Poslanec Ivan Pilný (ANO) odpověděl Rekonstrukci státu na otevřený dopis, který obdržel na základě pokusu potopit zákon o zveřejňování smluv, jehož byl spolupředkladatelem.
Rekonstrukce státu zveřejňuje celou odpověď pana poslance (kurzíva) včetně reakcí na jeho odpověď a uvedení některých skutečností na pravou míru. Boj za zveřejňování smluv nekončí – naopak nabírá na otáčkách.
Vážený pane poslanče Pilný,
děkujeme vám za reakci, kterou jsme předali signatářům a také ji zveřejníme na www.panepilnybudelip.cz. Protože podle našeho názoru obsahuje řadu nepřesných tvrzení, dovolujeme si na ně pro větší přehlednost reagovat přímo v textu.
Vážená Rekonstrukce státu,
omlouvám se za oslovení, ale tak zní adresa vašeho emailu. Nemám v úmyslu psát otevřený dopis, shánět k němu podpisy, ani na to na rozdíl od vás nemám potřebný aparát. Nicméně dopis podepsala řada lidí, kterých si vážím a dovolím si předpokládat, že je to oboustranný pocit, který zdá se, teď vzal za své. Předpokládám, že signatáři dopisu pročetli desítky stránek připomínek od desítek jednotlivců, asociací, sdružení, obcí, svazů a úřadů stejně pečlivě jako já.
Ano, tyto desítky stran připomínek jsme pročetli a na většinu z nich reagovali. Například naše podrobná reakce na rozsáhlý soubor námitek zaslaných poslancem Petrů čítá 40 stran. Bohužel musíme konstatovat, že větší část z připomínek, které byly poslancům zaslány, se opírá o chybný výklad zákona. Jako příklad může posloužit jedna z nejzásadnějších připomínek Svazu průmyslu a dopravy, podle níž návrh nevytváří podmínky pro dostatečné zajištění ochrany obchodního tajemství, neboť obsahuje ustanovení, podle kterého se musí povinně uveřejňovat předmět smlouvy, cena a další údaje, které lze podřadit pod obchodní tajemství.“
Návrh zákona v §5 skutečně říká, že takovéto údaje musí být ve smlouvě zveřejněny. Svaz si ale zřejmě nevšiml závěrečné věty „Ustanovení § 3 odst. 1 tím není dotčeno.“ Ono ustanovení totiž říká, že „Informace ve smlouvě uveřejňované v Registru smluv podle tohoto zákona, která se podle zákona o svobodném přístupu k informacím neposkytuje, se neuveřejňuje.“ A podle §9 zákona o svobodném přístupu k informacím se neposkytuje informace, která je obchodním tajemstvím. Připomínka Svazu tedy není pravdivá.
Právě na základě zkušenosti s desítkami zavádějících připomínek jsme vás požádali, abyste nezdůvodňoval své rozhodnutí pouhými odkazy na taková stanoviska, ale abyste popsal, jaké skutečné nedostatky podle vás zákon vykazuje.
Přesto si dovolím seznámit vás alespoň se základními fakty:
- Hospodářský výbor jako další výbory sněmovny přerušil jednání o tomto zákonu.
- Hospodářský výbor navrhl totéž sněmovně a požádal vládu o vypracování kvalitního zákona o registru smluv, který projde standardním a kvalitním připomínkovým procesem. Vše odsouhlaseno velkou většinou hlasů tak říkajíc napříč politickým spektrem.
- Na zasedání Hospodářského výboru dostal prostor k vyjádření zástupce vašeho sdružení stejně jako zástupkyně Svazu měst a obcí a předpokládám, že byli přítomni celému jednání.
Proč? V ústavně právním výboru byl projednávaný návrh označen za legislativní paskvil. Já tak silný názor nesdílím, ale přesto musím upozornit na základní problémy indikované v řadě připomínek desítek obcí, svazů, asociací, Úřadu pro ochranu osobních dat a dalších.
V ústavně právním výboru byl návrh zákona označen za legislativní paskvil pouze poslancem Bendou, který se sám označuje za odpůrce transparentnosti, a lobbistkou ze Svazu měst a obcí ČR. (Případně prosím odkažte na usnesení výboru, kde by se něco takového objevilo.) Naopak zástupci ANO ve výboru Vondráček, Schwarz a Komárek žádali, aby se začalo s konkrétní debatou nad pozměňovacími návrhy a následně přijalo kladné stanovisko. „…Už to schvalme, většina z nás se k tomu zavázala, jinak zas budeme za politiky, kteří nechtějí zabránit kradení,“ řekl například na výboru poslanec Komárek.
Zákon de facto nezavádí jen registr smluv, ale i registr výjimek, tedy subjektů, které zákonu nebudou podléhat vůbec nebo jen zčásti.
Zákon dopadá na všechny subjekty, na které dopadá zákon o svobodném přístupu k informacím – stát, samosprávy, jimi ovládané obchodní společnosti atd. Uveďte prosím konkrétní výjimku pro nějaký subjekt jako takový. Konkrétní výjimky obsažené v návrhu se týkají nikoli subjektů, ale konkrétních typů smluv jako pracovní smlouvy, sm louvy tajných služeb, smlouvy na hrobová místa atd., které by byly většinou beztak zveřejňovány začerněné s ohledem na ochranu utajovaných informací, soukromí, atd.
