Braunův morový sloup se na Sokolovské náměstí nevrátí

Oproti slibům, které byly dány veřejnosti, se vzácný barokní morový sloup Panny Marie z dílny Matyáše Bernarda Brauna nevrátí na své původní místo, tedy nynější Sokolovské náměstí. Dočká se ale alespoň restaurace.  Morový sloup z roku 1717 převzalo letos zjara po dohodě s římskokatolickou církví bezúplatně do svého majetku město a vyčlenilo v rozpočtu na jeho renovaci 1,5 miliónu korun. 

„Morový sloup byl v minulém století restaurován celkem třikrát – v letech 1908, 1925 a 1972, v posledních 45 letech se na něm ale žádné větší renovační zásahy neprováděly. Podle odborného posudku, který jsme nechali zhotovit v roce 2015, je přitom současný stav pískovcového sloupu nepříznivý, materiál je na mnoha místech hloubkově popraskán, hojně jej pokrývá krusta z exhalací z topenišť i bujná vegetace. Nepříliš kvalitní byly i konzervační prostředky použité při posledním restaurování v 70. letech,“ uvedl náměstek primátora pro školství, sociální věci a kulturu Ivan Langr (zvolen za Změnu pro Liberec, kandidující letos za Starosty pro Liberecký kraj).

Významná památka se ale návratu na své původní místo nedočká. „Došli jsme nakonec po diskuzi k závěru, že v zahradě je sloup umístěn již prakticky stejnou dobu jako na původním Sokolovském náměstí a že nebudeme tuto kontinuitu přerušovat. Naopak chceme v dalších letech ve spolupráci s církví pokračovat v úpravách zahrady ve veřejný prostor, kde si zájemci budou moci prohlédnout nejen sloup, ale i další zdejší významné památky – Kapli Božího hrobu a křížovou cestu. A i ty bychom chtěli postupně restaurovat,“ doplnil náměstek Ivan Langr.

Morový sloup měl být přitom, dle vyjádření náměstka Langra z minulých let, ústředním bodem rekonstruovaného Sokolovského náměstí, které bylo historicky druhým nejdůležitějším náměstím ve městě s původním a hlavním městským kostelem zasvěceným sv. Antonínovi. Nyní náměstí slouží pouze jako průjezd pro automobily a parkoviště. Předpokládaná rekultivace náměstí, kde se měla obnovit zeleň, odpočinkové plochy i právě prostranství s Braunovým morovým sloupem, se nekoná.

Magistrát města na svém webu píše, že odborná komise památkářů, historiků, muzejníků a zástupců církve přitom v květnu rozhodla o tom, že po svém restaurování zůstane sloup nadále umístěn v kostelní zahradě. S tím ale nesouhlasí odborný garant dotčeného území, který má tuto část památkové zóny na starosti, historik Jaroslav Zeman z Národního památkového ústavu v Liberci. „Jsem přesvědčen, že upuštění od návratu tak významné památky, kterou je Braunův morový sloup na své původní místo i od celkové rekultivace Sokolovského náměstí, je škoda i chyba. Současný stav, kdy je toto náměstí pouze průtahem pro dopravu Liberci, jeho památkové zóně a tedy potažmo i turistické atraktivitě nepřidává. Naopak si myslím, že by se město mohlo zamyslet, jak dopravu odklonit z centra a naopak vrátit „Sokoláku“ status skutečného náměstí, kde by Braunův sloup byl skvělým a tradičním historickým prvkem“, uvedl pro náš web Jaroslav Zeman.

Sloup s postavami sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Šebestiána, sv. Rocha a Pannou Marií na samotné špici byl postaven jako poděkování města za záchranu před morovou ranou, která na Liberec udeřila v roce 1680. Své původní umístění na Sokolovském náměstí ale opustil už v letech 1877 – 1878 a byl přemístěn do zahrady (bývalý hřbitov) barokního Kostela Nalezení sv. Kříže na Malém náměstí. Restaurátorské práce provede pan Radomil Šolc, který v květnu ve veřejné soutěži zvítězil s nabídkou 649.000,- bez daně.

Subscribe
Upozornit na
68 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Suverénně nejúspěšnější politik Libereckého kraje, jehož voličům nevadí, že mu hrozí nepodmíněný trest za korupci, Martin Půta ze STAN/SLK, by rád vedl Liberecký kraj
Přesně před půl stoletím, tedy 21. září 1973, se slavnostně otevřel hotel s vysílačem na Ještědu, fenomenální stavba, která se stala symbolem Liberce i
Náš Liberec nedávno informoval, že liberecká radnice se chystá zvýšit daň z nemovitostí pro velké firmy, jelikož jejich areály zatěžují více městskou infrastrukturu. Mezi
Až 360 milionů korun. O tolik mohl být Liberec za posledních dvanáct let bohatší, kdyby zvedl daň z nemovitosti velkým firmám, které také nejvíce