V úterý a ve středu probíhalo další stání u libereckého soudu, kde se někdejší nedotknutelní vládci liberecké radnice z řad zdejší ODS zpovídají z mnoha milionového tunelování městského majetku skrze akciovou společnost Sportovní areál Ještěd (SAJ). Ani tento týden rozsudek ještě nepadl, ale i tak u soudu padlo několik závažných i zábavných momentů, o které se by liberečtí čtenáři neměli přijít.

I u v pořadí třetího líčení zatím největšího libereckého korupčního skandálu, který začal podáním trestního oznámení našeho občanského sdružení, pokračoval výslech svědků, kteří měli osvětlit, jak to zhruba před deseti lety chodilo na Ještědu a proč se město ve velkém zbavovalo lukrativního majetku, aby za něj dostávalo leckdy bezcenné ruiny či bezcenné pozemky.

Na lavici obžalovaných byli státním zástupcem povoláni někdejší primátor Jiří Kittner, jeho náměstek Pavel Krenk a zastupitel Jiří Zeronik, v té době všichni z ODS (Zeronik své členství pozastavil, když byl pravomocně odsouzen za podplácení v jiném případě). Podpory se jim dostávalo z řad přihlížejících, kde opět nechyběl PR-ista liberecké ODS, mluvčí zadluženého lyžařského šampionátu 2009, přední investigativec firmy Syner, první placený liberečák a dnes asistent poslance Václava Horáčka z TOP 09/Starostů pro Liberecký kraj Zdeněk Soudný.

U soudu poté vypovídal i jejich kolega z ODS, dnes zastupitel a někdejší manažer Investorsko inženýrské, Tomáš Hampl. Ten soudu líčil, jaké byly inženýrské plány v rámci městské akciovky SAJ, ke kterým sice nikdy nedošlo, ale kvůli kterým se musel z města vyvést mnohamilionový majetek. Koho by překvapilo, že inženýrskou přípravu pro SAJ, který ovládli politici ODS, bude dělat dceřiná firma Syneru…

Svědčila i současná náměstkyně Zuzana Kocumová (Změna pro Liberecký kraj), která stejně jako ostatní dosvědčila, že situace v SAJ byla zdaleka nejhorší v době, kdy zde pevnou rukou vládl Pavel Krenk. Ostatně „manažerské metody“ Pavla Krenka byly dostatečně rozebírány, když se dosvědčovalo, jak byly jeho příkazy nezpochybnitelné a musely být vykonávány přednostně.  A to i na liberecké radnici. Pavel Krenk na to oponoval, že například on nikoho vyhodit nemohl, že to mohl udělat jen tajemník magistrátu, kterým byl v té době Marek Řeháček, kterého ovšem se špičkami liberecké ODS vždy pojily úzké vazby.

Vypovídal i současný zastupitel a někdejší náměstek primátora za ODS Ondřej Červinka. Ten alespoň doznal, že se s bratry podnikateli Klusáčkovými, kteří získali za boudu u lanovky mnohamilionový majetek, zná. Ostatně i zástupce SAJ, který byl v té době účasten jednání mezi výše zmíněnými podnikateli přítomen, potvrdil, že mu přišlo, že se politici z ODS, kteří SAJ kontrolovali, s Klusáčkovými dobře znají.

Když se probíral případ kdysi slavné, dnes dlouhá léta chátrající ještědské restaurace Berlín, za kterou získal (překvapivě) člen liberecké ODS Josef Alexi lukrativní činžovní dům v centru města, neodpustil si i soudce Petr Neumann vtipnou poznámku, že si snad pan Alexi trochu pomohl, když bylo jinými účastníky nadhozeno, že Berlín a jeho zpustlé vybavení (samotné SAJ a tedy i městem odkoupené za 1,2 milionu) vypadaly v době směny stejně tak jako samotný pan Alexi.

Pavel Cvach, skrze jehož realitku se část pro město silně nevýhodných směn odehrávala, ani neskrýval, že je zaměstnancem Pavla Krenka, což bývalému náměstkovi, který se jeví jako hlava celého systému vyvádění nemovitostí skrze SAJ, nepřilepšilo. Ani to, že firma jeho bratra v Berlíně, za který město vydalo tolik nemovitého majetku i financí, úřadovala stravovací společnost jeho bratra Personnel Welfare.

Jak bylo řečeno – rozsudek nepadl. Soudce nařídil čtyřdenní jednání na duben, kde je snad možné vynesení rozsudku očekávat. Obžalovaní se brání, že šlo jen o náhody a dobré úmysly, tak jako je obvyklé i jinde, kde po milionech mizí veřejný majetek do neprůhledných firem či k rodinám obchodních partnerů.