Výběr členů do liberecké Rady architektů vzbudil mnoho vášní. Řada významných architektů argumentuje, že Rada byla vytvořena bez možností ovlivnit vzhled města. Nejsou jí vytvořeny podmínky pro koncepční práci na utváření města, ať už na územním plánu nebo na konkrétních projektech. Obávají se, že její práce skončí u komentování podkladů a materiálů předložených vedením města, ke kterým Rada jen zaujme stanovisko podle líbí/nelíbí. V podstatě vznikl orgán dobrý hlavně na to, aby poskytl politikům alibi, o usměrňování rozvoje města ale nepůjde.
Navíc Rada architektů byla vytvořena jako další politický orgán, který má jen malou naději na přežití více volebních období. Proč?
Výběr členů nezaštítila žádná uznávaná osobnost z architektury nebo urbanismu, vybírali jen politici a jeden úředník podřízený politikovi. Nevíme nic o tom, že by kandidáti někde veřejně prezentovali své představy a vize o rozvoji Liberce, ani o kritériích, podle kterých byli kandidáti vybráni. O výběru rozhodovaly jejich realizace, publikační činnost, hodnocení současného stavu města nebo co vlastně?
Pak není s podivem, že emoce vzbuzuje i samotný výběr kandidátů, z nich především R. Kousal. Na jedné straně je podepsán pod Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci, na straně druhé je autorem staveb, jako je Fórum Liberec nebo pražské Charles Square Center na Karlově náměstí. Vedle oceňované veřejné budovy tak v seznamu jeho realizací stojí stavby, které jsou smutnou ukázkou podlehnutí tlaku investorů: předimenzované objekty, nezapadající do center měst, uzavřené samy do sebe. Domy, které městský prostor tím, jak nasávají život z ulic do svého nitra, spíše umrtvují, než že by jej utvářely.
Proč byl vybrán právě R. Kousal? Buď jej politici vybrali záměrně proto, že jeho myšlení konvenuje jejich pohledu na svět, na to, jak se Liberec v posledních letech „živelně“ vyvíjel, nebo proto, že o urbanismu příliš nevědí. Osobně považuji jeho volbu, především vzhledem ke složení komise, spíše politickou.
Nemluvě o tom, že hlavní architekt by měl být vybrán i podle svých charakterových vlastností: mělo by jít o člověka schopného empatie a pochopení jak politiků, investorů, tak především občanů. Vzhledem k tomu, že se bude pohybovat ve veřejném prostoru, měl by být schopný ustát kritiku vlastní práce. Nedávný dopis R. Kousala rektorovi TUL se stížností na práci studentů a pedagogů z TUL, svědčí o opaku.
Jaromír Baxa, městský zastupitel za Změnu pro Liberec