Radní kraje a města se radili: o nemocnici, náplavce i penězích pro městské organizace

Předvolební setkání radních Libereckého kraje a města Liberce z minulého týdne mělo demonstrovat jednotu obou samospráv a společný postup v klíčových věcech města i kraje. I přes avizovaný soulad a bezproblémovost projektů ale některé proklamace k nim narážejí na realitu.

Město Liberec je poslední dva roky kritizováno za podřadné postavení vůči Libereckému kraji, které je dáno stranickou linkou. Na kraji vládne hejtman a šéf Starostů Martin Půta, v Liberci je primátorem jeho partajní podřízený Jaroslav Zámečník. A už nejen z opozice, ale i podle některých a stále sílících koaličních hlasů je to znát.

Na společném setkání se například probírala komunikace ke krajské nemocnici, zejména k plánovanému Centru urgentní medicíny za několik miliard, která se se má začít stavět. Kraj má v nemocnici drtivou většinu, přesto se na vybudování komunikace bude na přání hejtmana podílet i město.

„Financování rekonstrukce v tomto případě není úplně jednoduché. Nejprve se musí vyjasnit majetkoprávní vztahy a změnit se také musí klasifikace silnice. Nyní je úsek ve správě Ředitelství silnic a dálnic České republiky. Není ale možné, aby veškeré závazky nesl na svých bedrech pouze Liberecký kraj. Rád bych proto podepsal s městem memorandum a také vedl s Ředitelstvím silnic a dálnic České republiky jednání o finanční podpoře opravy,“ uvedl hejtman Martin Půta.

 Celkové výdaje na opravu by měly vyjít na zhruba 50 milionů korun. Statutární město Liberec přislíbilo vybudování parkování, chodníků a zeleně na svoje náklady. Příjemcem případné dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury může být pouze kraj.

Hejtman Půta i primátor Zámečník znovu také ujistili veřejnost, že náplavka u Nisy a zkulturnění okolí krajského úřadu bude. Pokračuje tak předvolební šaráda, na kterou upozornil jako první Náš Liberec. V červnu totiž kraj pod Půtovým vedením projekt náplavky odpískal a označil jej za zbytný.

Jenže poté přišla silná kritika v médiích i u liberecké veřejnosti, která toto porušení předvolebního slibu Starostů nelibě nesla. A na nálady veřejnosti je vedení kraje velmi citlivé. Proto nastalo tento měsíc horečné ujišťování o tom, že vlastně náplavka bude, jen se projekt odsouvá. Podobně se mluvilo i na aktuální schůzce krajských i městských radní.

„Náplavka a celková kultivace dolního centra je pro Liberec velmi důležitým projektem. Jsem rád, že se projektuje a část města i Libereckého kraje na sebe plynule navazují. Práce běží dle harmonogramu a stavět by se mělo v roce 2022,“ ujišťoval veřejnost primátor statutárního města Liberec Jaroslav Zámečník.

Kraj by rád od města získal i lukrativní pozemky pro stavbu sídla Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. Vytipován byl i pozemek na ulici Kunratická. Město by zde mělo kraji darovat téměř 10 tisíc metrů lukrativních pozemků. Tento návrh se probíral už na květnovém jednání zastupitelstva města, kde ovšem vyvolal nesouhlas nejen opozice, ale některých koaličních zastupitelů, kterým se nelíbila jednostrannost smlouvy a nevýhodnost pro Liberec.

Zastupitelé probírali i nové napojení průmyslové zóny Jih v Liberci, které dohodlo krajské vedení v čele s hejtmanem Půtou se šéfy společnosti Denso, ale pobouřili tím stovky obyvatel libereckého Doubí, které se ani neobtěžovali o záměru informovat.

Před dvěma lety kvůli tomuto záměru v Doubí dokonce vznikla petice, kterou podepsalo na 800 lidí. Liberecký kraj tehdy  o záměru je „informoval“ místní tak, že záměr potichu vyvěsil na pár dní přes Vánoce na úřední desce, svévolně a podle některých doubských možná v rozporu s předpisy povinnost studie vlivu na životní prostředí EIA a neobtěžoval se občanům zaručit jakékoliv kompenzační projekty, které by jim další zatížení jejich čtvrti mohly ulehčit.

Na úrovni města byla zase v dubnu 2018 schválena změna územního plánu, která komunikaci vycházející vstříc investorům, ale ne obyvatelům libereckého Doubí, umožňuje. Ač proti ní byli zástupci Změny pro Liberec, podpořili ji svorně zastupitelé za ANO, ODS, Starosty pro Liberecký kraj i s přeběhlíkem ze Změny Ivanem Langrem (dnes Starostové). „Diskutovat s občany“ v Doubí pak hejtman Půta a tehdejší primátor Tibor Batthyány přišli, až když bylo vše hotové, v červnu 2018.

Probírala se i podpora libereckých městských organizací s nadregionálním významem. U organizací jako ZOO, divadla atd kraj požadovalo již minulé vedení města, aby na ně kraj přispíval, jelikož jejich význam i dosah daleko překračuje městské hranice.

Jenže tehdy byla ve vedení Liberce Změna pro Liberec, kterou hejtman Půta nemůže ani vystát. Kraj tedy rozhodoval podle stranického klíče a v minulém období nepřispěl vůbec nebo jen symbolicky. Nyní, když jsou u moci Půtovi Starostové, dává kraj do městských příspěvkovek peněz řádově více, ale i tak i v koalici sílí hlasy, že takové částky nic neřeší.

Pro srovnání: Za poslední čtyři roky sem investoval Liberecký kraj konkrétně tyto částky: 2017 – 2,176 milionu korun, 2018 – 3,568 milionu korun, 2019 – 16,604 milionu korun, 2020 – 12,497 milionu korun.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Subscribe
Upozornit na
12 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Možná nejambicióznější projekt Libereckého kraje za posledních deset není v dobré kondici. Kolem plánů na vybudování obří fotovoltaické elektrárny v Ralsku krouží lobbisté i
Politické vedení města Liberce je v krizi kvůli rozsáhlé policejní akci, která vypovídá o nebývalé korupci na zdejším magistrátu. Primátor dnes představil kroky, kterými
Mohutná korupční aféra, která ukazuje nebývalé klientelistické prostředí na liberecké radnici, má přesah i na Liberecký kraj. Jak zjistil jako první Náš Liberec, policie
Náš Liberec přináší otevřený pohled na to, jak, dle policie, probíhalo zadání miliardové zakázky na rekonstrukci plaveckého bazénu na Tržním náměstí v Liberci.