Zastupitelé Zámečník, Hron a Šolc zaslali médiím vyjádření, ve kterém kritizují jeden z mnoha dopisů zaslaných Teplárně Liberec, konkrétně členům jejího představenstva. Z jejich pohledu jsem prý měl „nevhodně vyhrožovat kriminálem“. S dopisem se můžete seznámit zde. Starostům nejde primárně o cenu tepla nebo zájmy města, ale o záminku, jak mě kritizovat, i když by se přitom měli spojit se samotným MVV. Starostové přímo vyzývají k tomu, abych byl jako vyjednavač odvolán. Přináším k tomu svůj pohled na celou věc.

Problematiku cen tepla a modernizace CZT se jednáními minulých vedení města nikam posunout nepodařilo. V roce 2014, po komunálních volbách, jsme tento problém přebírali ve stavu, kdy byla cena tepla okolo 900 Kč/GJ a neexistoval žádný reálný plán na modernizaci zastaralých parovodů. V uplynulých čtyřech letech přitom Starostové byli nejen ve vedení města, ale měli svého zástupce i v dozorčí radě Teplárny Liberec.

Teprve díky kolegům Galnorovi a Petrovskému se podařilo domluvit zahájení prací na projektu GreenNet a také dosáhnout zlevnění ceny tepla na 672 Kč/GJ. To byl klíčový krok. Pokud bychom dali na stanovisko SLK, tak by žádné snížení ceny nebylo, protože by zastupitelstvo neschválilo pracně vyjednanou původní dohodu. Tehdy SLK vystupovali právě proti této dohodě a náš postup také kritizovali.

Ve chvíli, kdy se začal blíže specifikovat projekt GreenNet a také mělo dojít ke vkladu majetku, jsem na základě rozhodnutí rady města převzal jednání s Teplárnou po kolegovi Kyselovi. Ten se dále věnoval hlavně energetickým úsporám. Problémy začaly ve chvíli, kdy jsme chtěli od MVV, resp. Teplárny bližší informace k projektu GreenNet a ceně tepla. V našich požadavcích jsme byli navíc, pro Teplárnu asi překvapivě, vytrvalí a neústupní a ve chvíli, kdy vyjednávací tým posílili právníci a experti z BDO, se pozice města ještě vylepšila.

Výchozí pozice Teplárny a MVV byla – realizovat se bude pouze jedna větev parovodů ze tří, která dávala Teplárně největší ekonomický smysl. Naše výpočty o dosažitelné ceně tepla 550 Kč/GJ byly ze strany MVV označovány jako nesmyslné. Zároveň jsme jasně deklarovali, že je nutné dojednat způsob řešení rozdílné hodnoty majetku, který měli oba akcionáři vložit do Teplárny. Jedná se o 120 mil. Kč.

Právě těchto 120 mil. Kč je jedna z klíčových záležitostí. Existují totiž v zásadě jen dva způsoby. Buď těchto 120 mil. Kč zaplatí zákazníci v ceně tepla a peníze doputují do MVV, nebo se změní akcionářské podíly a zákazníci nic platit nebudou. Jaké řešení preferuji za město, je myslím zřejmé.

Pro náš postup máme navíc i další silný argument. Na základě jednoduché ekonomické rozvahy jsme si nechali udělat znalecký posudek na obvyklou cenu nájemného a ukázalo se, že ceny jsou zhruba 2x větší, než by měly být. To je ročně k tíži teplárny cca 25 mil. Kč, které museli zaplatit zákazníci. Obratem jsme snížili cenu nájmu majetku města z 10 na 5 milionů a ke stejnému kroku vyzvali i MVV. Bez úspěchu.

Během náročných jednání a s podporou expertů, kdy jsme se navíc velmi těžce dostávali k potřebným informacím, se postupně ukázalo, že modernizace parovodů by se měla týkat nejen jedné, ale minimálně dvou ze tří větví a také MVV, resp. Teplárna nakonec potvrdily, že cena 550 Kč/GJ v dnešních cenách je cenou dosažitelnou.

Když srovnám výsledky naší vyjednávací strategie s výsledky předchozích vedení města, nemám se spolu s kolegy Petrovským a Galnorem za co stydět.

K formě dopisu

Dopis, který kritizují Starostové pro LK, je posledním z celé série dopisů mezi městem a MVV, resp. teplárnou. Ano, je formou mnohem důraznější než ty předchozí, to má ale své důvody. Za jeho obsahem si stojím. Není to můj osobní dopis, zaslal jsem ho na základě dohody v pracovní skupině a na základě předchozího pověření rady města k jednáním s teplárnou.

Co se týče soudních sporů, nebo přímo „války“, které kritizují SLK… S prvním soudním sporem přišlo MVV, když se jeho zástupci pokusili vyvinout právě hrozbou soudního sporu tlak na vklad majetku města do teplárny, a to i přesto, že nebyli splněny dohodnuté podmínky. Zde je třeba hledat začátek používání síly ve vzájemném jednání. Kroku MVV jsme se nezalekli, v soudních sporech jsme zatím úspěšní a sami jsme se na soud obrátili např. v záležitosti tzv. transferových cen. O co jde?

Jde o to, že většina nákladů, které má Teplárna Liberec, vzniká ze smluvních vztahů s několika společnostmi, které všechny patří do koncernu MVV. Přesto, že o tyto smlouvy opakovaně žádali naši zástupci v představenstvu, dodnes jsme je neviděli. To určitě není partnerské chování většinového akcionáře. Navíc spíše potvrzuje, než vyvrací, naše podezření a obavy. Tento fakt byl pak i jedním z důvodů pro odstoupení kolegů Petrovského a Galnora z představenstva.

Kritiku Starostů musím odmítnout jako navýsost pokryteckou, je to pouze součást jejich předvolební kampaně. Na jedné straně byli SLK proti uzavření původní dohody, kterou kritizovali a projekt GreenNet považovali za nesmyslný a špatný. Po dvou letech otáčejí, projekt GreenNET náhle podporují, avšak sami zapomínají, že nebýt Změny a ANO, žádný projekt by se nekonal a dnes bychom byli v situaci, kdy by nebyl žádný plán, pokračovalo by odpojování a Liberečané by platili stále cenu okolo 900 Kč/GJ.

Nedělá mi žádnou radost s MVV bojovat, ale také musím říct, že je pro mě důležitější výsledek, než to, jak se tváří MVV nebo co říkají SLK. Pokud jde SLK skutečně o cenu tepla a modernizaci rozvodů, doporučil bych jim, aby se spojili s bývalou ředitelkou a bývalým ředitelem teplárny, kteří oba z vedení Teplárny Liberec odstoupili, a zeptali se jich na důvody, které je k tomu vedly. Možná pak lépe porozumí smyslu i dikci mého dopisu, který teď kritizují.
S kolegy Galnorem a Petrovským předložíme do rady města návrh dalšího postupu a věřím, že pro něj získáme podporu. Můj cíl je stále stejný – zachování a budoucí rozvoj systému CZT s podmínkou modernizace rozvodů tepla a dosažení dobré ceny pro zákazníky. Všechny doposud podniknuté kroky k tomuto cíli také směřují.

Jan Korytář, náměstek pro ekonomiku, strategický rozvoj a dotace