Hádka o desítky tisíc a snaha ututlat desítky milionů: první zářijové zastupitelstvo

O tom, jak je liberecká (ale nejen liberecká) politika absurdní a postavená na hlavu, krásně vyprávělo včerejší zasedání zastupitelstva města Liberce. Zatímco se sáhodlouze a emotivně řešily malé dotace v řádech desítek, maximálně stovek tisíc (blíží se volby), většině zastupitelů se nechtělo rozebírat situaci, kdy přes dopravní podnik každoročně mizí a ještě má zmizet desítky milionů pro podezřelou firmu ukrývající své vlastníky, ovšem o to více spojenou s politickými stranami.

Bylo cítit, že se blíží volby i to, kdo v nich bude kandidovat. Vlastně jen dva tematické okruhy, které včerejší zastupitelstvo řešilo, stály za řeč. Současná dotační politika města a vztah mezi libereckým dopravním podnikem a společností BusLine, která v posledních měsících stále a více odkrývá své karty.

Opozice hlasitě kritizovala současnou politiku města, které se snaží získávat dotace, kde to jde. A včerejší zastupitelstvo takových bodů mělo na programu několik. Zejména Starostové pro Liberecký kraj a ODS nemohli současnému vedení města odpustit, že žádá dotace na věci jako snižování emisí CO2 nebo Agendu 21, která si například klade za cíl větší zapojování veřejnosti do rozhodování ve městě. Vedení města vyčítají, že se jedná o dotace pro dotace, slovy Ondřeje Červinky z ODS „dělání papírů pro papíry“.

To je regulérní názor, v české společnosti stále hlasitější, byť nejde opomenout, že jde ruku v ruce s hnědnoucí náladou, protievropskými zvulgarizovanými postoji a voláním po vládě tvrdé ruky. U ODS to moc nepřekvapí, ta podobnou politiku razí kontinuálně, ale u Starostů, kteří se zaklínají proevropskou politikou, to dává tušit, že za tím „selským rozumem“ a protidotačním rykem stojí hlavně volby, které budou už za pár dní.

Pokud má někdo starost o městský rozpočet a stav obecní pokladny (byť ale například u ODS tomu po zkušenostech zrovna v Liberci těžko věřit), není na tom nic špatného. Jen by to nesmělo mít obrácenou stranu mince. Ta se ukázala při bodu, ve kterém se řešila smlouva mezi dopravním podnikem a společností BusLine.

Nejprve se tento bod pokusili zástupci Starostů stáhnout z programu (Jan Berki), aby jej pak i ostatní napadali pro formální věci (Věra Skřivánková za KSČM, Ondřej Červinka za oDS) nebo měli strach, aby probírání podobného tématu nerozezlilo smluvního partnera Busline (Michal Hron ze Starostů, Jan Čulík z exANO), který za Jiřího Kittnera získal neuvěřitelně pro město nevýhodnou smlouvu, která ročně město stojí pořádných pár milionů, než kdyby si, jako dřív, zajišťovalo dopravu samo.

Tolik společného úsilí na zachování statusu quo, na kterém krvácí městská kasa po desítkách milionů, napříč většinou politických stran, aby jeden pohledal. A co vlastně v probíraném bodě šlo?

Společnost BusLine vyhrožuje dopravnímu podniku, tedy městu Liberec, který je jeho 99% vlastníkem, že po něm bude vymáhat doložku „za přiměřený zisk“. To za loňský rok dělá například 28 milionů korun (navíc k tomu, co město firmě již nemálo za provoz platí!) a BusLine tlačí město ke zdi, že je bude chtít, pokud neustoupí a nezaváže se na další roky k podobně „výhodné spolupráci“. Takový nehorázný požadavek, zakotvený ve smlouvě je naprosté unikum a dokládá to jen korupční a klientelistické prostředí, kterým si Liberec v minulosti musel projít.

Situace je to pikantnější ve světle událostí z minulého týdne, kdy i na kraji došla většina zastupitelů, dokonce v čele s hejtmanem Martinem Půtou, k tomu, že spolupráce s BusLine, která se dávno změnila v dojení veřejných peněz ze strany firmy, je neudržitelná a že si kraj zřídí vlastní dopravní podnik. O tom, jak vyděračsky se Busline chová, mluvila včera i krajská radní a liberecká zastupitelka za Starosty Věra Vinklátová.

Neméně pikantní bylo, když včerejší možná největší kritik malých dotací David Václavík ze Starostů je tím samým politikem, který je za poslední roky v orgánech DPMLJ přímo podepsán a odpovědný za nejrůznější smlouvy s BusLine, u kterých již dnes nikdo nezpochybňuje, jak jsou jednostranně výhodné pro firmu a poškozující město. Nebo když jeho kolega Jan Berki, jindy hlídající každou korunu prohlásil, že za dva roky smlouva stejně končí. Pár desítek milionů sem, pár desítek milionů tam… A těch pikantností kolem jednoho z největších městských průšvihů, kterým smlouva s BusLine je, bylo včera více.

Jenomže BusLine má své koně mezi většinou stran, od ANO, ODS, KSČM až po ty Starosty, ato jak na kraji, tak na městě. Také platí zdejší zákulisní klice. Přispívá v Liberci na hokej a v Jablonci na fotbal. Ctí tedy pravidla místní dojírny. A to je třeba respektovat.

 Josef Šedlbauer to kritizuje dlouho a systematicky a navíc se časem ukazuje, že měl pravdu a už i těm, kteří na něj plivali, dochází, jak je situace neudržitelná. Všichni ví, jak to je, jen je to těžké si přiznat. Proto je stále ostouzen, nejen médii Syneru, ale i politiky, u nichž se ovšem ukazuje, kolik mají másla na hlavě. Dokonce ho to svého času stálo i funkci v orgánech dopravního podniku. Tak se v Čechách trestá pravdomluvnost.

Jenomže každá voda steče jednou dolů a čeho je moc, toho je příliš. Smutné na tom ale je, že politická ješitnost a zájmy nemnohých ale stojí občany Liberce po čertech drahé peníze.

 

 

 

Subscribe
Upozornit na
274 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Kdo pozorně sleduje korupční kauzu kolem kostela sv. Máří Magdalény v Liberci, nemohl být překvapen přiznáním hlavního obžalovaného, tedy stavebního gigantu Metrostav. Navzdory mediálnímu
Je rozhodnuto. Liberec bude stavět nejdražší bazén v historii země a možná celé střední Evropy. Kdo si tedy myslel, že současná koalice, ve které
Poslanci po dlouhých měsících schválili zpřísnění lex Babiš. Principiálně je to dobře – kumulace mediální moci v rukou politiků není správná a je třeba
V Liberci a v Libereckém kraji staví ty nejlukrativnější veřejné zakázky de facto stále stejná skupina stavebních firem. Kdo si myslí, že mezi sebou