Bez většího zájmu libereckých médií vyšlo tento týden najevo, že lidé z okolí i struktur věhlasné liberecké společnosti Syner více méně infiltrovali prostředí Fotbalové asociace ČR (FAČR), kde šéfuje Miroslav Pelta. Navíc jde o lidi, kteří jsou šetřeni ohledně miliardových restitučních podvodů, kde spolus nimi zase figurují další liberečtí šíbři, kteří se jen stáhli ze světla. Syndikát funguje dál, veřejné peníze jsou mu stále potřebnou krví.
Právník Igor Horník pracující do nedávna pro Syner nastoupil do FAČR, kterému šéfuje kontroverzní Miroslav Pelta, rovněž známý svým přátelstvím a dobrými styky s majiteli Syneru, se kterými ho neváže jistě jen stranická knížka z ODS. Syner získal, bez výběrového řízení (je to přeci česká, naše firma) zakázku na stavbu sídla FAČR, do které proudí pravidelně stovky ilionů korun z veřejných zdrojů.
Jak jsme ale ukazovali již v minulosti, celá stavba sídla FAČR za cca 140 milionů může být jen generálka na realizací národního fotbalového stadinu, který Pelta tolik prosazuje. A tam již nepůjde o nějaké ty desítky milionů nebo možná stovky. Investice bude o řád výše, v miliardových částkách. A která že firma by byla horkým favoritem? Snad ne ta na S. z Liberce?
Jméno někdejšího právníka a šéfa jedné sekce Syneru se zase blýsklo i u případu, kde chtěla povedená liberecká partička spojená s pražskými kmotry jako je Rittig, Janoušek či Hrdlička, vytáhnout ze státu miliardový majetek prostřednictvím pravděpodobně falešných restitučních nároků. Vedle Horníka zde hoří i jméno někdejšího libereckého zastupitele za ODS, příbuzného majitele Syneru Petra Syrovátka, Jaroslava Mejstříka, dalšího právníka Syneru Vítězslava Štumpfa a samozřejmě i tehdejšího čéfa Pozemkového fondu, politického kluka pro všechno Radima Ziky.
Politicko-podnikatelský syndikát kolem Syneru prostě jede dál na plné obrátky a palivem do jeho hnacího motoru jsou mu stále veřejné peníze,na které přispívá i ten nejchudší ze všech Zemí koruny české. Syndikát jenom už dávno překročil hranice regionu, aby našel sobě podobné, jako například zmíněné pražské kmotry.
Nepotřebuje už mít svého primátora v Liberci ani předsedu senátu v Praze. Je lepší zůstat v ústraní, přílišná popularita škodí byznysu. Ale politiky je potřeba nakupovat a síťovat stále. Libereckou ODS toto smrtící objetí srazilo až do politického hrobu, ze kterého se již možná nedostane. Jejími horlivými nástupci v rolích politických pák jsou dnes Starostové pro Liberecký kraj (vedle již tradiční ČSSD-tam se nezměnilo nic) nebo aspoň jejich špičky – jak například dokazuje kauza Peltových účastníků zájezdu.
Ti, co nejvíce mluví o přednosti soukromého sektoru a zhoubném vlivu státu a veřejných institucí, nadále nejvíce tyjí z jeho peněz. Doby Jiřího Kittnera neskončily, ač ten svůj odchod nese špatně. Jen na politické jeviště přišli noví herci a další se sem tlačí. Ale režiséři zůstávají stejní. Syndikát nespí.