Neprve přetiskujeme veřejný dopis Miroslava Hampla pro Alenu Dvořáčkovou:
Paní Dvořáčková,  jmenuji se Miroslav Hampl a jsem otcem Tomáše Hampla. Z KSČ jsem byl vyloučen v průběhu prověrek v roce 1969. V důsledku této skutečnosti jsem se mohl stát ředitelem jednoho ze závodů Textilany až v roce 1991 a jediná vysoká škola, kterou mohl Tomáš studovat byla hornická fakulta VŠB v Ostravě. Můj otec, rovněž Miroslav Hampl, vstoupil do KSČ v roce 1945 po návratu z pětiletého pobytu v nacistickém vězení. Nikdy nebyl ředitelem Textilany. Přesvědčeným členem KSČ zůstal až do své smrti.

Bylo by vhodné, abyste si před vypouštěním jedovatých smyšlenek ověřila alespoň základní fakta a nešířila drby ve stylu domovních důvěrnic.

Nežádám od Vás jakoukoliv olmuvu, protože o ni nestojím.

Miroslav Hampl

A zde je odpověď předsedkyně Občanského Sdružení Staré město Liberec Aleny Dvořáčkové Miroslavu Hamplovi:

Vážený pane Hample,

pokud jste byl postižen stejně minulým režimem jako moje rodina, tak se omlouvám. Informaci mi řekl jeden známý, když jsem si stěžovala, že mě Váš syn pasoval na uliční výbor, a asi si přitom popletl letopočet. Kdyby mě Váš syn takto nefér nenapadl, a nepasoval mě jako soudružku z uličního výboru, nemuselo se to stát. Doufám, že sám nevěříte tomu, že bych stála na ulici a špehovala zrovna Vašeho syna, jeho komentář byl opravdu nešťastný a jeho další vývody mě logicky rozčílily.

Já jsem z důvodu špatného původu mohla vystudovala též pouze technický obor – strojní fakultu VŠST, a na některé příznaky té doby opravdu nerada vzpomínám. Volila jsem až do roku 2006 ODS a politici této strany si sami svým chováním k občanům a svou chamtivostí způsobili to, že nyní hodně jejich bývalých voličů stojí proti nim. V nynější situaci s podporovanou menšinovou koalicí v Liberci je zcela patrné, že vůbec není důležité, kdo je pravý nebo levý, ale kdo je slušný a kdo ne.

Alena Dvořáčková