Dnes to bude příběh vpravdě drůbeží. V týdnu jsme přinesli informace, jak obvinění manažeři a politici v dopravním podniku přihrávali zakázky vlastním firmám nebo těm, které narychlo založil jejich kamarád. Svatomartinské kejhání potrefených hus jen ukazuje, komu jsme šlápli na kuří oko a kdo má kachní žaludek.
On je to celkem jednoduchý a běžný příběh. Pan primátor Batthyány si se svými kamarády, jako je dnes obviněný Pavel Šulc, před čtyřmi řekli, že se pokusí vyřešit svoje životní trable a neúspěchy, tak si oblékli bílou košili, vzali do ruky koblihu a s hesly o tom, jak vyčistí Liberec od Syneru, nechali se zvolit na radnici. Měli za zády velkého Andreje. To stačilo.
Že to bylo jen pimprlové divadlo před voliči, to došlo mnohým již krátce po volbách, když začali oba panáčkovat, jak Syner nebo BusLine píská. Ale ani kuře zadarmo nehrabe, volební kampaně a osobní život něco stojí a dopravní podnik zdá se studnicí bezednou. Stačí si nechat tu a tam poslat nějaké peníze, půjčit nové auto nebo si nechat zadat zakázku buď své firmě nebo takové, kterou před pár měsíci založil kamarád. Hned je víc peněz na radosti života i volební předvádění se.
Zatímco Pavel Šulc čeká na soud a hrozí mu pěkných pár let za jeho několik měsíců slastného lokajství pro pány, kteří jej potřebovali jako nástroj k veřejným milionům, pan primátor Batthyány je zklamaný a Pavel Šulc už není jeho kamarád a vlastně nikdy ani nebyl. Na tohle prostě musíte mít kachní žaludek, o kterém tak rád jindy mluví na svém veřejném profilu.
Podobný, jen daleko větší a silnější kachní žaludek, má i hejtman Martin Půta. I ten je zklamaný ze svého dlouholetého radního a kolegy Vladimíra Mastníka, se kterým kdysi tak srdnatě hájili, až do roztrhání koalice na kraji, pozice BusLine v krajské dopravě (budeme se věnovat podrobněji). Nyní je pouze Vladimír Mastník ten zlý a pan hejtman je rozčarovaný a doufá ve spravedlnost a že policie rejdy kolem BusLine monitoruje.
To, že policie monitoruje i jiné korupční kauzy, jako tu kolem tunelování evropských dotací v Liberci, z toho pan hejtman už takovou radost asi nemá a dělá všechno proto, aby celou kauzu, která je už před soudem, protáhl a znevěrohodnil. Jak si jinak vysvětlit jeho věčné podávání stížností na policii nebo aktuální divadlo s přísedící, manželkou jeho oddaného kolegy? Jeho advokát aktuálně opět navrhuje, aby se se vším začalo od znova. Ale to podle pana hejtmana není protahování. Na veřejnosti ovšem dále hraje podobné pimprlové divadlo, jak je ztrápený tím, jak se celá věc táhne a jak je to přeci divné, neřku-li podezřelé.
Ale chyba lávky. Těm, kteří nepatří mezi jeho nekritické uctívače, začíná být jasné, že Martin Půta má co skrývat a že se něčeho bojí. Hejtman se může před svými věrnými uvlastenčit, jak to v poslední době předvádí, ale k odpovědnosti povolán bude a soud proběhne. Tak jako tak, složení senátu mu jde až moc na ruku a nejedná se jen o paní Hronovou. I předseda senátu v minulosti proslul svými osvobozujícími rozsudky, nad kterými zůstává hlava stát laikovi i nadřazeným soudním instancím.
Orel much nelapá. Ale přeci je někdy zábavné a poučné pozorovat kejhání potrefených hus. Nejlépe je to vidět na propagandistickém serveru společnosti S group holding/Syner, kde se místní šéfredaktorka, svázaná svou PR prací od KSČ přes ODS po SLK, se snaží relativizovat korupční průšvihy aktuálních favoritů zdejší klientelistické lobby. Od Batthyányho po Půtu. Ukazuje tím ale jen, koho zdejší korupční kruhy podporují a koho nenávidí. I to, jak většinu času stráví sledováním našeho webu.
Ono je to i lidsky pochopitelné. Média Syneru za dvě tři volební období měla ráj na zemi (ne náhodou, když byl na kraji budoucí primátor Liberce Jaroslav Zámečník ze Starostů, tehdy ovšem za ODS). Od kraje i města ročně pobírala 4-6 milionů korun za něco,co se novinařinou nedá nazvat ani vtipem a za tu dobu vytáhla, hezky „poSynerovsku“ z veřejných rozpočtů tolik, že například náš web by z toho mohl žít nejméně 150 let. A jak se teď má učit dělat opravdovou žurnalistiku, investigativu a vymýšlet kauzy tam, kde nejsou? Nutně to skončí u parodie sebe sama. Protože komu není shůry dáno v apatyce nekoupí a kde nic není, ani smrt nebere.