Špína pod nábytkem v kuchyni evropských dotací

Událostí tohoto týdne bylo zcela jistě pravomocné vynesení rozsudku nad třemi zaměstnanci, kteří se podle žaloby měli dopouštět podvodného jednání kolem příprav na nešťastné mistrovství světa v lyžování v roce 2009. Nad výrokem soudu v Liberci se jistě leckdo pozastavil a nemálo z občanů dala průchod své skepsi o stavu justice v Čechách. Nicméně to, že padl rozsudek, jaký padl má své opodstatnění a částečně je to i dobře. Ovšem to, jak se v Liberci vaří z evropských dotací, případ odhlalil dostatečně.

Kauza se zdála jasná. Známá (a často a možná především ne v dobré známá) společnost Syner vyfakturovala celé čtyři miliony za nábytek pro vysokoškolské koleje, který nikdy nedodala. Další známá liberecká společnost (o které platí totéž) a jenž tak tradičně dostává za úkol „hlídat“ právě Syner, tedy Investing CZ, s klidnou tváří se tváří, že nedodaný nábytek byl vlastně dodaný a všechno ještě posvětí zástupce investora, Technické univerzity v Liberci.

Jasný podvod jako Brno, chtělo by se říci. Ale soud to vidí jinak a všichni tři jsou volní a zproštěni žaloby. Podle soudu jde o závažnou účetní nekázeň, nikoliv trestný čin. Bude zajímavé se na rozsudek podívat, až bude přístupný veřejnosti. Nemusí jít totiž o pochybení soudu, ale o doslovném lpění na liteře zákona.

 Žijeme totiž, ať se to někomu líbí nebo ne, v germánském okruhu kontinentálního práva, kde rozhoduje zapsaný kodex zákona, tedy přesně co je a co není trestný čin a osobní, soudcovská, povaha rozhodnutí, stejně jako důraz na precedens, jsou potlačeny. Byť v posledních desetletích obě cesty evropského práva splývají (i u nás je například častěji brán ohled na judikáty), pořád zde platí železná litera římské tradice zapsaného kodexu.

Navíc je velice pravděpodobné, že minimálně u účetní, která fakturaci vypisovala, by její postižení nebylo moc spravedlivé. Podobný styl nakládání s veřejnými prostředky, který – nejen na harcovských kolejích – předvádí firmy jako Syner nebo Investing CZ, se jistě nerodí v hlavách účetních. A co by to bylo za spravedlnost, aby byl potrestán zaměstnanec a ten kdo to vymyslel a prosadil, si nadále odpaloval doutníky na golfu či na hokeji?

Nehledě na výsledný rozsudek, ale dala celá kauza nahlédnout do kuchyně, kde se vaří s evropskými miliony. A je třeba říci, že zde panuje pořádný svinčík. Dojemné výmluvy, jak se kvůli vylhanému nábytku a milionům za něj, zachránilo celé vzácné mistrovství v lyžování, jsou jen pro smích. Ač nikdo nebyl potrestán, zcela jasně se ukázalo, jakým způsobem dodavatelské firmy i ty, které je mají „hlídat“, nakládají se svěřenými penězi od svých spoluobčanů.

Pokud dnes někdo ze Syneru nebo jeho partnerského Investingu cítí zadostiučinění, po čertech se plete. Celá kauza v plné nahotě, opět, odhalila jejich praktiky, a to nepřidá nejen na jejich dobrém jménu, ale i na jménu těch, kteří jim stále podobné zakázky přihrávají. Nejnověji podobné menu připravil s plánem přestavby Výzkumného ústavu textilních strojů na Evropský dům Liberecký kraj.

Vítěz soutěže: Syner. Stavební dozor: Investing CZ. Dobrou chuť.

Jaroslav Tauchman

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Kdo pozorně sleduje korupční kauzu kolem kostela sv. Máří Magdalény v Liberci, nemohl být překvapen přiznáním hlavního obžalovaného, tedy stavebního gigantu Metrostav. Navzdory mediálnímu
Je rozhodnuto. Liberec bude stavět nejdražší bazén v historii země a možná celé střední Evropy. Kdo si tedy myslel, že současná koalice, ve které
Poslanci po dlouhých měsících schválili zpřísnění lex Babiš. Principiálně je to dobře – kumulace mediální moci v rukou politiků není správná a je třeba
V Liberci a v Libereckém kraji staví ty nejlukrativnější veřejné zakázky de facto stále stejná skupina stavebních firem. Kdo si myslí, že mezi sebou