Jak se vyrábí konspirační teorie

Nechtěl jsem to ani psát. Ale nakonec mi to nedalo. Už jen kvůli té absurditě. Jedná se o příběh, který do libereckých médií tlačí můj někdejší kamarád z dětství, dnes právník a souputník čelných sociálních demokratů, Jan Vinduška. Ten příběh je o tom, že chtěli pro své občanské sdružení 25 milionů z veřejných zdrojů na rozpačitě představený projekt, který vyvolával pár otázek. Tak jsem se zeptal. A co následovalo, mi až vyrazilo dech.

Na začátku stála snaha občanského sdružení Roland – History park, o.s. získat zhruba 25 milionů na vybudování „historického parku“ v prostorách Lesního divadla v Lidových sadech, který se kvůli „péči“ města za posledních 20 let dostal do katastrofálního stavu. Na žádost mě upozornil liberecký zastupitel Jaromír Baxa, možná proto, že věděl, že se o evropské fondy zajímám, stejně jako o historii.

Podobně mne zaujalo pár skutečností i okolnost, že by se kolem projektu měl vyskytovat Jiří Zeronik, někdejší významný člen ODS a muž pravomocně odsouzený za korupci. Nebo že uvedená historička, snad garantka  projektu, byla v minulosti obviňována z nezákonného jednání či nesrovnalosti s pozemky, kde by měl být projekt realizován. A protože se jedná o veřejné peníze a Jana Vindušku znám z dětství, řekl jsem si, že za zeptání nic nedám.

Ale odpověď jsem vlastně nedostal. Jan Vinduška pak už stačil vystoupit v jedné liberecké regionální televizi, kde s náležitě patetickým výrazem vyslovoval své teorie o tom, jak lustrujeme jeho podnikatelské záměry, jak se snažíme zkompromitovat jejich projekt a jaká je to cílená kampaň. Nevěřil jsem svým očím a uším. V normálních médiích ho s jeho, dle mého názoru, paranoidními nebo účelově tvořenými vizemi poslali k šípku. Ale ještě předtím stihl vydat vlastní tiskovou zprávu.

 Hemžilo se to v něm patetickými a konspiračními prohlášeními typu (citováno): „..jsme napadáni, a naše práce je využívána pro politické souboje jedné místní skupiny..“, „Dochází k osobnímu napadání..“ „Nyní ale tyto útoky překročily politickou rovinu, když přišlo na snahu očernit jiné občanské sdružení“ .. „Tento krok však rozhodně neznamená, že se necháme zastrašit…“, a to jen malá ochutnávka paranoidního koktejlu Jana Vindušky.

A důvod? Jak bylo řečeno – jde o evropské peníze, kterým se na našem webu dlouhodobě věnujeme, zajímavý ač, dle mého názoru,chaoticky a rychlou jehlou  připravený projekt, plus některé informace, které bylo třeba ověřit (např. že se na něm má podílet i za korupci odsouzený liberecký bývalý zastupitel Jiří Zeronik – že se s ním v první fázi záměru počítalo, potvrdil i další aktér projektu Jaromír Dolanský). Pročetl jsem si projektový záměr a poslal Jana Vinduškovi, kterého v dobrém znám od dětství, tento mail:

„Ahoj, rád bych se Tě zeptal na několik věcí o projektu, o kterém jsem se v posledních dnech dozvěděl. Jednak proto, že si myslím, že ten areál si zaslouží restauraci, jednak, že jsem Tě našel v záhlaví projektu, ale i proto, že mám historii rád i že jsem byl upozorněn na další okolnosti. Tedy:

1) V rozpočtu Vašeho projektu je na nákup pozemků uvedena 0 Kč. Vámi
zmíněné pozemky ovšem patří řadě vlastníků (a řada z nich ani
neexistuje), jak tento problém chcete vyřešit?

2) Bude se v jakékoliv fázi v projektu angažovat pan Jiří Zeronik nebo
z prostředí firmy Iberus (a jejich odnoží)?

3) Můžete vyloučit, že paní Václava Aubrechtová se nikdy nedostala do
konfliktu se zákonem nebo s právními normami ČR i EU?

4) Kdo je odborným garantem projektu a jaká je jeho kvalifikace?

Díky moc, měj se, j.“

To je celé. Skutečně. Jan Vinduška, můj někdejší skautský rádce a kamarád, mi v dobrém odpověděl, že si není jistý, který projekt mám na mysli, že jich dělají více, že mám své otázky upřesnit, pár vět k Jiřímu Zeronikovi nebo garantce, atd (celá odpověď je zde). Čekal jsem tedy, že se sejdeme nebo si aspoň ještě napíšeme, abych tedy své otázky konkretizoval. Místo toho vydal zprávu, o které nevím, jestli ji psal ten Jan Vinduška, kterého jsem znal.

Pokoušel jsem se Janu Vinduškovi psát ještě několik týdnů na to. Žádal jsem jej, skrze mail i sms, aby se mi ke svému mediálnímu exhibicionismu vyjádřil nebo co se to vlastně děje. Marně. Ani slovo odpovědi. Tetička lež mívá za sebou sestřičku zbabělost. O to větší drama v médiích firmy Syner na regionální televizi.

Nevím, co stálo za tím obratem Jana Vindušky (jeho kamarádská odpověď a za několik dní jeho teatrální konspirační výstup), možná začíná chytat manýry svých přátel a souputníků jako je liberecký sociálně demokratický boss Robert Dušek nebo jeho stranický kolega Martin Sepp. Nebo to byl jen účelový a rychle sešitý pokus poškodit náš web, naši práci. Nebo špatné svědomí. Nevím, opravdu. Co vím ale jistě , že je za tím vším jedno velké lidské zklamání.

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Je rozhodnuto. Liberec bude stavět nejdražší bazén v historii země a možná celé střední Evropy. Kdo si tedy myslel, že současná koalice, ve které
Poslanci po dlouhých měsících schválili zpřísnění lex Babiš. Principiálně je to dobře – kumulace mediální moci v rukou politiků není správná a je třeba
V Liberci a v Libereckém kraji staví ty nejlukrativnější veřejné zakázky de facto stále stejná skupina stavebních firem. Kdo si myslí, že mezi sebou
Je to krása. Kdo ještě neviděl zrekonstruovaný Liebiegův palác vedle Libereckého zámku, nechť si tam zajde. Bez ironie. Cenu Karla Hubáčka získal oprávněně. Na