Působení kontroverzní společnosti BusLine, která se za ODS dostala bez výběrového řízení k obsluze 40ti procent linek v Liberci a dnes se od ní odvrací její klienti, může mít pro město ještě velice bolavou dohru. V Liberci BusLine sice na základě vlastního rozhodnutí skončí, ale existuje plán, jak jí může k dalším nemalým penězům z liberecké kasy pomoci sousední Jablonec nad Nisou.

Liberci hrozí, že po něm sousední Jablonec nad Nisou bude chtít obrovské částky na zajištění autobusové dopravy. Respektive je Jablonec bude chtít po společném Dopravním podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou, který nebude schopen zajistit fungování jablonecké MHD, které zde zajišťuje firma BusLine spojená s místními politiky a významné lobbisty jako je například Miroslav Pelta.

Odstoupit a vymáhat

Ta v červnu oznámila, že vypovídá smlouvu s DPMLJ (měla ji skončit až v roce 2019), který jí odmítá platit kontroverzní desítky milionů zaručené ve smlouvě podepsané Jiřím Kittnerem. BusLine hrozí, že za půl roku její autobusy již nevyjedou.

Podle exkluzivních zdrojů naší redakce se ale jedná o předem připravený scénář. Jablonec si posléze najme od té samé BusLine sám, a to za nemalé částky. Tyto bude potom vymáhat po Liberci, respektive společném DPMLJ, kde má ovšem Liberec 99,6% podílu. BusLine si zachová tak vliv alespoň v Jablonci nad Nisou a pohodlně může odčerpávat tučné zisky ze sousedního Liberce.

Tuto variantu zmínil již jablonecký náměstek primátora Miloš  Vele (ODS) nebo člen jabloneckého dopravního výboru Petr Mikula (nominován za TOP 09). Přípravě tohoto plánu by nasvědčovalo, že Jablonec již na jaře založil i vlastní společnost, kam dosadil do vedení Miloše Wejnara, který je souputníkem hlavní postavy BusLine Jiřího Vařila a dělal i ředitele DPMLJ. Wejnar s Vařilem jsou dnes obviněni protikorupční policií právě za působení v DPMLJ.

BusLine si tak může betonovat své pozice v domovském Jablonci nad Nisou, kde vznikla sloučením ČSAD Jablonec nad Nisou a ČSAD Semily. Mezi zdejšími politiky má řadu spojenců. To jí může pomoci zejména dnes, kdy se od ní odvrací veliká část jejích klientů. Liberecký kraj, Ústecký kraj i město Liberec, tedy samosprávy, pro které BusLine v posledních cca deseti lety svými autobusy jezdil, otevřeně mluví o vydírání a předražených službách a dává ruce od BusLine pryč.

Liberec by se tak skrze společný dopravní podnik může dostat „mezi kladivo a kovadlinu“, a to díky nešťastnému založení společného dopravního podniku s vedlejším Jabloncem, kde (ale nejen tam) má BusLine významné kontakty do zdejší politiky.

Počátky problémů

Na začátku stálo založení společného dopravního podniku Liberce a Jablonce nad Nisou. Došlo k němu ještě za vlád ODS, a ač oficiálně byl zdůvodňován tím, že liberecký dopravní podnik využívá pozemky Jablonce nad Nisou, po kterých jezdí tramvaj, důvod byl jiný. Dostat anonymní společnost BusLine, která již tehdy pro Jablonec zajišťovala 100% místní městské dopravy i do Liberce.

V DPMLJ má Jablonec nad Nisou pouhá 0,38% podílu, ale již od začátku obsadil významný počet míst v orgánech nového podniku lidmi jako Karel Dlouhý či Miroslav Pelta z ODS, kterému BusLine sponzorovala jeho fotbalový klub (stejně tak se BusLine stala sponzorem i libereckého hokejového klubu Bílí tygři Liberec patřící pod křídla S group holding/Syner).

DPMLJ uzavřel v prosinci 2009 desetiletou smlouvu s BusLine. Zakázka byla zadána napřímo, bez soutěže. DPMLJ takto předal soukromé firmě s neznámými vlastníky většinu autobusové dopravy v Liberci a Jablonci nad Nisou (v Jablonci 100%, v Liberci 40%). BusLine by takovou zakázku od měst nemohl přímo dostat, proto byl využit DPMLJ jako prostředník.

