Podělím se také o jeden příběh z Libereckého regionu, snad o lidské důvěřivosti, vypočítavosti a zradě, který jsem nedávno vyslechl nezávisle od několika pamětníků, které spojovalo jedno přání, že totiž nechtěli být za žádných okolností jmenováni. Příběh je o dvou kamarádech v nejlepších letech, z nejmenovaného malého Severočeského městečka. První byl statutárním orgánem, jednatelem „Lyžařské společnosti“ a provozoval mj. lyžařský vlek, druhý zastupoval společníka s majoritní účastí. Společník prý byl dominantní, zatím co naivní jednatel, vzhledem k šikovně uzavřené smlouvě, hmotně odpovědný.

Svého času je nazývali lidé bratry, kteří spolu či jednotlivě vyjížděli na studijní služební cesty do zemí lyžařských rájů, na vlastní prosperitu příliš nedbaje, ostatně za tu prý ručil statutární orgán. Potom se ale prý stalo, že se společnost dostala, přes jakési půjčky od jakýchsi odborářských bossů do poměrně velikých finančních problémů a snad i dluhů. Tím údajně začal postupný zánik jejich kamarádství.

Statutární zástupce a jednatel totiž postupně přicházel exekučně o majetek, manželství se mu rozpadlo a začal nezřízeně pít. Společník, který se prý na finančních problémech podílel přinejmenším stejnou měrou, naopak nastoupil dráhu voleného politika na krajské úrovni, přestože dříve v místních volbách, zcela propadl. Po nuceném odstoupení statutárního orgánu, se stal, světe div se, právě on výhradním jednatelem Lyžařské společnosti.

Bývalý nezaměstnaný kamarád se postupně propracoval přes zmíněná martyria až snad do polorozpadlé maringotky. Nový jednatel naopak stoupal v hierarchii regionální politiky a mj. se stal prý i členem Regionální rady regionu soudržnosti. Dlužno dodat, že se, podle místních, opravdu snažil a staral. Oni totiž soudí, že není náhoda, když dotace z EU ve výši několika milionů doputovala do penzionu, který je shodou okolností v těsném sousedství jeho Lyžařské společnosti a dokonce v majetku jeho věřitelů.

Ověřit si krok za krokem pravdivost tohoto příběhu u obou aktérů je téměř nemožné, protože podle místních bývalý jednatel, vzhledem k pokročilému alkoholismu, zarytě mlčí a současný, vzhledem k politickým funkcím, také. Tak to berte prosím tak, že jedna paní povídala.

Zdeněk Hromas