Manévry v domově důchodců. Měly smysl?

Koronavirus a boj s ním je stěžejním tématem médií již dva měsíce. Mnozí politici to pochopili a jejich PR týmy se tématu nemohou nabažit. Jenomže některé kroky mohou napáchat více škody než užitku. Otazníky tak například visí nad vyklizením třetiny Domu seniorů v libereckém Františkově.

Z nařízení Ministerstva zdravotnictví dostaly kraje za úkol připravit na 100 000 obyvatel 60 lůžek pro nakažené koronavirem, což je v případě Libereckého kraje zhruba 260 lůžek. To vedení kraje odmítlo, ale nařídilo vyčlenit 60 lůžek na péči o nakažené seniory v jedné ze tří budov Domu seniorů v Liberci-Františkově. Všechny tři budovy jsou však propojené a vyčleněna byla prostřední budova B, tedy hlavní spojovací koridor, což je z hlediska možného přenosu nákazy asi nejméně logickým řešením.

Ubytovací kapacity by se přitom našly ve volných hotelích či lázních. Někteří liberečtí hoteliéři, třeba Lukáš Pytloun, tyto kapacity nabízeli také.,,Nabídl jsem Krizovému štábu Libereckého kraje své hotely pouze za režijní náklady. Poděkovali, ale mé nabídky nevyužili,“ popsal situaci Lukáš Pytloun.

,,Celá akce proběhla velmi necitelně ze dne na den a bez předchozího upozornění. Ani rodinám seniorů nebylo nic oznámeno, neměly šanci se k tomu vyjádřit ani to svým příbuzným vysvětlit a na stěhování je alespoň trochu připravit. Stěhování je pro staré lidi velkým stresem, pokud existovala šance na jiné řešení, měla se využít,“ vyjádřil svůj názor ošetřovatel, jehož jméno redakce zná, ale na vlastní žádost jej neuvádí.

,,Našimi klienty jsou často velmi staří lidé, hodně špatně to přestěhování snášeli. Museli jsme sestěhovat až tři seniory do pokoje určeného pro jednoho klienta. Bylo to bezohledné, protože tito lidé se nemohli nijak bránit,“ postěžovala si další z pečovatelek, která si rovněž nepřeje být jmenována.

Černé scénáře se nenaplnily a celý prostřední objekt – budova B – byl šest týdnů prázdný. Zrovna tak stovky hotelových pokojů. Zbylé dvě budovy Domu seniorů ovšem praskaly ve švech, na pokoji pro jednoho se museli celý měsíc a půl tísnit tři vystresovaní staří lidé.

Absence pomoci od Libereckého kraje je dalším důvodem stížností ošetřovatelů. Kraj měl podle nich požádat o pomoc hasičů či armády, ale nic takového neudělal. Stěhovat těžké postele a nábytek museli místo vojáků či hasičů už tak přetížení a vyčerpaní pracovníci Domu seniorů. Řada z nich považuje celou akci za zbytečné manévry, které pouze silně zatížily jak klienty, tak personál.

Nikdo nechce zpochybnit snahu, úsilí a zásluhy ani pracovníků v sociálních zařízeních ani členů krizového štábu, ale je potřeba mluvit i o tom, co se nepovedlo, co různí politici dělají chybně, aby v médiích nepřevažovalo jejich chvalořečení a PR. Konec konců, jsou to také jen lidé a dopouštějí se i omylů, které však na rozdíl od běžných občanů bez rozhodovacích pravomocí mohou negativně dopadnout na celou společnost, nebo jako v tomto případě na několik desítek seniorů.

Zuzana Tachovská a Jaroslav Tauchman

foto: Český rozhlas Liberec

Subscribe
Upozornit na
17 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
V zatáčce u libereckého lomu, na ulici Kunratická, byl instalován pomník připomínající nacistickou bestialitu v našem městě v letech 1938-1945. V místě byl pracovní
Fakulta umění a architektury Technické univerzity Liberec, město Liberec i Liberecký kraj si zítra připomenou sto let od narození významného českého architekta, jehož život
Společnosti Metrostav a Metrostav Infrastructure přiznaly, že uplatili hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu částkou 530 000 Kč v kauze kolem kostela sv. Máří Magdalény.
Zřizovatelé škol (nejen) v našem regionu, tedy kraj a obce, mají obrovský problém. Od vlády jim chybí miliony na pro školy, zejména na výplaty