Cena tepla v Liberci může být 550 Kč/GJ

Intenzivní jednání s teplárnou v posledních dvou letech změnila postavení města. Z původně slabé pozice se stal sebevědomý akcionář, který začal aktivně, a to i právní cestou, prosazovat svoje zájmy. Důvod je jednoduchý – cena tepla je v Liberci stále jedna z nejvyšších, rozvody jsou zastaralé a doplácí na to koncový zákazník.

 

Jednání s MVV začala v roce 2015, krátce po komunálních volbách. Jejich hlavním výsledkem je zatím to, že cena tepla přestala růst a začala postupně klesat. To je ale jen začátek dlouhodobého procesu. „ I po dílčích sníženích zůstává cena stále neakceptovatelně vysoká. Ukázalo se ale, že prostor pro snižování ceny existuje. Naše představa o dosažitelné ceně za 1 GJ je podstatně nižší, než s jakou zatím pracuje teplárna,“ uvádí statutární náměstek Jan Korytář.

Vývoj ceny tepla v Liberci:

před 2015           750–900 Kč/GJ

         2016                    699 Kč/GJ

         2017                    672 Kč/GJ

 

V hospodaření teplárny jsou velké rezervy

Díky tomu, že je v Liberci postavená spalovna Termizo a teplo je v zásadě „odpad“, který vzniká při spalování komunálního odpadu, měla by být v Liberci logicky cena za teplo jedna z nejnižších, ale není. A to i přesto, že na výstavbu spalovny, která je dnes v soukromých rukou, přispěli daňoví poplatníci částkou celé 1,2 miliardy Kč.

Spalovna má v současné době dohodnutou cenu za teplo, které dodává do teplárny, podle nás nepřiměřeně vysoko. Tvrzení, že je to pro teplárnu výhodné, protože je to stále o něco levnější, než kdyby vyráběla teplo z plynu, neobstojí. Podle našich analýz víme, že kdyby Termizo nedodávalo teplo do teplárny, ale vyrábělo z něj elektřinu, tak by získalo z 1 GJ zhruba třikrát méně,“ vysvětluje Jan Korytář.

Při normálním vztahu mezi dvěma nezávislými společnostmi by tak vyjednaná cena byla někde jinde, než je dnes. Bohužel pro zákazníky společnost Termizo vlastní ze 100 % stejná společnost, jaká má 70% podíl v teplárně – MVV. To je podle našeho názoru také hlavní důvod, proč teplárna nakupuje teplo z Termiza tak draho.

„Pokud MVV nebude souhlasit s podstatným snížením ceny za teplo z Termiza, které teplárna přeprodává zákazníkům, bude dalším krokem města uvolnění pravidel pro odpojování a Termizo bude pro své teplo muset začít hledat jiné využití, “ říká Jan Korytář.

Problémy se zastaralými rozvody

Jedním z hlavních problémů, které stojí za vysokou cenou tepla, jsou zastaralé rozvody. Mají vysokou ztrátovost a k zákazníkovi se tak velká část tepla nedostane. I proto je město připraveno podílet se na modernizaci těchto rozvodů a případně za ni i ručit. Musí ale jít o revitalizaci celého systému, nejen jedné větve, jak navrhuje druhý akcionář.

„Klíčová věc celého projektu GreenNet je samozřejmě cena pro koncové zákazníky, kterým jsou jak občané města, tak i městské organizace.  Máme dnes již celkem detailně spočítané, že ekonomicky dosažitelná cena tepla z Teplárny Liberec je 550 Kč/GJ včetně DPH. Jsme na projektu GreenNet připraveni nadále spolupracovat, ale záleží na konkrétních podmínkách, které nesmí být výhodné jen pro jednoho akcionáře,“ popisuje Jan Korytář aktuální stanovisko.

Teplárna, resp. zákazníci, přitom za posledních deset let za pronájem a údržbu rozvodů tepla zaplatili přes půl miliardy korun. Jak je to možné? Většina teplovodů po městě totiž patří firmě Energie Holding, a.s., která je jednou z firem ze skupiny MVV. Každoročně tak odcházelo do MVV 40 mil. Kč.

„Na základě znaleckých posudků jsme zjistili, že tato cena byla zhruba dvojnásobně vyšší, než by odpovídalo ceně obvyklé. I proto očekáváme ze strany MVV podstatně větší vstřícnost při dalších jednáních a výrazné ústupky v cenové oblasti,“ komentuje dále náměstek Korytář.

Utajované smlouvy zablokovaly spolupráci

„Podmínky pro naši práci nejsou příliš vstřícné, druhý akcionář dělá obstrukce ve chvíli, kdy chceme jako členové představenstva delegovaní za město získat kopie některých smluv. Věřím, že s novým ředitelem přijde i změna přístupu v této oblasti, abychom je nemuseli vymáhat právní cestou,“ dodává Ondřej Petrovský, člen představenstva Teplárny Liberec, a.s.

Dosavadní přístup zástupců MVV za vstřícný skutečně označit nelze. Město jako menšinový akcionář má opakované negativní zkušenosti zejména s poskytováním informací nutných pro naše rozhodování. „Teplárna tvrdí, že naplnění uzavření dohody o vkladu majetku a projektu GreenNet brání město. To ale není pravda, je tomu přesně naopak. Problémem je to, že teplárna neposkytuje potřebné smlouvy, neposkytuje součinnost a nenaplnila ani původní dohodu.  Z naší strany musí k základní shodě na dalším postupu dojít nejpozději do konce března, dále již nejsme ochotni současnou situaci prodlužovat. Co se týče soudního sporu, zde obavy nemám, naopak, pokud bude druhá strana chtít problémy řešit tímto způsobem, jsme na to připraveni. Nemyslím si ale, že to je v zájmu MVV,“ říká Jan Korytář.

Teplárna dlouhodobě odmítá zveřejnění některých smluv u položek, které se jeví jako předražené. Proto jejich vydání město začalo vymáhat soudní cestou. Pro město je neakceptovatelné i to, aby se modernizace rozvodů týkala jen jedné ze tří větví. Chápeme, že MVV chce mít co největší odbyt pro teplo z Termiza, jenže to není možné prosazovat cestou, že u dvou dalších větví budou pokračovat enormní ztráty, které budou platit zákazníci.

„Vyjednávací pozice města je dobrá i v tom, že víme, že se nemusíme domluvit za každou cenu. Máme připravený i plán B, kdy bude možné zajistit náhradní zdroje vytápění zcela mimo teplárnu v řádu několika málo let i s tím, že bychom podnikali i další kroky, aby cena za teplo z teplárny klesala i nadále pro ty zákazníky, kteří by se prozatím odpojit nemohli,“ dodává náměstek Jan Korytář.

Tisková zpráva města Liberce

 

Subscribe
Upozornit na
260 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Krajští zastupitelé za hnutí ANO nepodpoří návrh rozpočtu Libereckého kraje na rok 2025. Chybí v něm podle nich mj. peníze na rekonstrukce silnic a platy
Zlepšit ochranu a zpřístupnit knihovní a sbírkový fond Severočeského muzea v Liberci. To je hlavní cíl projektu, který podpoří evropské peníze – konkrétně zdroje
Dobrý zpráv není dnes moc a nikdy jich není dost. Jedna taková přišla z Prahy, kde v rámci prestižní Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium
V Česku dosud chyběl přehledný katalog nejvýznamnějších online médií, který by poskytoval základní informace v nepřehledném digitálním světě. Mapa médií přináší objektivní a komplexní