Vážená redakce,
přátelé mi dnes poslali komentář Jaroslava Tauchmana k Týdnu neklidu v Liberci. Neskrývám, že jsem už stačil výtah té stati rozeslat bez komentáře mnoha svým známým. Pro svou větší slávu si dovoluji ocitovat. „Nakonec vystupil i pedagog zdejší vysoké školy Jan Šolc, který v minulsti sice býval intelektuální ozdobou městské (v posledních dvaceti letech převážně modré) oligarchie, ale i on se zřejmě nyní, tak jako nemálo současných liberálních intelektuálů, probírá z transformační kocoviny českého kapitalismu.“

Nejde mi jen o to sebevědomé nálepkování ani o formulační klišé, ale o zmatenost soudu a zjevné nepravdy (jsem připravit je doložit) . Posledních dvacet let jsem byl tedy modrým oligarchou(!), před tím dvacet let z vůle strany stavebním montérem. Teď nevím, kdy jen jsem býval intelektuální ozdobou a taky které oligarchie …

Přijme-li Změna pro Liberec do své ideologie podobné soudy a smyšlenky, stane se sektou, jíž bude obtížné občansky podporovat. Nadto by z úcty k slavnému rodákovi měla být v městě Šaldově zvažována slova a míra pravdy dvojnásob. Protože „kritizovat, to není pomlouvat a klevetit, soudit je funkce ryířská„. Slušnost a lidská důstojnost je dneska bita na potkání. Masarykův Kocurkov a Hulvátov nám hrozí víc než jindy.

Je-li otcem pisatele řádků pan JUDr. Jaroslav Tauchman, se kterým jsem v poslanecké funkci po listopadu 1989 spolupracoval a přátelsky se stýkal, vzkazuji mu v dobré víře: „Jardo, domluv prosím tomu chlapci…“

Jan Šolc