Martin Půta a Robert Dušek – dvě strany téže mince

Poslední dny přinesly významný posun ve dvou současných největších korupčních kauzách, které se týkají dvou mužů, kteří mají na libereckou krajskou politiku zásadní vliv. Hejtmana Martina Půty a sociálně demokratického bosse Roberta Duška. Ač se jistě spustí spousta nevyargumentovaného křiku, obě kauzy i role hlavních propagandistů v nich se jeví jako velice podobné a nesou znaky stejných korupčních praktik a metod.

Před krajskými volbami v roce 2012 by se těžko hledaly dva tak výrazné typy politiků. Na jedné straně boss místní ČSSD objíždějící jednání po hospodách a restauracích v luxusním černém automobilu, skrývající svou tvář a zlaté doplňky před světlem kamer. Na straně druhé mladý starosta Hrádku nad Nisou v čele perspektivního hnutí, se svou budovanou image slušného, až přeslušnělého politika, tvářící se, že skrze právě onu  slušnost a transparentnost přišel radikálně změnit poměry. Ale uběhly tři roky a všechno je jinak.

V posledních dnech Vrchní státní zastupitelství potvrdilo správnost postupu policie v kauze, Centra geotermální energie pro občany a Martin Půta tak pravděpodobně bude druhým hejtmanem po Davidu Rathovi, který zasedne před soudem. V případě Roberta Duška se zase potvrdila existence deníku, kam si měl zapisovat výši úplatků, které měl požadovat po jednotlivých vítězích veřejných zakázek.

Nebudeme se hned pouštět na pole spekulací a začněme se věnovat faktům v jednotlivých rovinách. Možná se ukáže, že ona kdysi tak ostře vnímaná hranice mezi oběma politiky není zas tak pevná a nepřekročitelná a že ve finále mohou oba dva být pouze jednotlivými stranami téže mince, systému, který svazuje celý kraj.

Martin Půta i Robert Dušek jsou obviněni ze stejného trestného činu. Jmenovitě přijímání úplatku. Oběma hrozí trest ve výši 5 až 12 let. Martin Půta je navíc obviněn ze zenužívání pravomocí úřední osoby.

V obou případech se jednalo o zneužívání veřejných prostředků. Konrétně evropských dotací, které měly pomoci životu v Liberci a v Libereckém kraji. V obou případech se ztráta pohybuje v řádu desítek milionů korun – už jen tím, že každý z projektů (Dům pohody v Chrastavě v případě Roberta Duška a Centrum geotermální energie u Martina Půty) skončily fiaskem a obrovské částky, které na ně byly určeny,mohly být využity jinde.

Oba dva politici měli nadstandartní a podezřelé styky s příjemci dotací a lidmi z téhož profitujícími.  Zatímco styky podnikatele Jana Imlaufa, který je obviněn v kauze Roberta Duška, s místní ČSSD jsou dlouhou dobu nikterak neskrývaným faktem, Martin Půta si vždy budoval image politika bez jakýchkoliv konexí na velké firmy.

Z nepravdivosti takového tvrzení jej usvědčilo až policejní obvinění, kdy se ukázalo, jak živé a nestandartní styk má s lobbisty Metrostavu a dalších firem, se kterými po benzínových pumpách plánoval scénář urychleného vyplacení dotace pro projekt společnosti GEPO, který následně pomáhal na ROP Severovýchod prohlasovat. Tento moment možná budu pro Půtu klíčový, protože pokud se mu nepodaří prokázat přijetí úplatku, ze zneužívání pravomoci se bude obhajovat těžko.

Existence dokumentů, které popisují výši a adresnost úplatků. U Martina Půty se jedná o tabulky, které si měli vést manažeři Metrostavu a další osoby, kde má být jasně popsáno, který politik a který úředník má kolik a za co dostat. Nakolik mají tyto tabulky oporu v důkazech zajštěných policií, ještě není známo, Půtovi ale rozhodně přitíží i výše popsané zneužití pravomoci úřední osoby.

V případě Roberta Duška, jak vyšlo najevo v posledních dnech, se jedná o vlastní deník, kde mají být popsány úplatky za jednotlivé  akce (veřejné zakázky a podobně), které měl vahou své funkce a politické autority zajistit a ovlivnit.

