Demolice v areálu nemocnice neudělala radost památkářům a historikům

Minulý týden se zakously bagry do zbývající historické klasicistní výstavby v areálu Krajské nemocnice Liberec (KNL). De facto se tak realizace urgentního centra medicíny za 2,4 miliardy korun a parkovacího domu, který vznikne právě na místě klasicistní zástavby. Vše se ovšem událo přes odpor památkářů.

Demolice tří památkově chráněných domů započala minulý týden a má skončit v týdnu tomto. Celkově vyjde na tři miliony korun. Na místě klasicistních domů z první půlky 19. století má vzniknout parkovací dům pro krajskou nemocnici.

Podle památkářů je ale demolice této lokality škoda. Od začátku s ní nesouhlasili. „My jsme, jako odborná instituce, vydali nesouhlasné stanovisko, kde jsme dokazovali, proč tyto objekty nebourat,“ uvedl při Náš Liberec ředitel Národního památkového ústavu Miloš Krčmář. „Bohužel výkonný orgán se s ním neztotožnil a tak začala demolice, což podle nás není právě ideální,“ dodal ředitel Krčmář.

Historiky a památkáře demolice mrzí z toho důvodu, že lokalitu považovali za historicky cennou. Podle historičky architektury Aleny Řičánkové se jedná o vůbec nejstarší zástavbu této části města. Z plánů dochovaných v městském stavebním archivu můžeme vyčíst, že stavby vznikaly postupně na přelomu 30. a 40. let 19. století. „Reprezentují tak zcela zásadní doklad urbanistického vývoje této lokality, z níž lze, přes stavební úpravy pozdějších let, dodnes jasně vnímat téměř dvě stě let starý městotvorný koncept.“, uvádí Řičánková  ve svém odborném článku na portále věnující se liberecké architektuře liberec-reichenberg.net

Podle historičky dnes bourané domy fungovaly jako jedno z křídel budoucího uceleného bloku, kterému směrem do centra dominoval tzv. dům klavírů. Tehdy Kristiánova zároveň lemovala hranici městské zástavby, neboť navazující rozšiřování Liberce směrem do svahu Husovy ulice započalo až v druhé polovině 19. století.

Vedle trojice nejstarších domů v ulici spadá do demoličního záměru i stávající autodílna č. 444. Objekt vznikl na počátku 20. století jako skladovací zázemí libereckého obchodníka Appeltta. V patře fungoval sklad zboží a v přízemí ustájení koní, kteří tahali povozy při jeho rozvozu. K zajímavým dokladům příznačných dobových proměn patřilo zřízení podzemní benzínové nádrže s čerpadlem ve 30. letech, kdy koňskou sílu s definitivní platností nahradily automobily, které vlastně úzce souvisí i se současným využitím.

„ Dobrý hospodář o svůj majetek pečuje, v Liberci ho ale plošně likvidujeme, neschopni poučit se z předešlých chyb, které jednou provždy a s drtivou razancí mění naše nejbližší okolí.,“ uzavírá s povzdechem rekapitulaci v těchto dnech mizející historické lokality Alena Řičánková.

Parkovací dům pro 330 míst, který má na pozemcích vzniknout, má sloužit novému urgentnímu centru medicíny, které bude stát 2,42 miliardy korun, z čehož celé 2 miliardy dá Liberecký kraj. Šestipodlažní pavilon by měl mít na délku zhruba 120 metrů, na šířku asi 40 metrů a 27 metrů do výšky. Projekt počítá s většími operačními sály, laboratořemi i lůžkovou částí.

Subscribe
Upozornit na
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
V zatáčce u libereckého lomu, na ulici Kunratická, byl instalován pomník připomínající nacistickou bestialitu v našem městě v letech 1938-1945. V místě byl pracovní
Fakulta umění a architektury Technické univerzity Liberec, město Liberec i Liberecký kraj si zítra připomenou sto let od narození významného českého architekta, jehož život
Společnosti Metrostav a Metrostav Infrastructure přiznaly, že uplatili hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu částkou 530 000 Kč v kauze kolem kostela sv. Máří Magdalény.
Zřizovatelé škol (nejen) v našem regionu, tedy kraj a obce, mají obrovský problém. Od vlády jim chybí miliony na pro školy, zejména na výplaty