V Liberci měl BusLine zajištěný provoz 40% autobusových linek na základě problematické smlouvy do roku 2019. Letos se je rozhodl sám vypovědět

 Smlouva obsahuje řadu nestandardních a pro DPMLJ rizikových ustanovení jako například problematické ustanovení o ceně za ujetý kilometr, která dává de facto volnou ruku BusLine k tomu, kolik si může DPMLJ fakturovat a naopak popírá zpětnou kontrolu těchto požadavků nebo tzv. přiměřený zisk. BusLine má podle smlouvy s DPMLJ právo na maximální vypočítanou výši zisku, který ročně vyčísluje na 25-30 milionů Kč, tedy až 20 % nákladů. DPMLJ ale sám od svých objednavatelů dostává proplaceny pouze náklady, zisk žádný.

Ač problematických bodů, na které například náš web ukazoval, více, otázka tzv. přiměřeného zisku se stala asi nejznámějším terčem kritiky. Společnost BusLine se skrze něj pokoušela, dle tehdejších výroků politiků, vydírat město Liberec, aby si zajistila prodloužení smlouvy. Tomu se ale nové vedení města Liberce postavilo na základě auditu a právních analýz.

Nevyplacené desítky milionů zisku navíc každý rok, které BusLine zaručuje kontroverzní smlouva podepsaná bez výběrového řízení Jiřím Kittnerem, se tak mohly stát dobrým důvodem, proč vypovědět předčasně smlouvu s DPMLJ a zároveň skrze poslušné jablonecké politiky čerpat liberecké peníze jinou cestou.

Chobotnice

Společnost Busline vždy pečlivě ukrývala své skutečné vlastníky skrze anonymní akcie a sídla v daňových rájích, ale o to více stavěla své podnikání na dobrých stycích s politiky napříč téměř všemi politickými stranami. Na základě těchto vazeb vznikly problematické smlouvy jako ta s DPMLJ nebo nikdy nekončící problémy s dopravou v Libereckém kraji, kde BusLine šly na ruku nejvíce zástupci ČSSD a poté Starostů pro Liberecký kraj. V Liberci si za poslední roky cestičku k BusLine našli zejména lidé z okolí primátora Tibora Batthyányho zvoleného za ANO.

Sám Jiří Vařil, klíčová postava celé hry kolem dotované autobusové dopravy, má úzké vztahy s politiky, KSČM zastupuje v dopravním výboru, má úzké vazby na politiky ze Starostů pro Liberecký kraj, z nichž někteří stojí za velice podezřelými smlouvami uzavřenými s BusLine. V BusLine jsou pak zaměstnáni i členové liberecké ODS a Vařil má blízko například i k Miroslavu Peltovi, známému jabloneckému podnikateli a politikovi, jehož fotbalový klub BusLine sponzoruje.

Výsměšná fotografie, kterou po propuštění bývalého ředitele DPMLJ Miloše Wejnara (v modré košili) z vazby po zátahu protikorupční policie rozeslal člen jabloneckého dopravního výboru Petr Mikula (první zleva). Na fotografii i členové jablonecké ČSSD Jindřich Berounský a Lukáš Pleticha.

Ačkoliv byly vazby mezi BusLine a politiky často kritizovány, a to ať v médiích, na našem webu či na politické rovině (jedinou stranou, která s BusLine nezadala je de facto jen Změna pro Liberec), byly často bagatelizovány či vysmívány. Problémy pod povrchem se ale hromadily a vše na jaře letošního roku rozetnula protikorupční policie.

Ta v dubnu provedla rozsáhlý zásah v libereckém dopravním podniku. Obvinila 9 osob z trestných činů podplácení, přijímání úplatku, legalizace výnosů z trestné činnosti, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, poškození finančních zájmů EU a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Hlavními obviněnými, kteří skončili i v celách jsou předseda představenstva Pavel Šulc (zvolen za ANO), bývalý podnikový ředitel Luboš Wejnar a klíčový hráč BusLine, podnikatel Jiří Vařil. Mezi dalšími obviněnými jsou bývalý krajský radní pro dopravu za Starosty pro Liberecký kraj Vladimír Mastník a členka jablonecké ODS Tereza Dlouhá.

Policie má za to, že se Jiřímu Vařilovi dokonale podařilo, například i skrze bývalého ředitele Miloše Wejnara, ovládnout liberecký dopravní podnik, kde pak docházelo ke kriminálnímu jednání okolo veřejných zakázek, uplácení politiků či zneužívání dotací. 

V době, kdy se od BusLine – a na základě zkušeností s ní – odvrací i její dosavadní spojenci (například vedení Libereckého kraje v čele s hejtmanem Martinem Půtou, který byl ale dlouhé roky rozhodným zastáncem spolupráce s BusLine), připomíná tato dopravní společnost hroutící se impérium. Impérium, které ještě před svým koncem hledá útočiště v domovském Jablonci, aby odtud zkusilo vytěžit ze starých vazeb, co se dá.