nášLiberec

Search

Zprávy ze zasedání zastupitelstva – navýšení daně a nejistý osud protikorupčních opatření i Nerudova náměstí

Druhé zářijové zastupitelstvo bylo nezvykle dlouhé, trvalo od 15.hodin až do půl jedné v noci. Nejdiskutovanějším bodem bylo projednávání daně z nemovitosti, které nakonec prošlo – navzdory předvolebním slibům koalice.

Daň z nemovitosti bude, až na Vratislavice, vyšší. Kdy se skutečně začne bojovat s klientelistickou chobotnicí je ve hvězdách. A kdo si myslel, že se bude iniciovat vznik seriózního a důstojného návrhu na podobu Nerudova náměstí, také odcházel zklamán.

Jako již tradičně mezi prvními na zastupitelstvu byli občané se svými návrhy. Tentokrát přišli dokonce i město pochválit, jako například předseda osadního výboru v Rochlici, pan Oldřich Jeníček, který poreferoval o úspěšné investici na zdejším, tolik let zanedbávaném a opomíjeném, sídlišti. Prostředky, za které se vybudovala dětská hřiště, ale i parkoviště, hradila v rámci IPRM Evropská unie a v Rochlici se ceny projektů dokonce podařilo snížit o obrovských 40%, když se vypsalo nové výběrové řízení s uvolněnými regulátory. Když ale bývalé vedení Změny pro Liberec chtělo stejný postup použít i u městských lázní a bazénu, narazilo a muselo se poroučet.

Dalším z občanů byla například Jana Jirásková z iniciativy Je čas nemlčet, která kritizovala jednací řád zastupitelstva, který není podle ní a jejích kolegů k občanské demokracii právě vstřícný. Ve svém volném čase si jej nastudovali a upozornili pak na několik nejkontroverznějších bodů.

Prodej Simonovy vily

Následovaly prodeje majetku. Zde se diskuse rozhořela u prodeje Simonovy vily, kdy na fakt, že město chce prodat tak významný objekt, upozornil první náš server. Opozici – Změně pro Liberec (ZpL) se nelíbilo údajně špatně připravený materiál k prodeji, stejně tak, že město nemá koncepci k rozvoji mateřských škol. V tom je podpořil i zastupitel za ODS, Ondřej Červinka, který chtěl, aby se do Simonovy vily přestěhovala školka z protějšího, neméně architektonicky cenného domu. Hlasovat o tomto prodeji se muselo dokonce dvakrát, jednou totiž chyběl zástupce Liberece občanům a tak celé hlasování muselo být revokováno. Vilu za 17 milionů získal nakonec Vojtěch Pražma, spolumajitel firmy Modelárna Liaz.

Pozitivním momentem při jednání o prodeji majetku bylo, že se opozici (KSČM, ZpL) podařilo dosáhnout toho, aby byly staženy body, které obsahovaly prodeje dílů pozemků, které měly připadnout spekulantům na úkor tamních obyvatel. Kritizován byl, zejména ze strany zastupitelky Skřivánkové (KSČM) způsob, jakým se občané dozvídají o privatizaci nemovitostí, které mají na jejich životy bezprostřední vliv.

Zvýšení daně z nemovitosti

Nejdéle projednávaný bod – plošné navýšení daní z nemovitostí. Hned v počátku upozornila opozice (Josef Šedlbauer –ZpL) na to, že navrhovaným přijetím, jak jej předložil ekonomický náměstek Šolc (Liberec občanům –LO), se z obyvatel Vratislavic stávají vlastně občané první kategorie, jelikož jim byla ponechána vyjímka a daň jim nebude navýšena. Přitom využívají, stejně jako ostatní Liberečáci, městské hromadné dopravy, chodí do divadla, kulturních zařízení.

Podle ZpL jde jen o politickou hru a náměstek Jiří Šolc to předkládá, protože je u něj ve straně (LO) i starosta Vratislavic, Lukáš Pohanka. K tomu se například přidal i zastupitel za ODS, Pavel Bernát. KSČM ústy Jaroslava Morávka odmítla návrh podpořit pro jeho asociálnost a přenášení problémů města na bedra nízkopříjmové většiny.

Podmínky Změny pro Liberec

Ještě závažnější a velkou tichou koalicí nakonec odmítnutou záležitostí, byla podmínka v podobě přijetí protikorupčních opatření, které by zajistila efektivnější nakládání s městskou kasou. S tímto návrhem přišel stínový náměstek pro ekonomiku ZpL, Jaromír Baxa. V jeho návrhu byl zákaz privatizace městských společností, prošetření MS v lyžování, ale i věci naprosto běžné v civilizovaném světě jako prověření smluv, jejich případné vypovězení pro nevýhodnost pro město, každoroční audit, zveřejňování hlasování rady i například všech faktur za posledních deset let, vypovězení smluv s firmami s nejasnou majetkovou strukturou, zveřejnění odměn zastupitelům, a to i včetně všech odměn rodinných příslušníků politiků a osob blízkých, dále například zavedení etického kodexu.

