Padni komu padni aneb nejlepší cesta je ta přímá

Primárním, alespoň pro KPKP, tématem tohoto týdne byl vyhazov a trestní oznámení, které potkaly našeho bývalého zaměstnance Miroslava Kroutila. KPKP zvolilo celkem razantní postup, který je ale jediný možný, když se setkáte s korupcí či vydíráním. Ač nám bylo jasné, kolik radosti tím uděláme naším kritikům, kteří si ale neuvědomují, co všechno o sobě ve svých pokryteckých a moralizujících postojích říkají.

Ano, je to nepříjemná situace, když zjistíte, že člověk, se kterým půl druhého roku spolupracujete, neváhá vydírat a korumpovat, aby dosáhl vlastních výhod. Dojde (časem, ale pak už úplně) vám, že třeba není ani takový odborník, za jakého se vydával, že spolupráce s ním je skutečně problematická, že ti kritici, co vás před ním varovali, měli pravdu.

Navíc v neziskovém sektoru to je věčný boj o další měsíc, půl rok, rok, zda seženete potřebnou podporu. Ta jednou také skončí a vy se ocitnete na úřadu práce, ale hledáte dál. A když to vyjde, vrátíte se. Tohle se stalo mnohým z nás, stalo se to i Miroslavu Kroutilovi. Ten původně dostal výpověď pro nadbytečnost, ale svou situaci se rozhodl řešit vydíráním a korupčními požadavky na našeho zakladatele, aby mu zařídil lukrativní místo placené z veřejných peněz. Nebo se bude snažit vyrábět nástroje k vydírání, o kterých sám ví, že jsou vylhané.

Tady jsme si řekli, když se k nám tyto signály donesly, že je to něco absolutně nepřijatelného a rozhodli jsme se ho z jeho, dle našeho názoru, nezákonného i morálně odpudivého jednání usvědčit. Pomocí nahrávek. Povedlo se to. Je to nepříjemné, ale když chcete mít čisto, musíte pracovat se špínou. To je prostě fakt. Korupce a vydírání špína jsou.

Co říci těm, kteří nás za to kritizují? A věříme, že vedle anonymních plivníků a PR pracovníků zdejšího syndikátu, jsou lidé, kteří svou kritiku myslí upřímně. Ovšem králem pokrytců a falešníků se opět ukázal liberecký hejtman Martin Půta, který si s chutí spustil nenávistnou politickou písničku na svém facebookovém profilu. Přitom on sám zveřejňoval, ovšem potají, odposlechy ve své korupční kauze, aby tak odvedl pozornost od svého obvinění. A když to prasklo, ještě lhal jako malý kluk. Takže co může Martin Půta potichu a v zákulisí, nesmí ostatní otevřeně a veřejně. Je k tomu třeba něco dalšího dodávat?

Pryč ale od pokrytců, ti jiní nebudou. Na místě je ale jediná, prostá otázka: CO BYSTE DĚLALI VY?  Co byste dělali, pokud byste se dozvěděli o korupci a vydírání? Snažili byste se získat důkazy a celé to zastavit nebo se nad to morálně povznesli a nechali dál někoho vydírat a korumpovat? To je oč tu běží. Každý ať si odpoví sám.

My máme jasno a budeme mít, korupci a vydírání se nesmí ustupovat. Je potřeba být rázný a nekompromisní, ať se to příště bude týkat kohokoliv, od Korytáře po Půtu. Padni komu padni.

Jaroslav Tauchman

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Náš Liberec v týdnu informoval, že kdysi oblíbená restaurace v areálu LVT na dnešní Masarykově třídě půjde k zemi. Její osud, stejně tak jako
Pod Ještědem žijeme už od devadesátých let jako v pohádce. Ne, ne že bychom se tu měli tak krásně a spokojeně. Nebo, že by
Je to už trochu upachtěné téma. Ale spor o sběrný dvůr byl první výrazný rozpor mezi stranami (tehdy) nové koalice. Jenže to psal rok
Pokud by v Liberci existovala politická satira (a náznaky tu byly, bohužel však zanikly), neuživila by se. Politická reprezentace by jí utloukla vlastní (ne)prací.