Tisková zpráva Změny pro Liberec: Změně pro Liberec se během více jak roční práce nad konceptem územního plánu podařilo prosadit řadu zásadních změn, které mohou přispět k lepšímu územnímu plánu. Před rokem primátor Jan Korytář prosadil veřejné debaty o konceptu územního plánu v takové podobě, že se jich účastnily stovky občanů. Výsledkem byly desítky hromadných námitek aktivních občanů a přes 1200 námitek jednotlivců. Díky a spolupráci s Technickou univerzitou a s dalšími odborníky se podařilo postupně pojmenovat hlavní problémy konceptu územního plánu a navrhnout lepší řešení.

Klub Změny pro Liberec byl jediný, který na alternativních návrzích pracoval a díky jehož spolupráci s Ing. arch. Jiřím Plašilem a odborem hlavního architekta došlo od původní varianty pokynů k výrazným posunům v návrhu pokynů k úpravě konceptu územního plánu. V pokynech, které šly na zastupitelstvo a které získaly podporu výboru pro územní plánování , se zúročila dlouhodobá práce Změny pro Liberec jak z výboru pro územní plánování, z komise pro životní prostředí, z komise dopravy a z desítek neformálních pracovních jednání.

Přesto zůstala řada dalších oblastí, kde návrhy Změny přijaty nebyly, často jen s ubohým argumentem, že nebudou podpořeny proto, že pochází od Změny pro Liberec, jak se opakovaně vyjadřoval jak J. Rutkovský, tak J. Kittner. Podobně se do pokynů zatím nepodařilo dostat úpravy všech problematických věcí, které byly předmětem mnoha námitek, často podepsaných stovkami občanů.

Na co jsme upozorňovali a co se podařilo vylepšit

Stanovení výhledové velikosti města na 106 000 obyvatel. Byla opuštěna varianta se 120 000, která by vedla k přílišnému rozšiřování zastavitelných ploch do volné krajiny a vynucovala si i přebujelé dopravní řešení se spoustou nových silnic.

J. Šedlbauer: „Vymezení ploch pro bydlení jsme ve Změně považovali za nadsazené od samotného počátku. Na začátku naše argumenty nebral nikdo vážně, ale postupně se podařilo jasnými ukazateli ukázat, že koncept počítal s naprosto nerealistickým odhadem budoucího vývoje.“

Jan Korytář: „Přímo na zastupitelstvu se pokusil prosadit zastupitel za ČSSD ještě usnesení, které by výhledovou velikost Liberce zvýšila ze 106 zpět na 120 tisíc obyvatel. A důvod? Podle mě to, že jeden z největších libereckých spekulantů je Lukáš Plechatý, člen ČSSD, kterému by se tím zvýšila šance na potřebné změny územního plánu luk a polí na zastavitelné území.“

Oproti konceptu dojde k dalšímu prověření velikosti zastavěného území a potřeba lepšího zdůvodnění nutných záborů půdního fondu. Ing. Arch. Plašil ve své prezentaci na zastupitelstvu dokonce mluvil o potřebě zabránit opakování nedávné historie, kdy stavebníci se vstupem do nových lokalit výrazně měnili jejich dosavadní charakter.

Zachování kategorie zahrádek, které se měly podle původních plánů přeměnit na plochy pro bydlení.

Vytvoření územní studie zeleně, která bude nedílnou a závaznou součástí územního plánu a díky tomu se na zelených plochách zahrnutých ve studii nebude moci stavět. Jasně určí rozmístění zeleně, hřišť, alejí, vzácných stromů a dalších prvků zeleně v celém městě, i tam, kde jsou příliš malé pro zakreslení do územního plánu.

Z. Kocumová: „Územní studie jasně říká i to, že když jsou někde vzrostlé stromy, není možné je pokácet a místo nich nechat jen trávník, který stačí sekat. Zajistíme nejen zachování ploch zeleně, ale i její rozmanitost a různorodost.“

Oddělení průmyslových ploch od obchodních a zamezení vzniku nových nákupních center. Do budoucna se nákupní centra nebudou moci rozšiřovat na další plochy a budou pod tlakem efektivněji využívat plochy stávající.

