V letošních komunálních volbách jsem svým jménem podpořil kandidátku Změny pro Liberec. Musím přiznat, že v mém okolí, u lidí, kterých si vážím, nevzbudil tento krok jen pozitivní reakce.

Slyšel jsem třeba, že Změna je jim sice pro své postoje dlouhodobě sympatická, na druhou stranu jim ale některé kroky Změny připadají již za hranou.

Dokázal jsem to pochopit, a tak závěr ze společné debaty byl někdy zkrátka ten, že dotyční svoje hlasy rozdělí mezi více subjektů. Zejména podle toho, jak kdo pracoval, nebo nepracoval pro město v minulosti a zda daným kandidátům může, či nemůže věřit. Přitom jako alternativu ke Změně moji přátelé zmiňovali Starosty.

A tak, když jsem o argumentech lidí okolo sebe přemýšlel, došel jsem nakonec k závěru, že pokud by měla Změna po volbách s někým spolupracovat, tak největší logiku má spolupráce se Starosty.

Koaliční spolupráce Změny a Starostů by byla logická

Chci přitom upozornit, že tento závěr, který jsem si sám pro sebe učinil, nebyl jednoduchý. Už jen proto, že mám pocit, že například v případě mojí žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím se mnou někteří Starostové nejednali moc v rukavičkách. Přesto k dotyčným lidem necítím osobní nenávist a nechci je vymazat z povrchu zemského.

Kritické články na jejich adresu a příslušná diskuse měly svůj smysl v tom, že čtenáři si na základě nich měli možnost vybrat, koho chtějí volit, podle nabízených argumentů v daném případě. Oceňuji proto, že například pan Hron se mnou tuto diskusi vedl i přesto, že pro něho musela být z různých důvodů nepříjemná.

Přitom pro „koaliční potenciál Změny“ by bylo zřejmě už tehdy nejlepší, kdybych dané články raději vůbec nepsal. I to mě samozřejmě napadlo. Ale to chceme v Liberci něco jako novodobou „normalizaci“? Je v Liberci skutečným problémem to, co se tady dělo a děje, nebo to, zda a jak se o tom mluví? Když někdo diskusi přežene a je zbytečně agresivní, tak nakonec přece voliče sám ztratí. Možná se to ve skutečnosti částečně stalo i Změně v těchto volbách.

Naopak bych řekl, že problém v Liberci byl v minulosti v tom, že všichni politici napříč různými stranami byli až moc velcí kamarádi.

Spolupráce Změny a Starostů může Liberec posunout dopředu

Stejně tak si například vážím pana Canova, místopředsedy Starostů, jako svého bývalého (a obávaného) učitele chemie i jako starosty Chrastavy. Dokonce někdy i chápu věcnou podstatu jeho kritiky směrem ke Změně či KPKP. I přesto si ale myslím, že není vůbec na místě mluvit o KPKP jako o nějakém „Korystapu“. Taková vyjádření totiž vůbec nepomáhají utlumit tu šílenou rozpolcenost liberecké politiky. Naopak.

Nicméně jsem celkově přesvědčen, že právě z hlediska dlouhodobé práce pro město, programové shody a hlavně určité lidské vyzrálosti může Liberec posunout v tuto chvíli dopředu nejvíce právě spolupráce lidí ze Změny a Starostů. Neústupnost Změny by se mohla vhodně „nakombinovat“ s rozvážností Starostů. Je to o vhodném poskládání lidí na radnici. Schopnosti a zkušenosti vidím na obou stranách.

Neodpustím si na závěr ještě jeden komentář. A to k hnutí ANO. Když si přečtu názory jejich lídra, ohlédnu se za tím, co je za nimi v Liberci dosud vidět, vzpomenu si na jejich kampaň a slabý program a porovnám jejich sebevědomí s tím, co skutečně dokázali a za co bojovali, tak čistě osobně bych nechtěl, aby v tuto chvíli řídili toto město s nějakým velkým vlivem. Raději ještě NE.

Zřejmě úplně nejvíc mě dostal komentář pana Tibora Batthyányho na Facebooku ve smyslu, že Plán pro Liberec dělali odborníci, které z ANO předtím vyhodili. Nechci posuzovat, jak moc jsem, či nejsem odborníkem, ale do ANO v Liberci jsem se skutečně nehlásil.

Petr Červa