nám levně pozemek jako nevyužitelnou louku a postav nám k němu silnici, kanály a vodovod. A my si tam něco postavíme a prodáme to a co neprodáme, o to se nám starej. A pak ti třeba uděláme banket vyfotíme tě a budeš slavnej, cos pro město neudělal…“, no těch už pár mou kanceláří prošlo.

Jenomže i představy některých politiků jsou směšné „Bohatý investore přijď, investuj zde své peníze, my ti poděkujeme, necháme se s tebou vyfotit a nic zpátky už nechtěj.“ Všechno něco stojí a vše se musí dříve či později splatit.

Z toho plyne, že vztahy mají být vyvážené a pod veřejnou kontrolou. A to je asi ta podstata problému. A nejlépe při tom rozhodování, co je zdravé a co ne, poslouží selský rozum a kupecké počty.

Setkal jste se Vy sám s korupcí nebo s klientelismem?
Ano, setkal. Ale je to nesmírně těžké někomu prokázat natož pak tento jev vymítit. Většina případů je, že někdo někde něco povídal nebo někde zaslechnul, jak se jiný chlubil jak si někde, něco, někoho zmanažeroval. A když takové jevy nejsou řádně podloženy, těžko se dokazují. Konkrétně takové úplatkářství je jev, ze kterého profitují obě strany. Proto se těžko dokazuje a málokdy se něco takového řeší. Naopak často se to jako bumerang vrací proti tomu, kdo na něco takového poukázal. Ať už jako zúčastněná strana, nebo jako že něco od někoho slyšel.

Občas úvahy o korupci a klientelismu slýchám i v souvislosti se záležitostmi správních a hlavně stavebních řízení. To když úřad, nebo konkrétně úředník někomu vyhověl či nevyhověl a jinému účastníku, nebo sousedům se to nelíbí. Často ale ty úvahy a domněnky plynou z neznalosti principů správních řízení.

To znám dobře především ze své předchozí advokátní praxe. Ale jinak, že by mi někdo přinesl do kanceláře a strkal igelitku plnou peněz, tak to jsem za ty 4 roky na radnici nezažil:))

Jsou na jablonecké radnici nějaké systémové páky a nástroje, jak tyto negativní jevy eliminovat?
Ano, sjednotili a vytvořili jsme jedno oddělení pro veřejné zakázky, zdokonalili interní směrnice, dále běží veřejná projednávání důležitých záměrů. Setkávání s občany – tematická i obecná. Přihlásili jsme se a realizujeme záležitosti z Místní agendy 21, proběhlo komunitní plánování, ustavili jsme osadní výbor pro místní část Proseč nad Nisou, zavedli institut hromadné připomínky, který vykrývá vakuum mezi peticí a referendem – a záhy se její použití osvědčilo. To když se jednalo o dani z nemovitosti pro letošní rok. Takže lidé mají možnost do různých procesů v různých fázích zasahovat. Snažíme se. Ale na 100% zázračný lék na všechny nešvary a negativní jevy, tak na ten jsme ještě nepřišli:))

V současné době je velikým tématem u nás na severu Čech rozdělování dotací skrze IPRM, Vy sám jste členem regionální rady – jsou mezi projekty, které získají podporu i takové, které by jste Vy osobně nepodpořil a proč?
Je potřeba si ujasnit tzv. velké IPRM, podporované z ROP NUTS II Severovýchod – ten se týká pouze Liberce, Pardubic a Hradce a IPRM z IOP. To „malé“ IPRM máme i v Jablonci.

Za tím si stojím. Všechny záměry úprav veřejných prostranství jsou vícestupňově veřejně projednávány s občany. Stoprocentní souhlas nikdy pořádně není. Lidé jsou různí, zájmy mají různé. Ale snažíme se dosáhnout Parretovského optima. Zde je i situace jednodušší: jsou přesně dány mantinely, na co prostředky použít lze a na co už ne.

V Liberci je tématem ten „velký IPRM.“ Jenomže Liberec má zpoždění a pořádně se o něm ještě na půdě rady nejednalo. Zatím se schvalovaly projekty Hradci a Pardubicím. Účastnil jsem se prezentace libereckých projektů do něj zařazených. Většina projektů, které jsem viděl mi, přišla smysluplná. Ale musel bych znát pozadí i vývoj záměrů. Pak bych možná mohl lépe odpovědět.

Na zasedání regionální rady se až tak detailně projekty neprojednávají. Před tím je hodnotí expertní skupiny. A my již od úřadu dostáváme agregované a připravené údaje.

Proč je z evropských peněz podporováno soukromé podnikání v cestovním ruchu, například výstavba nových hotelů, když na druhé straně chybí peníze na památky?
Protože si Česká republika a Liberecký kraj tyto prioritní osy a oblasti podpory v letech 2005-2007 pro současné období vyjednal a stanovil. Z Bruselu to zdaleka tak regulované není, jak se u nás tvrdí. Bylo na našich tehdejších zástupcích, aby si řekli, co chtějí podporovat. Zrovna v Libereckém kraji je hotelů i kongresových center více než dost. Zde to vidím skoro zbytečné. A plně souhlasím, že zrovna ty památky by byly mnohem užitečnější.

