Týden pod Ještědem: dobrá řešení vždy bolí nepřejícné, ale někdy se jich nedostává

Tématu Lesáku se asi před volbami nezbavíme. Náměstek Jan Korytář, který se o jeho renovaci zasloužil, přišel s celkem geniálním nápadem, jak do budoucna vyřešit problém s vodou, který signalizuje letošní horké léto a do běla rozčílil své odpůrce a hejtry na sociálních sítích i na diskusích pod články. Vyřešit problém skrze každý rok i tak odpouštěnou zásobárnou pramenité žulové vody ze sousedního ruprechtického lomu je tak jednoduchý, až to vzbuzuje u leckoho nadšení.

Zvlášť trapně se k tomu postavil propagandistický web Syneru, kde tamní někdejší normalizační sekernice tiskových orgánů KSČ (po Sametové revoluci samozřejmě největší antikomunistka) a „šéfredaktorka“ v jednom zuří, až to na čtenáře prská přes monitor. Šroubovaná historka o tom, jak to vlastně vymyslel jakýsi anonym u nás na webu asi 8 hodin před zveřejněním Korytářem, je tak ubohá, že ji nestojí za to ani komentovat. Vypovídá o lidech, kteří ji šíří více než dost.

Nejvíce to ale dokresluje, jak PR pracovníci místního syndikátu, včele s paní „šéfredaktorkou“ (která se sama v minulosti proflákla pod několika hejterskými nicky v diskusích na našem webu) pilně a permanentně hltají náš web a sledují každičký diskusní příspěvek. Jsme vlastně jediným důvodem jejich existence, protože v jimi propagovaném tržním prostředí, jak dokázali skrze (ne)fungování vlastní televize, by si nevydělali ani na slanou vodu.

Ale to není nic nového a víme to celé roky. Rádi lidem pomáháme, byť paní „šéfredaktorka“ může jen se závistí sledovat, jaký je úspěch novinářské práce, kterou snad kdysi i ona sama chtěla dělat. Ale v posledku škoda slov. Orel much nelapá.

Neméně podstatné téma ale proběhlo u nás i v médiích ohledně pracovně – právních sporů, které zuří na liberecké radnici. Korytářovi už došla trpělivost a povolal na počínání tajemníka a primátora inspektorát práce. Vrabci si cvrlikají na střeše, že zatímco jedněm lidem pan primátor a tajemník na magistrátě upírají přidat pár set na odměnách, vyplácí se tučné statisíce různým kamarádům a kontroverzním spojencům za hodně podezřelých podmínek. Dost možná to bude ještě velké haló před volbami.

Sokolovské náměstí zůstane začouzeným průtahem s parkovištěm, což je nesmírná škoda. Náměstkovi Ivanovi Langrovi sice patří díky a pochvala za to, že významnou vrcholně barokní památku, kterou liberecký morový sloup Matyáše Bernarda Brauna bezpochyby je, dokázal získat do majetku města  a ještě pomohl sehnat potřebné dotační miliony na její potřebnou rekonstrukci, ale je to zase řešení na půl cesty.

Původně se diskutovalo o tom, že by se Sokolák zase stal náměstím, k čemuž by pomohl i návrat Braunova morového sloupu, znovuvytvoření veřejného prostoru s trochou té zeleně a míst pro lidi a hlavně vyřešení dopravní situace, která by odklonila ucpávající se kolony aut směřující k liberecké radnici.

Nic z toho nebude, což je vzhledem k tomu, že se od nepaměti (a zejména od Valdštejnových dob) jedná o jednu z  historicky nejdůležitějších prostor ve městě, opravdu až hřích. A o turisty jde až v druhé řadě. Liberec mohl získat nazpět něco ze své zašlé krásy, čemuž by obnova náměstí s nejstarším kostelem, morovým sloupem, kde odjakživa probíhaly městské trhy, jistě pomohlo.

Místo toho se kousek pod tím bude budovat obludný obří monoblok na Papírovém náměstí. Ale opět škoda slov a škoda slzí. Třeba některý z příštích náměstků pro kulturu, respektive nějaké celé příští vedení města bude mít historii i přítomnost města více na srdci i na mysli.

Subscribe
Upozornit na
39 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Je rozhodnuto. Liberec bude stavět nejdražší bazén v historii země a možná celé střední Evropy. Kdo si tedy myslel, že současná koalice, ve které
Poslanci po dlouhých měsících schválili zpřísnění lex Babiš. Principiálně je to dobře – kumulace mediální moci v rukou politiků není správná a je třeba
V Liberci a v Libereckém kraji staví ty nejlukrativnější veřejné zakázky de facto stále stejná skupina stavebních firem. Kdo si myslí, že mezi sebou
Je to krása. Kdo ještě neviděl zrekonstruovaný Liebiegův palác vedle Libereckého zámku, nechť si tam zajde. Bez ironie. Cenu Karla Hubáčka získal oprávněně. Na