První poprázdninové zastupitelstvo bylo zcela v režii a v tahu nadcházejících krajských voleb. Tedy bez věcnosti, za to o to s větším tyjátrem. Politici se předváděli, seč mohli a dokonce díky tomu málem padly městu prospěšné projekty, jako je například realizace parku u krajského úřadu. Míra předvolebního šaškování ovšem místy překračovala hranice vkusu, a to i na liberecké poměry.
Poměrně dost se protáhl hned úvodní bod, ve kterém mohou vystoupit občané se svými podněty a stížnostmi. Vystoupil občan, který si velice horlivě stěžoval na přístup magistrátu, respektive stavebního úřadu. Podpořila jej i občanka z Vesce, která již od jara upozorňuje na počínání Sportovního areálu Ještěd při závozu stavebním materiálem (který má pocházet ze staveb od zdejší nejznámější stavební firmy) některých lokalit ve sportovním areálu Vesci. Ta dokonce tvrdí, že jejich rodinu měl úřad šikanovat pro jejich zmíněné občanské postoje.
Celá věc sice dostala trochu jiný rozměr, když Česká životní inspekce výskyt nebezpečných látek v zavážkách ve Vesci nepotvrdila a zástupci stavebního úřadu doložili, že stavbu stěžovatelky řeší již od ledna a s jejím květnovým vystoupením na radnici pravděpodobně vůbec nesouvisí, ale celá diskuse se přenesla k fungování stavebního úřadu jako takového. Jeho vedení dlouhodobě kritizuje vládnoucí Změna pro Liberec, která se netají tím, že by si přála výměnu jeho vedení, zejména v osobě Miroslava Šimka, který je vedoucím stavebního úřadu od dob primátorování Jiřího Kittnera.
Naráží ovšem na odmítavý postoj svého partnera – hnutí ANO a primátora Tibora Batthyányho, který hájí kontinuitu úřadu z dob ODS. I toto napětí bylo znát ve vystupování samotného primátora, které byl vůči svým koaličním partnerům útočnější než obvykle, což nezakrylo ani jeho tradiční šaškování a pokusy o vtipnost, které má i jindy maskovat neznalost témat nebo neochotu řešit problémy. Svou samozřejmě sehrály i nadcházející volby a bude ještě zajímavé sledovat, co všechno si od primátora nechá jeho koaliční partner líbit.
Debata se pak stočila k otázce výkonu moci na magistrátu, k jeho rozdělení na samosprávu a státní správu. Část zastupitelů chtěla debatu kolem problémů přítomných občanů utnout (Tibor Batthyány, Michal Hron) s tím, že případ náleží pod stavební úřad a tedy pod státní správu, kterou zastupitelstvo nemůže úkolovat. Proti tomu se ale postavila zejména Marie Pavlová ze Změny pro Liberec s tvrzením, že prvořadým úkolem zvoleného zastupitele je hájit zájmy občanů obce (byť ve vztahu k jiné moci) a proto, že je na místě se věcí zabývat a trvat na jejím vyřešení.
Protože je před volbami, bylo na místě politicky rozebrat i téma připravovaného parku u krajského úřadu. KSČM, ČSSD i ODS se pokusily jeho reálné odsouhlasení (tedy prodej pozemků Libereckému kraji, který jej za své peníze postaví) pokusily původně přesunout až do období po volbách, protože jim bylo jasné, že si toto dílčí vítězství připíše na triko Změna pro Liberec, která o park v místě dlouhodobě usiluje. Tentokrát ovšem koalice stála při sobě a dokonce se jí podařilo přesvědčit i opozici, že by další odklad nemusel znamenat měsíc, ale třeba rok, i déle takže se parku v ostudně zanedbávaném místě Liberečané nakonec dočkají.
Nejdelší a nejvášnivější debata se vedla kolem vyjednávání města s libereckou teplárnou. Koalice Změny a ANO se rozhodla cenu neúměrně vysokého tepla v Liberci řešit a skutečně se jim podařilo dosáhnout razantního snížení, které kvitují i domácnosti, kdy přes 95 % podepsalo nové smlouvy. Situace se ale nyní zadrhla při vyjednávání s teplárnou, která podle města nedodržela dohodnuté podmínky. Opozice se snažila napadnout situaci stylem „my jsme Vám to říkali“, ale žádné konkrétní a konstruktivní protinávrhy nepadly.
Debata kolem cen tepla začíná být evergreenem. Kritikům, zejména z řad Starostů pro Liberecký kraj, přístupu vedení vadí, že vyjednaná cena je příliš nízká. Na druhou stranu je pravdou,že se s cenou tepla přes dvacet let nic nedělalo a politici pouze brali tučné prebendy za místa v orgánech teplárny, a to včetně doby, kdy byli na radnici Starostové. Ostatně ještě během povolebního vyjednávání vroce 2014 zazněl od Starostů požadavek na místo v dozorčí radě teplárny pro Jiřího Šolce za 30 tisíc korun měsíčně, protože „má velkou hypotéku“… Jednáním ohledně tepla ovšem rozhodně není konec, už jen proto, že teplo pro 14 tisíc libereckých domácností je po čertech politické téma.
27 zastupitelů podpořilo návrh primátora Tibora Batthyányho na jednorázové statisícové dary pro libereckou Duklu, Slovan a Bílé tygry. Na zastupitelstvu sice zazněly hlasy o nesystémovosti takového kroku, ale kdo by před volbami byl proti. Proti byla jen část Změny (Zuzana Kocumová), která měla v tomto volné hlasování a nehlasovala jednotně. Ostatní členové Změny (Jan Korytář, Jiří Čeček) návrh ale podpořili, byť jim bylo a ne neprávem připomínáno, že situace připomíná obdobný tah na kraji, který vedle Bílých tygrů a Slovanu podpořil i Bílé tygry a fotbalový klub Miroslava Pelty. Jednou z odpovědí bylo, že nikdo z městských radní nelétá na placené VIP zájezdy s Miroslavem Peltou. Že jde ale o předvolební krok primátora, přes všechny jeho řeči se slzou na krajíčku o hrdosti na vlastní město, ale v sále asi nepochyboval nikdo.
Včerejší zastupitelstvo ale mělo i své humorné momenty, jako když se na některé zastupitele nedostala večere. Důvodem, což glosoval Jan Berki (SLK). Rovněž poměrně vtipně „utřel“ jediného zastupitele za TOP 09 Františka Gábora náměstek Jan Korytář, když mu na jeho patriotisticky rozlícené dopisy o vystěhovávání obyvatel z Liberce do Žitavy odpověděl ve stejném intelektuálním duchu. Nejlepším svědectvím je jejich korespondenci si přečíst (na straně 5).
Během celého zastupitelstva, které se protáhlo skoro až do tři čtvrtě na devět, bylo cítit nadcházející krajské volby a počátek volebních kampaní. Ačkoliv se krajské volby formálně města netýkají, jejich výsledek může zamíchat i samotnými městskými politickými kartami. Na to je Liberec i okolní kraj přeci jen malý rybníček. A pokud mělo být včerejší zastupitelstvo úvodní kapitolou politického klání tohoto podzimu, máme se na co těšit.
Jaroslav Tauchman