Nezaměstnaní ovládli ulice Liberce – Co psaly noviny v roce 1933

Dnes už asi nenajdeme pamětníka. Před 83 lety se psal rok 1933 a vrcholila světová hospodářská krize. Na Liberecku stály i ty největší textilky a čeští a němečtí dělníci táhli za jeden provaz. Až při příštích parlamentních volbách dali němečtí soudruzi svůj hlas novému hráči, K. Henleinovi, který sliboval to, co dával dělníkům v Německu Hitler – práci a národnostní uvědomění…

Pořád jsme ale na počátku roku 1933. V Liberci a okolí je obrovská nezaměstnanost, hlad a revoluční odhodlání do toho jít. Všude kolem ve světě se scházejí nezaměstnaní na tzv. hladových kongresech. Není tomu jinak ani v Liberci 2.března 1933, kde takto revolučně naladěných dělníků bez práce se sešlo 10.000, v Rumburku 6.000. (Čerpáno z německých komunistických novin Vörworts vycházejících v ČSR).

Hladový pochod do Liberce začal už o den dříve. Dělníci z oblasti Nového Města pod Smrkem došli  až do Raspenavy, kde přečkali noc a ráno se spojili s dalšími nezaměstnanými z Frýdlantska na společné cestě do Liberce. Další masy dělníků mířily do metropole severu z Jablonecka, Semilska, z Andělské hory, Kryštofova údolí, Machnína, z oblasti Podještědí, Vratislavic  a Hodkovic. Všude na ně čekala policie a nepouštěla je do centra. Přesto se v ulicích Liberce shromáždilo tisíce demonstrantů a řečnilo se přímo v ulicích. Ve Felberově ulici i v Široké, před okny krajského soudu, před německým konzulátem pod bývalým Skloexportem.

Všechna liberecká náměstí byla obsažena četnictvem. Kdo chtěl projít musel se legitimovat. Policie a četnictvo postupovali velmi tvrdě, ale s ohledem na velký počet demonstrantů a jejich rozhořčené vystupování se tehdejší silové složky vystříhaly použít krajních prostředků a nedošlo k žádným výstřelům ani z jedné ze zúčastněných stran.

Hladový kongres v Liberci ukázal na neudržitelnost politiky československé vlády vůči pracujícím žijícím v Sudetech, kde národnostní politika, protěžující český kapitál oproti německému, byla i jednou z příčin, že většina obyvatel Sudet německé národnosti se radikalizovala  ve prospěch K. Henleina a jeho programu odtržení Sudet od ČSR.

Vláda ČSR v roce 1933 nepochopila varování a sílu demonstrace nezaměstnaných a možná právě zde byl počátek onoho zla, které v říjnu roku 1938 vedlo  k odtržení Sudet od zbytku republiky a ke ztrátě obyvatel, což po prohrané válce v roce 1945 na dlouhá léta ovlivnilo hospodářský vývoj ČSR i aglomeraci severu Čech, Sudet, kde dnes žijeme.

Egon Wiener

 

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Ti moji Machníňáci mají ale štěstí! Vesnička, míň než středisková, taková, že ji vlastně od města nerozeznáš. Snad jenom městská část, kam se plyn
Tatínka hnali nocí snů opět esesáci. Probudil se zbrocený potem. Maminka ho držela za ruku a teta Trůda, strýc Oskar a babička, kterou jsem
 Jó, cestování. Kdo z nás by řekl ne. Cestovat. To bylo  přáním, o kterém jsme snili a pro mou generaci končilo v Liberci na
Píši ztracenému mládí, všem láskám, co jsem jich kdy měl, stínům a bolení hlavy, se kterými usínám. Slunci a vodovodním trubkám, kterými voda teče
Korupce je závažným celospolečenským problémem, který zasahuje a ovlivňuje všechny vrstvy společenského života. Pokud jste se setkali s korupčním jednáním nebo třeba „jen“ s netransparentním jednáním státní správy či samosprávy, ať už ze strany politiků nebo úředníků, můžete nám to napsat prostřednictvím tohoto formuláře. My se Vaším podnětem budeme zabývat a dáme Vám zpětnou vazbu.