Představte si, že stavíte dům. Řekněme tak za 3 mil. Kč. Jenže nemáte čas kontrolovat řemeslníky osobně, tak si objednáte stavební dozor. A nabídnete mu… 7.500 Kč! Věříte, že stavba dopadne dobře?

Bohužel přesně takto postupovalo vedení Libereckého kraje, když zadávalo zakázky na technický dozor investora u svých stavebních projektů. Tyto zakázky u něj pravidelně získávají z velké části pouze dvě firmy, INVESTING CZ spol. s r.o. a VARIA, s. r. o. A to za výrazně podseknuté ceny, okolo 200.000 Kč u stavebních akcí za 30 až 80 mil. Kč.

Smlouvy nedostatečně definující povinnosti technického dozoru a zakázky vypsané na nejnižší cenu nakonec udělaly své. Ze souboru jedněch z největších stavebních projektů Libereckého kraje, tzv. center odborného vzdělávání, tedy dílen budovaných na středních školách, je momentálně prodražených 7 z 8, z toho dvě výrazně a jedno zcela fatálně. Jde o COV na Střední škole řemesel a služeb na Podhorské ulici v Jablonci nad Nisou. Zhroucení stropů, ke kterému při realizaci stavby došlo, způsobuje prodražení celé akce o cca 110 mil. Kč.

Nejhrozivější na této situaci ovšem je, jak na kritiku způsobu zadávání zakázek na technický dozor investora zareagovali odpovědní politici. Při zmínce tohoto problému ze strany J. Šedlbauera (Zelení) na zasedání Zastupitelstva Libereckého kraje vylítli hejtman Půta a jeho náměstek Sviták jako čertíci z krabičky, bez snahy jakkoliv věcně na popsané výtky zareagovat. Radní Loučková Kotasová se zmohla pouze na „objevné“ konstatování, že když to spadlo, tak se nemůžeme divit, že nastaly vícepráce. Přestože se hejtman Půta často snaží stavět do role politika, který umí řešit absurdity úřednického světa, v této debatě předvedl litanii na naprosto hloupý zákon o veřejných zakázkách, který za všechno může. Náměstek Sviták pan okomentoval zasedání na svém Facebooku ve svém typickém stylu „konstruktivně“ – zelení extremisté a jejich rádoby ušlechtilé debatování ho nezajímají.

Řešení jsou na stole, stačí jen chtít

Pokud by ovšem vedení kraje bylo schopné přestat politikařit a mělo snahu problém skutečně řešit, nabízí se hned 3 možnosti, jak problém s nekvalitním technickým dozorem stavby řešit:

1) Úprava smluv na výkon TDI, ve kterých jsou nyní jeho povinnosti formulovány zcela nedostatečně. V soukromém developmentu je běžné, že na stavbách za desítky milionů se zástupci TDI pohybují na stavbě denně, a to i ve více osobách. Vedle specialistů na stavbu a statiku je třeba mít v týmu i specialisty na rozvody a sítě. Nic z toho není ve smlouvě využívané krajem vyspecifikováno. Obsahuje obecné požadavky na přítomnost na stavbě 3 dny v týdnu, bez uvedení hodin i bez uvedení specializace. Troufnu si tvrdit, že důsledný TDI by nedopustil, aby se demoliční práce na jablonecké střední škole provedly tak, že se zhroutí v budově stropy.

2) Vyřazování nabídek pro nepřiměřeně nízkou cenu. I když byla smlouva děravá, k tomuto kroku mělo být rozhodně přistoupeno u COV v Jablonci. Předpokládaná doba stavby byla 6 měsíců, povinnosti TDI spočívající v přítomnosti na stavbě 3 dny v týdnu při cca 6 hod denně se rovná cca 450 hod. Už při tomto absolutním minimu je hodinová sazba pod 500 Kč/hod, což je minimální cena, za kterou se dá na trhu TDI sehnat. I když v současnosti se standardní cena pohybuje spíše kolem 700 Kč/hod. V předmětném hodinovém rozpočtu navíc nejsou započítány náklady na další specialisty, související administrativu, zápisy do stavebního deníku apod. Na první pohled jde o cenu podstřelenou.

3) Hejtman Půta prodražování staveb velmi často svádí na neschopné projektanty. Bohužel za jeho 7leté vládnutí nebyl kraj schopný vyvinout si systém, kdy by se zakázky na zpracování projektové dokumentace nebo TDI nevypisovaly na nejnižší ceny. Možností na to, jak to udělat, je spoustu, chce to jen chuť a odvahu. Co se týče TDI, řešení na zasedání zastupitelstva formuloval bývalý náměstek Pieter, který po svém faktickém politickém konci u Starostů na mediální hry hejtmana Půty už tolik nedbá. Dle něj by stačilo, aby zakázky na TDI vypisovaly přímo školy či jiné organizace, kterých se stavba týká. Tyto organizace mají ročně takových zakázek minimum, při jejich sčítání se nepřekročí zákonný limit a lze tak výběrka vypisovat v režimu veřejné zakázky malého rozsahu. V tomto režimu jsou pravidla značně volnější a zakázky lze zadávat i tzv. z ruky. A to osvědčeným dodavatelům, ideálně z jiného koutu republiky, u kterých nehrozí provázání s dodavatelskou stavební firmou. Tyto dodavatele TDI by bylo možné losovat, aby se eliminovalo riziko domluvy TDI se stavební firmou.

Zatuchající rybníček

Současný stav totiž není jen problém jedné zborcené střední školy. Z 8 projektů center odborného vzdělávání totiž zakázky na TDI získaly v 7 případech za podstřelené ceny dvě výše jmenované firmy INVESTING CZ spol. s r.o. a VARIA, s. r. o. Kuriózní je jejich role při taktéž výrazně se prodražující rekonstrukci krajského podnikatelského inkubátoru. Za opět podseknutou cenu zvítězil INVESTING CZ spol. s r.o. Po kritice opozice, že okolnosti této zakázky jsou podezřelé, kraj vypsal zakázku na tzv. supervizora, tedy toho, kdo hlídá TDI. A zvítězila? Ano, společnost VARIA, s. r. o.

Už v té době, před více než rokem, jsem na riziko zatuchajícího rybníčku spřátelených stavebních a projekčních firem shlukujících se kolem kraje upozorňoval. Dominantní postavení dvou místních firem dodávajících kraji TDI je pochopitelně i pro stavební firmy jasný signál, že s těmito společnostmi by měly chtít pečovat o dobré vztahy. Variant, jak si na stavbě vymyslet vícepráce, popř. naopak některé prvky stavby „ošulit“, jsou přitom tisíce. Úředníci krajského úřadu, natož opozice nemá žádnou šanci takové postupy odhalit. Jediný, kdo může tato rizika zmírnit, jsou krajští radní, kteří musí za současný neblahý stav umět přijmout svojí politickou odpovědnost a na základě toho změnit způsob dodavatele TDI. Škoda na krajském majetku, jablonecké střední škole, ve výši závratných 110 mil. Kč, budiž těmto politikům důrazným připomenutím jejich odpovědnosti.