Úniky informací do médií, snaha odvést pozornost od vlastní osoby. Martin Půta, který se posléze a do dnešních dní falešně pohoršuje nad úniky informací do médií a dává je dokonce důkazem spiknutí proti jeho osobě, sám, těsně po svém obvinění roznášel text policejního usnesení do vybraných redakcí. Nejen do médií společnosti Syner, kde „jeho“ Starostové platí z veřejných prostředků skrze poslance Václava Horáčka kontroverzního PR pracovníka Jiřího Kittnera,ale i do vybraných pražských redakcí. Součástí byla snaha i převést vinu na Jana Korytáře, o kterém se ve spise mluví, který ovšem obviněn nebyl. To ale pouslušně převzala pouze média Syneru.

V případě Roberta Duška jde zase o únik části protokolu z výslechu jabloneckého podnikatele Andreje Gregy, který je zároveň sociálním demokratem a Duškovým kritikem. Gregova výslechu se účastnily i advokátky Roberta Duška a bývalého náměstka Martina Seppa. Andrej Grega rovněž nebyl policií obviněn. I zde, podobně jako v případě Půta-Korytář, je veliká pravděpodobnost, že jde o snahu vyskoupat svého politického soka ve vlastní špíně.

Osoby s čistě kriminální minulostí kolem projektů. V kauze Roberta Duška přímo figuruje postava libereckého sociálního demokrata Petra Skály, který v minulosti jako přívrženec neonacismu zabil člověka a dostal devítiletý trest. V jakém prostředí se pohyboval později svědčí i nedávný soud s jeho obchodním partnerem, který si pro změnu najal zase vraha na něj.

V kauze, kde figuruje Martin Půta, došlo k pravomocnému odsouzení čelných představitelů společnosti GEPO, která žádala 60 milionů korun z korupce, když se snažilipodplatit asistenta poslance. Ani tato hejtmanovi známá skutečnost mu nikterak nevadila, aby za projekt nestandartně lobboval, což mu vyneslo policejní obvinění. V těchto dnech se dokonce ukázalo, že jeden z bývalých představitelů GEPO provozoval ve velkém drogový byznys.

Obskurní povaha samotných projektů. Nejen na tomto webu jsme dlouhodobě upozorňovali problematičnost obou projektů, kvůli kterým jsou nyní oba politici obviněni. V případě Cetra pro geotermální energii šlo o účelově napsaný projekt narychlo vzniklou společností, která měla anonymní vlastnickou strukturu, kde se ale dal tušit vliv významných libereckých politiků.

V případě Domu pohody v Chrastavě šlo o naddimenzovaný projekt, o jehož velikášství dnes svědčí jeho trosky v místě i fakt, že se v „termálních lázních“ musí voda ohřívat plynem. Oba dva projekty zcela od začátku nesly jasné stopy toho, že jde pouze o snahu vytáhnout co nejvíce peněz z kapes daňových poplatníků. Toto ale oběma politikům nikdy nevadilo a snažili se peníze pro projekty zajistit.

Tolik k stručnému a základnímu srovnání obou případů, které se dotýkají dvou nejvlivnějších mužů, kteří spolu dohodli koalici na kraji, kterému nyní vládnou, byť se předtím proti sobě vymezovali. Ostatně i to, že k sobě nakonec našli cestu, o lecčem svědčí.

Liberecký kraj má prostě ve svém čele (jednoho oficálně a druhého v zákulisí) dva politiky, kteří co do možného obvinění (jak jej vidí policie a státní zástupce) mají víc společného než rozdílného.Výčet prostých faktů dává tušit, že ona proklamovaná rozdílnost a nepoměřitelnost mezi oběma politiky bude jen záležitostí marketingu a politického PR.

Jistě je zde i spousta podobností politických – ovládání politických loutek, zájem na tom, aby běžely podezřelé zakázky, lhaní veřejnosti, mediální vystupování a spolupráce, zákulisní jednání a tak dále a tak dále. Ale to už je asi na další, samostatný článek.

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Postup při plnění úkolu získávání informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím o platech vedoucích pracovníků organizací zřizovaných a vlastněných
Proč jsme se zaměřili na tuto oblast? Jedná se o oblast nakládání s veřejnými prostředky. Zajímali jsme se s použitím metody zákona č.106/1999 Sb., o svobodném