Vážený pane Dvořáčku,
nikdy mne nepřestane překvapovat vaše úžasná schopnost plést hrušky, jablka, kočky, psy a kanárky do jednoho pytle.

Ve vašem otevřeném dopise se jedná o spojení daně z nemovitosti s kriminalitou, se stavy silnic, s odměnami v obchodních společnostech, s projekty s výkupy a nakonec i se stravováním dětí.

Jediným možným, byť velmi vzdáleným spojením těchto témat, mohou být městské peníze. Ovšem řešení závažné kriminality – cituji „bát se vyjít po setmění ven“ – je především starostí Policie ČR hrazené ze státního rozpočtu.

V jednom máte pravdu, daň z nemovitosti není nic jiného než příjem městské kasy a z pozice náměstka pro ekonomiku se starám o to, aby se plnila. Daň z nemovitosti je totiž jediný daňový příjem, který město samo může ovlivnit. Ve všech dalších sdílených daních je vydáno na milost a nemilost státu. Výběr této daně je řádným příjmem města, který je následně v rozpočtu „přetaven“ na výdaje. Tímto zvýšením, které přinese do pokladny přibližně 60 mil. korun, budeme uspokojovat právě poměrnou spotřebu úprav komunikací, provoz škol a školek, služeb Městské policie Liberec, v neposlední řadě i řešení dopravy ve městě.

Jak jsem již sdělil Zastupitelstvu ML, příští rok neobdržíme od státu kolem 100 mil. korun a další, se kterými jsme počítali, nedorazí již letos. Z této hrozivě vypadající díry v rozpočtu pro rok 2012, která činí celkem 200 mil. korun, vyplňuje zvýšená daň z nemovitosti pouze jednu třetinu a další významné úspory ve výši 140 mil. korun budeme muset najít jinde.

Mluvil jste o dobrých adresách. Jedním z největších nešvarů předchozí úpravy této daně (z roku 2002) bylo dělení města na dobré a špatné adresy. Tento nerovný stav potom znamenal, že občan bydlící na Perštýně zaplatil více než jeho kamarád bydlící na Jeřábu, který zaplatil zase více než kamarád z Machnína.

Není to náhodou o tom, že všichni tři chodili hrát fotbal na stejné městské sportoviště a jezdili auty po stejně špatných silnicích? Právě narovnání této sazby pro všechny adresy bylo pro mne velice důležité. Jedinou výjimkou jsou Vratislavice n. Nisou, které ovšem tuto daň vybírají ve svém obvodu pro sebe a rozpočet Liberce to neovlivní.

Píšete, že srovnávat statutární města a jejich výběry daní není relevantní. Osobně si myslím opak. Samozřejmě má každé město jinou výchozí linii a například Hradec Králové každoročně vybírá trojnásobek, přestože má například ulice na rovině a kratší zimu. Pardubice rovněž tak. Toto srovnání bylo pro zastupitele pouze orientační, aby bylo zřejmé, že Liberec není na své obyvatele extrémně tvrdý a nebude tedy mezi ostatními městy žádnou výjimkou.

Jsem rád, že Zastupitelstvo ML našlo odvahu a k tomuto nepopulárnímu kroku přistoupilo. Zvýšení této daně znamená pro Liberečany výdaj z kapes průměrně šest set korun ročně, což činní 50,-Kč za měsíc. Bez těchto příjmů bychom rozpočet příštího roku nemohli sestavit, aniž bychom nevratně nezničili některou z významných městských služeb. Jen pro srovnání, a na Zastupitelstvu ML to padlo také. Těchto 60 mil. korun pokryje rozpočet např. ZOO a Městské Policie dohromady, nebo centra sociální péče, Naivní divadla a městských lesů, nebo snad velké divadlo.

Pane Dvořáčku, já osud městských služeb nevyměním za populismus.

Jiří Šolc, náměstek primátorky pro ekonomiku a systémovou integraci úřadu za Liberec občanům