Tato podmínka nebyla přijata a návrh byl prohlašován v původním znění i s tím, že bylo upozorněno (Dana Lysáková –KSČM), jak některé strany jako Věci veřejné nebo ČSSD slibovali voličům daně nezvyšovat. Co je ale zajímavější – i tato koalice má (stejně jako například její jednotlivé strany jako Liberec občanům ve volebním programu) ve svém prohlášení, že se bude zabývat prošetřením minulosti a nápravou z ní vyplývajících křivd pro město. Když se ale má jednat konkrétně, ticho po pěšině.

Opozice (ZpL) ukázala na několika příkladech, jak je město kvůli těmto stopám minulosti dodnes vysáváno (například koncesní smlouva na městskou halu, kterou spravuje firmy ze stáje Syneru). Ani to nepomohlo. Ostatně na zastupitelstvu padlo (Jan Korytář –ZpL), že se některým lidem z ČSSD (bývalí náměstci Jiřího Kittnera Milan Šír, František Hruša) nediví, že nechtějí tahat kostlivce ze skříní, když se v minulém volebním období na jejich výrobě spolu s ODS podíleli.

Regulace hazardu a rekonstrukce Nerudova náměstí

Diskuse se rozvířila i kolem návrhu Jiřího Šolce na omezení počtu heren ve městě. Všichni se shodli, že jde o krok správným směrem, ale jak ZpL a KSČM, tak dokonce i tichý koaliční partner současné opozice – ODS, kritizovaly neprofesionalitu, se kterou byl návrh předložen.

Podstatná debata proběhla kolem budoucnosti Nerudova náměstí, kde nyní archeologové odkrývají následky jedné z největších tragédií 18. století, která za Sedmileté války (po bitvě u Liberce roku 1757) postihla naše město. Tehdy, těsně za tehdejší hranicí města,které mělo tehdy jen pár tisíc obyvatel, stál polní lazaret, kam si smrt přišla pro více jak 850 vojáků i Liberečanů, kteří následně podlehli epidemii. Všichni jsou pochovaní pod dlažbou Nerudova náměstí a v uličkách okolního tzv. Filipova města, které na tomto místě vyrostlo nedlouho poté.

Právě tento významný archeologický nález si vyžádal změnu původního návrhu, který počítal s větším množstvím zeleně. Kořeny by totiž narušovaly hroby zdejších obětí. Vedení radnice předložilo návrh na další úpravu, ze kterého ovšem již zeleň téměř zmizela, naopak se situace vrací de facto do podoby parkoviště (až na několik stromů v ohradách), které zde bylo celých dvacet let za ODS.

Zastupitelstvo odmítlo návrh Změny pro Liberec na ideové zpracování nejen Nerudova, ale i ostatních libereckých náměstí a následně na vypsání konkrétních soutěží s tím, že by to trvalo moc dlouho. Od toho si opozice prostřednictvím Jana Korytáře slibovala větší a kvalitnější škálu návrhů. Toto neprošlo a podobu dostane do rukou firma, která přišla i s návrhem návratu parkoviště. Koalici tradičně podpořila ODS.

Na konci zasedání padl ještě návrh od Liberce občanům (Věra Rosenbergová), aby zasedání bylo již od rána a nejednalo se tak do pozdní noci. Návrh, ze kterého by na úkor pohodlí zastupitelů vypadli pracující občané, nebyl naštěstí přijat. Opozice (ZpL) kontrovala, že mají předkládat kvalitnější návrhy a diskutovat předem s opozicí a tak dlouho by na zastupitelstvu nikdo nebyl. Unavená primátorka ohlásila konec zasedání a všichni se rozešli domů.

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
V adventní čas klidu a rozjímání proběhlo poslední letošní zastupitelstvo, kde toho bylo k rozjímání i přemýšlení spousta, jenom ten klid nějak chyběl. Nejdůležitějším
Vánoční čas s sebou přinesl i poslední zasedání zastupitelstva v tomto roce. Projednávat se bude klíčový bod pro celý další rok – městský ropočet
Na předposledním letošním zastupitelstvu toho bylo nemálo opět nejen k poslouchání, ale tentokrát i ke koukání. To když někteří zastupitelé zapojili svůj teatrální um
Ve čtvrtek 24. listopadu proběhne předposlední letošní zasedání Zastupitelstva města Liberec. Řešit se bude například to, zda si za evropské miliony rekonstruuje kdysi veřejný