Ale oni jsou nalezlí už úplně všude. . . Když jsem tu větu zaslechl v městském autobuse, tak jsem se začal nenápadně rozhlížet. Byl jsem ujištěn, že jsou na první pohled nerozeznatelní od běžných lidí. Rozdíl prý spočívá v tom, že jako menšinová skupina, vyznávají a uplatňují zcela jiné hodnoty a metody, nežli lidská většinová populace. Nejvíc se baví citacemi lidových přísloví, jako: „Bez práce nejsou koláče“, „S poctivostí nejdál dojdeš“, „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“, „Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá“ apod.

Maximální hodnotou pro ně jsou hmotné statky, pro které jsou ochotni učinit téměř vše. Prý je to tím, že jim chybí některé lidské vlastnosti, jako je svědomí, stud a pokora. Co jim však nechybí je obrovské sebevědomí a občanská nadřazenost.

Pozoruhodné je, že pokud jim občané prokazatelně dokáží činnost neslučitelnou s lidskými dobrými mravy a zákony, začnou na ně hystericky chrlit urážky a nadávky, jako když pohádkoví draci v soubojích chrlí oheň a síru. Zřejmě mají naprogramováno a vyzkoušeno, že nejlepší obranou je útok. Pravda, draci v pohádkách několikrát blafnou a jsou většinou poraženi, což prý se u mimozemšťanů stává velice zřídka.

Ne snad, že by byli neporazitelní, ale bojovníci veskrze nemají dost trpělivosti a žaludky, na všem pravidlům se vymykající souboje. Přiznávám, že od chvíle, co jsem vyslechl debatu o mimozemšťanech, se je snažím nenápadně identifikovat. Moc se mi to nedaří, snad kdyby se některý v povídání poznal a přihlásil se sám.

Předem ale upozorňuji, že hmotnými statky nijak zvlášť neoplývám a jakákoliv nadřazenost mi je k smíchu. Je to divné, protože prý už nalezli úplně všude, tak uvidím.

Zdeněk Hromas