Tento týden se Liberec zase jednou proslavil po celé zemi díky nevymáchaným ústům jednoho, dnes už naštěstí bývalého, lidovce, který dal na sociálních sítích průchod svým klerofašistickým postojům ohledně imigrantů. Vedle toho se Starostové pro Liberecký kraj v čele s libereckým lídrem Michalem Hronem pustili do Čmeláka kvůli žádosti o dotace. Bylo by hezké jim věřit, jen by se v nedávné době nesměli chovat přesně tak, proti čemu dnes tak hlasitě brojí.
Že mají lidovci problém se svými mladými, kterým pod slušňáckými oblečky vykukují hnědé košile, se ví již dávno a každý rok to může veřejnost sledovat, když spolu s neonacisty v Praze pochodují „pro život“. Minulý týden to potvrdil i bývalý lidovecký liberecký předseda, mladý muž, Daniel Kalenda.
Ten na sociálních sítích spustil rasistickou písničku o černé lůze, v reakci na tragédii v Rakousku, kde se v dodávce udusilo 71 mužů, žen a dětí, kteří prchají před válkou a zkázou. To, že se pak označil za novodobého Jana Husa jen dokazuje, že byl měl vyhledat víc než koho jiného psychiatra a neangažovat se v politice, ale něco mi říká, že o něm ještě uslyšíme.
To s jakou razantností se vůči němu vymezili lidovci liberečtí i celostátní si zaslouží palec nahoru. Jeho vyhazov byla zcela na místě a vedení KDU-ČSL ukázalo dobrý příklad. Ten by si ale měli v Liberci zejména pamatovat napříští potencionální spojenci lidovců, Starostové pro Liberecký kraj, jejichž předseda Marek Pieter lže, nechá si platit od Miroslava Pelty zájezdy, aby pak na jeho popud navyšoval dotace a podobně. O obviněném hejtmanovi, který po benzínkách dohaduje podmínky přidělení evropských milionů, ani nemluvě.
U Starostů ještě zůstaňme. Tento týden se zostra pustili do naší někdejší mateřské organizace Čmelák – SPP, když náměstkyně Karolína Hrbková, která je v orgánech neziskovky, navrhla dotaci 125 tisíc korun, kdy je opravdu otázka,zda je to šťastné a není to na hraně.
S očekávanou hlasitou palbou a patřičným patosem pak přišli zejména Starostové. Jejich liberecká hlava, Michal Hron k tomu napsal: „Bohulibě se tvářící aktivity jsou ve skutečnosti náměstkyně Hrbkové. Ta namísto toho, aby jako představitelka města zajistila řešení zanedbaných lokalit a případně vypsala za tím účelem veřejné zakázky na zpracovatele projektů, navrhne za onoho zpracovatele svoji neziskovku, a to napřímo a bez soutěže.“ Zásadový muž, ten Michal Hron, chtělo by se říci, ale…
V roce 2013 rozhodla rada města, kde byli Starostové pro Liberecký kraj (tehdy jako Liberec občanům) v čele s Jiřím Šolcem coby ekonomickým náměstkem, o zakázce bez výběrového řízení pro firmu Kodap, kde je zaměstnám i Michal Hron. Pěkně potichu a bez veřejnosti, ne na zastupitelstvu před kamerami a opozicí, jako to udělala se Čmelákem Karolína Hrbková.
Michal Hron byl tak za svoje služby na liberecké poměry nadstandartně ohodnocen částkou 1700 Kč na hodinu (odměna pak byla v řádech desítek tisíc korun). Byl dokonce jednání rady, která zakázku schválila, přítomen, ač se to později snažil popírat, ale usvědčil jej zápis. Možná si ale i on, stejně jako Marek pieter chtěl „dělat srandu“. Asi nějaká starostenská tradice…
Ostatně Kodap měl za minulých vlád na radnici (kde seděli Starostové), kterou to stálo pěkných pár set tisíc, dveře otevřené, a to včetně Michala Hrona. Nikdo nezochybňuje profesionalitu jejich práce, ale čím byly rady Michala Hrona jiným než „skrytými zakázkami na služby, které spadají do gesce“ ekonomického náměstka, Hronova spolustraníka Jiřího Šolce? Navíc za své služby inkasoval (ikdyby u jediné zakázky) daleko a nepoměřitelně více než celá organizace Čmelák v přepočtu na hlavu.
Opoziční kritika má smysl a o to víc i v tomto případě, kde ani já sám si nejsem jistý, zda náměstkyně Hrbková jednala dobře. Ale pokud to někdo kritizuje především pro politikum, s takovým zápalem a patosem, měl by si nejdříve zamést před vlastním prahem.Ale to už je liberecký evergreen…