Pravidla pro výjimky zákon nedefinuje, protože bychom jej museli neustále novelizovat. Svěřuje tedy odpovědnost za výjimky vládě. Výjimky vyplývají z utajovaných skutečností, narušení pravidel hospodářského styku, obchodních tajemství, speciálních typů smluv, narušení dodavatelsko/odběratelských vztahů atd. atd. atd.
Tomuto odstavci nerozumíme, jaká pravidla pro výjimky? V návrhu jsou výše zmíněné zcela konkrétní výjimky a vedle toho naopak zcela standardní ochrana obchodního tajemství, citlivých osobních údajů, utajovaných informací atd., jak je definována v jiných zákonech. Specifikujte prosím námitku.
Zákon nesvěřuje odpovědnost za výjimky vládě. Máte patrně na mysli pozměňovací návrh poslance Vondráčka (ANO), který by umožnil vládě nařízením vyjmout ze zveřejňovací povinnosti konkrétní typy smluv (polo)státních firem, pokud jsou uzavřeny v rámci jejich běžného obchodního styku a pokud by údaj o celkové ceně nebo smluvní straně byl podle zákona obchodním tajemstvím. Ani zde však nejde o žádnou „odpovědnost vlády za výjimky“. Takováto informace by již podle současného návrhu byla začerněna, a pozměňovací návrh pouze umožňuje vládě omezit firmám administrativu v případech, kdy by legálně zveřejňovaly začerněné smlouvy.
Musím být stručný, proto pomíjím připomínky obcí, náklady na zavedení a provoz registru a celou řadu právních problémů vyplývajících třeba z požadavku neplatnosti již vykonávané smlouvy, pokud nebyla správně zveřejněna.
Pokud konkrétní připomínky neuvedete, nelze je vyhodnotit, a tedy ani považovat za závažnou překážku v přijetí zákona. Neplatnost smlouvy je vázána pouze na nesprávné zveřejnění smluvních stran, předmětu, ceny, lhůty, záruky a sankce, nikoli celého textu smlouvy. Není časově náročné ověřit po zveřejnění těchto 6 údajů, a ujistit se, že je nahrána správná verze smlouvy. Jistě může nastat ojedinělá situace, kdy někdo přeci jen nezáměrně nahraje jinou verzi smlouvy, totéž se ovšem může stát už dnes, když je omylem podepsána smlouva s neplatnými údaji.
Předkladatel navíc uvedl, že nový zákon je méně přísný než současný zákon o otevřeném přístupu k informacím a de facto nutí k zveřejnění méně údajů!!
Nikoli. Jan Farský na výboru uvedl doslova „okruh zveřejňovaných informací podle tohoto zákona je užší než u zákona o svobodném přístupu k informacím“. Tak to skutečně je. Neřekl však, že je méně přísný, naopak, právě v tom spočívá jeho smysl. Zákon o svobodném přístupu k informacím je institucemi masově porušován, získat smlouvu vyžaduje několik let soudních sporů. Zákon o registru smluv přináší přísnější a účinnější sankci: nezveřejněná smlouva nebude účinná.
Sněmovna v minulosti prokázala svou schopnost nekvalitním zákonem „vylít s vaničkou i dítě“. Stačí zmínit zákon o veřejných zakázkách. Nepřišel jsem do sněmovny tento proces podporovat. Mohu jen doporučit Rekonstrukci státu, aby vstoupila do politiky a tak nesla alespoň politickou odpovědnost za své návrhy. Zatím nenese žádnou, odvolává se jen na práva. Demokracie je jako mince, má svůj rub a líc tedy práva a odpovědnost.
Stále hájím princip, že správa veřejných peněz musí být spravována otevřeně a veřejně. Myslím, že nikdo ze signatářů dopisu mne ani náznakem nepodezírá z toho, že bych podlehl nátlaku nějakých lobbyistických sdružení či hájil nějaké svoje osobní zájmy.
Doporučení, aby Rekonstrukce státu vstoupila do politiky, je nepochopením vztahu poslance a občanů, kteří mají právo ptát se poslanců, co a proč dělají a budou dělat. Rekonstrukce státu pouze těmto otázkám dala konkrétní organizační formu a předem jasné parametry. Důsledně se vyhýbáme politickým hodnocením – stejně se vyjádříme k poslanci jakékoliv strany ve stejné situaci. Opravdu si nemyslíme, že hájíte osobní zájmy. Bohužel z vaší reakce nabýváme zatím dojmu, že při posuzování zákona zohledňujete připomínky zájmových skupin jako takové, a nikoli jejich relevanci.
Nevím, zda bude tento dopis zveřejněn stejně jako „www.panepilnybudelip.cz“, to je na vašem uvážení. Pokud mohu o něco požádat je to, abyste s tímto textem seznámili signatáře vaší jistě dobře míněné výzvy.
Přeji hezký den
Váš Ivan Pilný
Naše výzva má směřovat především k tomu, aby zákon, který sněmovna projednává již více než dva roky, nebyl nyní shozen pod stůl na základě irelevantních argumentů.
K formě otevřeného dopisu jsme přistoupili až poté, co jste si od března přes opakované urgence nenašel čas na setkání se zástupci naší pracovní skupiny k tomu tématu, zamítl také návrh na uspořádání kulatého stolu k otázce dopadu na státem ovládané obchodní společnosti s právníky a experty pro členy hospodářského výboru, a následně návrh s velmi mlhavým zdůvodněním a citováním již vyvrácených omylů odmítl.
Naše nabídka na setkání a podrobnou diskuzi nad případnými problémy návrhu stále platí.
Rekonstrukce státu