Jak hodnotíte to, že městkou dopravu v Jablonci provozuje DPML a můžete to srovnat s předchozím ČSAD?
Myslím, že to je v pořádku. DPML je komunální podnik. MHD je pro život města strategický, stojí ohromné peníze, jak v Liberci, tak u nás, a měl by proto zůstat pevně v komunálních rukách. Už kvůli způsobu, jak se hradí provoz veřejné dopravy skrze úhradu prokazatelné ztrátu. Proto jsou nyní i důležité projekty jako IDOL, či krajský dispečink.

Jablonci ujel před řadou let při privatizaci vlak. ČSAD Jablonec nad Nisou, a.s. je nyní soukromý podnik a město v něm mělo sotva něco přes 6% podíl. A právě to že ČSAD je podnik soukromý zároveň vytváří řadu legislativních překážek pro užší spolupráci a rozvoj. Zákon o veřejných zakázkách, nařízení ES, pravidlo de minimis… a na druhé straně investiční jistota pro majoritního vlastníka. Tu jako město soukromé společnosti nemůžeme za tohoto stavu pořádně dát. Dopravce by se měl soutěžit, jenomže nikdo pořádně nevymyslel jak, protože zákon o veřejných zakázkách na tento druh služeb s úhradou prokazatelné ztráty opakovaně pořádně nepamatuje.

Nakonec se vymyslel systém, jak spolupráci do budoucna nastavit, aby to bylo pro všechny strany výhodné a je to právě prostřednictvím DPML. Jinak vysoký standard služeb MHD v Jablonci zůstal zachován a pro cestující se nic moc nezměnilo. Autobusy i řidiči jsou titíž.

Jak vidíte možnosti rozvoje kolejové dopravy (železnice, tramvaj) ve Vašem městě?
Je strategická. Bohužel pro větší rozvoj je zatím dána řada překážek. Železnice vede sice téměř centrem, ale byla stavěna pro nákladní dopravu – vysoko ve stráni a stanice jsou od centra daleko. A už tenkrát, před 120 lety s řadou výjimek. Bude se do ní muset hodně investovat, jak do kolejí, tak do zabezpečení přejezdů. Ale už se nám podařilo postavit a uvést do provozu novou zastávku Jablonec – centrum. Zlepší dostupnost středu města a bude důležitá hlavně pro oblast na východ od Jablonce. Měla by navazovat ještě lávka pro pěší a pak bude dostupnost centra opravdu špičková, jak má být!

Tramvaj v Jablonci byla zrušena, a linka do Liberce byla před 40.lety hloupě zkrácena. Končí daleko od centra, na zelené louce u parku. Asi jakoby v tramvaj z Vratislavic v Liberci končila u Textilany a na Fügnerku byste už museli pěšky. Slouží tak pouze dopravě z Jablonce do Liberce a pro samotnou vnitroměstkou dopravu moc význam nemá. Je ale důležitá! Ale bez pomoci státu to asi nepůjde. A ještě před tím musí dojít k modernizaci tratě mezi městy. Drážní stavby a ještě k tomu elektrifikované jsou drahé.

A jak se, jako Jablonečák, koukáte na sousední Liberec? I na jeho politiku a veřejný život?
Velmi pozitivně. V těsném sousedství s Libercem vidí, na rozdíl od mnohých jiných patriotů, velké klady. Pro lidi je špatné, že řada kontaktních center jako plynárny, elektrárny, telekom v Jablonci zrušily a lidé musí do Liberce. Pro starší lidi je to problém. Paseku dělají liberecké nákupní zóny. To si myslím, že Liberec docela přepálil. Zasahuje to i k nám. Řetězce nás počítají do liberecké spádové zóny a třeba za hobby markety se musí pro všechno do Liberce.

Naopak výtečné je to pro bydlení i příležitosti k podnikání, zaměstnání i rekreaci. Pro příští období bude velkým tématem navázat na sebe územními plány, a dát nějaký řád nezadržitelnému srůstání na Proseči a Vratislavicích. Ale i to se zdá, že je nyní na dobré cestě.

Popelkou je cyklodoprava. Ani v jednom městě není pořádně a řešena, natož aby navazovala. Podívejte kudy třeba vede mezinárodní cyklostezka Odra-Nisa! Řeku vidíte naposledy v Machníně a pak až u pramene Nisy.

Politické poměry jsou ale v každém městě individuální. Je třeba zajímavé, že v Jablonci se nikdy neurodily spolky a organizace ekologického zaměření. Zato máme hodně silné a početné zastoupení sportu a různých skupin kolem toho. Liberec hodně investuje do MHD.. Zato prioritou města chloubou je třeba i naše jablonecká nemocnice. Společné problémy zase máme v teplárenství.

A takové to drobné sousedské špičkování jako že bude Jablonec nad Libercem, nebo že Jablonec bude Liberec 34… to k tomu sousedství patří:)). Každopádně, když to mám shrnout, to sousedství je prospěšné.

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Projekt Garantovaného bydlení má za sebou první rok fungování, ptáme se proto jeho ředitele Roberta Pradeho na průběh tohoto roku.
Bydlení se dnes, více než po třiceti letech fungování svobodného trhu, stává neustále naléhavějším problémem pro stále větší část společnosti. Do sociální pasti, která
V českém zákonodárství se letos udál jeden významný krok, který by mohl pomoci boji s korupcí, která českou společnost stále svazuje a táhne ke dnu. Na
Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody slaví v těchto dnech 30. výročí od svého založení. Od té doby rozdělila na pomoc životnímu prostředí přes 32