František Chalupný, člen výboru pro územní plánování a předseda komise pro rozvojové projekty: „Umístění obchodních domů do zóny Sever, původně připravovaná jako průmyslová zóna pro high tech výrobu, bylo jedním z nejhorších důsledků toho, že se v Liberci rozvoj města neřídil ani tak potřebami města, jako spíše potřebami zdejší stavební lobby. Nový územní plán s expanzí obchodních center na úkor ploch pro výrobu snad již nadobro skoncuje.“

Další pozitivní věcí je i postupné nalézání průsečíků mezi současným konceptem územního plánu a Vizí pro Liberec, zpracovanou TU Liberec, zejména v oblasti řešení centra města.

Úspěchy, kterých se podařilo dlouhodobou prací dosáhnout na včerejším zasedání, kalilo několik podstatných věcí:

I když na zastupitelstvo dorazilo mnoho občanů, kteří přišli vysvětlit své důvody nesouhlasu se stanoviskem města k jejich připomínkám, jejich úsilí bylo v naprosté většině zbytečné – hlavním argumentem byl neustále zdůrazňovaný zájem města nad zájmem jednotlivých skupin občanů, žijících v dotčených čtvrtích. Přitom pod některými námitkami bylo podepsáno i přes tisíc lidí.

Karolína Hrbková, předsedkyně výboru pro územní plánování, se pozastavuje nad tím, jak přezíravě se koalice postavila k přáním občanů. „Ve Vratislavicích se s občany diskutovalo a jejich zastupitelstvo vzalo většinu připomínek v úvahu. Náměstek Rutkovský jednání Vratislavic označil za podléhání občanům a i díky němu se k občanům Liberce jejich vlastní zastupitelstvo chovalo skoro až macešsky. Vyšlo jim vstříc prakticky jen u kritizovaného mostu Javorova Sovova. Napravit selhání libereckého zastupitelstva při hájení zájmů současných obyvatel Liberce, jinak se včerejší jednání nedá nazvat, bude hlavním úkolem v dalším projednávání územního plánu.“

Neschopnost většiny zastupitelů z jiných stran naslouchat faktickému obsahu návrhů od Změny pro Liberec – od náměstka Jiřího Rutkovského i od bývalého primátora Jiřího Kittnera dokonce zaznělo, že se s návrhy neztotožní už jen z principiálního hlediska. Škoda, že zastupitelům, jak by z jejich funkce mělo plynout, nejde o konkrétní dopady jejich hlasování na obyvatele města, ale o politické boje a dokazování si „kdo z koho“.

Marie Procházková, architektka, členka výboru pro územní plánování za Změnu pro Liberec: „Mrzí mě, že se ostatní zastupitelé nepostavili k pokynům pro finální návrh územního plánu aktivněji, nebo alespoň vstřícněji k pozměňovacím návrhům Změny pro Liberec. Finální verzi Územního plánu bych přála ambici více prostorově regulovat a podporovat zásadní věci, jako jsou lokální subcentra, zeleň, veřejné prostory a hlavně pevný postoj k vytváření podmínek pro kvalitní život ve všech městských částech. Přála bych si, aby územní studie na centrální části města vznikaly na základě architektonických soutěží, kde je největší šance, že budou veřejné prostředky investovány do nejlepšího návrhu.

Náměstek Jiří Rutkovský v průběhu jednání, naprosto v rozporu s hlasovacím řádem, ani nechtěl zařadit alternativní návrhy Změny po Liberec na program hlasování. Musel být „umravněn“ až úředníky. To ale jen utvrdilo jeho zatvrzení proti návrhům Změny a u každého předloženého zdůrazňoval, že ze své funkce navrhuje hlasovat proti.

Budoucnost teplárenství by měla být plánována efektivně a s ohledem na cenu tepla pro koncové odběratele. K návrhu Změny se připojil P. Černý z VV, na přehlasování koalice ČSSD a ODS to však nestačilo.

Jaromír Baxa: „Přišli jsme s pozměňovacím návrhem, aby koncepce rozvoje tepla v územním plánu nebyla jen podle představ teplárny, ale brala v úvahu i cenu pro koncové odběratele – protože největším nepřítelem centrálního zásobování teplem z teplárny a spalovny je vysoká cena tepla nutící lidi k odpojování.“