Nadcházející regionální sněm ODS, který se bude konat již 17. června, je veřejností netrpělivě očekáván. Podaří se jabloneckému Petru Beitlovi převzít vedení krajské organizace, nebo si udrží svoji pozici její dlouholetý předseda Přemysl Sobotka, který neměl v posledních 13 letech při těchto volbách nikdy ani protikandidáta? Těžko prognostikovat. Na jedné straně vah stojí masivní nespokojenost členů strany s volebními výsledky ODS v posledních letech, na straně druhé je silným argumentem, že vyzyvatele podporuje oficiálně pouze jablonecká buňka. Budeme se tedy muset nechat překvapit.
S Přemyslem Sobotkou souhlasím sice spíše jen výjimečně, nicméně tentokrát souzním plně alespoň s druhou částí jeho výroku:
„Myslím, že jsem tu funkci dělal dobře, ale politika je taková sinusoida a musím přiznat, že v posledních letech se nám nedařilo. Nemyslím ale, že by prohrané krajské volby byla jen moje vina, můžeme za ně všichni z místních i oblastních sdružení.“
Ano, za prohrané volby, a to nejen za ty poslední krajské, nýbrž komunálními v Liberci na podzim 2010 počínaje, přes krajské až k těm prezidentským, ve kterých Přemysl Sobotka shořel jako mastný papír (horší výsledek měla již jen Jana Bobošíková …) skutečně nelze činit zodpovědným jednoho jediného člověka. Předseda regionálního vedení ODS ví, o čem mluví, byť se dodnes oficiálně vždy tvářil, jako kdyby byla liberecká ODS parta samých Mirků Dušínů. Myslím, že pro většinu obyvatel Libereckého kraje není třeba konkrétních příkladů, či bližší specifikace, kde přesně leží ten zakopaný pes. Nejlépe to vystihuje jiný citát z úst úspěšného kandidáta na senátorský post Jaroslava Zemana:
„ODS se chovala v posledních letech v Libereckém kraji a v samotném Liberci tak, že na dvacet let může zapomenout na hejtmana a primátora.“
Je tomu přesně tak. ODS byla voliči zbavena svého vůdčího, dominantního postavení, kterému se v minulosti těšila, a to jak na kraji, tak především v samotném Liberci. Hlas lidu říká, že si potřebuje od vládnutí odpočinout, že se vyloučením z vedení Liberce, ale i kraje ocitla tak říkajíc na „trestné lavici“. Ten příměr se mi líbí a doplnil bych ho, vypůjčím-li si sportovní terminologii, o tvrzení, že se v minulosti dopouštěla faulů, za které by si měla odsedět podstatně vyšší trest, než jsou ty obligatorní dvě minuty za podtržení, nedovolené bránění či hrubost.
Na tomto místě bych uvedl opět citát, tentokrát od jednoho ze zakladatelů ODS Jaroslava Zámečníka:
„Mám dojem, že jí především v Liberci škodí rodinná, klientelistická a zaměstnanecká diktatura.“
Držím proto v nadcházející volbě oba palce dosavadnímu vedení regionální organizace a předsedovi Přemyslu Sobotkovi, aby své posty obhájili. Tento výsledek se mi zdá být dostatečnou zárukou, že si ODS na oné „trestné lavici“ posedí co nejdéle. Z této situace budou nesporně profitovat nejen občané liberecka, ale i samotná ODS, neboť tím získá čas ke skutečné obrodě a návratu ke své ideově čisté pravicové podstatě bez všech průvodních jevů, které byly příčinou jejího pádu a momentální diskvalifikace.