Země neomezených možností

Marně si kladu otázku, zdali postup náhradníka Pekárka za ODS do sněmovny je vrcholným majstrštychem politické scény a protikorupční vlády Petra Nečase zvlášť. Všichni z ODS se zapřísahají, že nemohli nijak situaci ovlivnit a nepravomocně odsouzeného poslance od postupu do sněmovny odradit. Jeho současné pozastavení členství v ODS už nic nezmění na výsledku jeho kontroverzního působení ve sněmovně, což je hlasování, při kterém Nečasova vláda prosadila poměrně zásadní zákony jako daňový balíček, penzijní reformu, i církevní restituce.

Mám silný pocit, že se situace stále víc vymyká zdravému rozumu, ale věřím, že neodradí ty, kteří mají ještě zájem o politické dění v Čechách. Je opravdu o zdraví sledovat plamenná ujištění politiků o jejich poctivém boji proti korupci, za veřejné blaho a překonání ekonomické krize. Politické panoptikum napříč koaličním spektrem využívá opravdu všech prostředků k tomu, aby se ještě nějaký čas udrželo v angažmá moci.

Tato vláda je, nebo to alespoň tvrdí, pravicová, protikorupční, proti EU, se zaměřením na vyrovnané rozpočty a posilování zodpovědnosti jednotlivců za vlastní život. Bylo by opravdu krásné a přehledné, kdyby opoziční strany nejen nabízely vládu levicovou, proti korupční, pro EU, se zaměřením na vyrovnané rozpočty a posilování prvků solidarity. Nevím jak přesně definovat jednotlivé kroky vedoucí k cílům pravicovým ani levicovým.

Co ale vím, je to, že cesty jsou podmíněny nepodkročitelnými podmínkami a nepsanými zákony. Předně by si měli současní politici rychle, než bude pozdě, uvědomit, kde že je vlastně podstata jejich činnosti, protože zatím dokazují, že to moc nevědí. Jako-by nevěděli, že nejsou ve službách stranických sekretariátů nebo lobbistických skupin, ale občanské společnosti, která si na pravici a levici nehraje. Že jen a jen občané jim vystavují účty. Ačkoliv se to nezdá, mám pocit, že to začíná fungovat v plné míře a krajské volby jsou toho důkazem. Trochu nerozumím hlasům pro KSČM, ale domnívám se, že se nejednalo až tak o podporu komunistů, jako o vážné varování demokratickým stranám.

Závěrem snad už jen pár vět. Je potřeba mít na mysli, že v zemi téměř neomezených možností, kde se nepravomocně odsouzený na šest let pro korupci může dostat do sněmovny a odhlasovat poměrně zásadní zákony, a nikdo s tím nic nemůže dělat, se zákonitě může jiný politik dostat úplně někam jinam se stejným zastáním. Třeba se i v politice začne naplňovat přísloví: „Každý svého štěstí strůjcem“, jde však o to, co kdo za štěstí považuje.

Zdeněk Hromas

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Krátce po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, jsme s dvěma kamarády založili v místním hostinci s krycím názvem „Lidovka“, ilegální odbojovou
Nikdy jsem nebyl v politické straně, nejsem příznivcem hrubého, nepodloženého antikomunismu a vím, že mnoho voličů volilo v krajských volbách KSČM. Nicméně určitá pokora
Jak asi uspějí politici z „renomovaných“ politických stran v jakýchkoliv následujících volbách? Jsou pro přemýšlivé voliče ještě důvěryhodní? Netvrdím, že by byli všichni nepoctiví,
Chování a jednání ministra financí Kalouska je vskutku božské. Začalo to fackou na ulici, kde se přece nesmí na bohy ani pohlédnout, natož na