Je to sice příšerné, ale je to tak. Největší vliv na dopravu v Libereckém kraji má to, s kým se zrovna politici ve funkci kamarádí nebo nekamarádí a nakolik jsou volení zástupci ochotni ohýbat zákony, které mají dodržovat. Pro zákulisní hry, které se kolem tohoto dotovaného podnikání odehrávají, je to nejdůležitější faktor. Doplácí na to ovšem všichni.
Tento týden byl zase ve znamení autobusů. Peníze, které je veřejný sektor ochoten utratit za autobusem ujetý kilometr nejsou malé a lákají nemalý počet podnikatelů. Kdysi v kraji dominantní BusLine se snaží vystrnadit jiné firmy, ale i část politické reprezentace, která se ještě úplně nedávno bílým autobusem s jelenem ráda svezla.
V Jablonci nad Nisou se hraje tvrdá a poměrně divoká hra. Zastupitelé se rozhodli nedat na nejnižší nabídku na provoz MHD, která přišla, byť na poslední chvíli. Firma, která ji podala zase tvrdí, že město netransparentně měnilo podmínky, ignorovalo její námitky a vůbec se snažilo, aby ostatní uchazeči nemohli aktualizované nabídky podat. A co víc -dal jí za pravdu soud, který dokonce Jablonci zakázal smlouvu, kterou odsouhlasili zastupitelé s uchazečem dalším, podepsat.
Samozřejmě se spekuluje, která firma se dohodla s kterou, kdo nyní za koho kope a podobně. Nicméně jablonečtí by se měli mít na pozoru. Tím, že ignorují soudní opatření si možná zadělávají na pořádný problém. Pokud to přímo neohrozí provoz MHD ve městě, tak to velice pravděpodobně může znamenat pořádně mastné pokuty pro městskou kasu a zcela určitě si tím Jablonec na sebe upletl bič, který dal do rukou těm, kteří s výsledkem veřejné zakázky nebudou spokojeni. A že ti se umí otáčet, o tom v kraji pod Ještědem netřeba diskutovat…
Zastupitelé i vedení Jablonce si pro příklad i varování nemusí chodit daleko. Tento týden Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potvrdil rekordní pokutu 7 milionů pro úřad (a tedy i občany) Libereckého kraje za rozhodnutí jeho vedení z jara, kdy se hejtman a jeho radní rozhodli dát podobnou zakázku na dva roky autobusové obslužnosti na Českolipsku tamnímu dopravci bez soutěže.
Zcela jistě v tom hraje určitou roli osobní animozita mezi odstupujícím ředitelem Petrem Rafajem a hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou, který ho před volbami skrze média vyzýval k odstoupení. Pokud dnes ovšem Půta ukazuje na to, jak Rafaj jezdil na výlety s BusLine, tak je to především jeho drzost, protože skoro všichni jeho náměstci (a podle vyjádření lidí z okruhu BusLine i on sám) na stejné výlety jezdili také. Hejtman to věděl, kryl to, snažil se to zamést pod koberec. Jenže to bylo v době ,kdy se s BusLine ještě tak kamarádil, že se kvůli ní neváhal dopouštět podrazů na své koaliční partnery.
Daleko podstatnější je to, že argumenty ÚOHS mají skutečnou váhu a nelze je odbýt tím, že je to kampaň, spiknutí atd..což po hříchu libereckému hejtmanovi tolik u veřejnosti prochází. Ono opravdu asi nebude výjimečnou událostí to, že se blíží konec staré smlouvy a proto se zákonem požadované podmínky veřejné soutěže obcházet nesmí. Nehledě na výši pokuty, kterou kraj nakonec dostane (či nedostane) je takové jednání ze strany představitelů veřejné moci skutečně na hraně.
Liberecký kraj ani žádná jiná instituce nejsou kaganáty, kde by si politici mohli dělat, co se jim zlíbí. Naopak: zákon musí dodržovat jako první a co nejvíc důsledněji. Jenomže proč by vlastně měli? Případné pokuty za ně zaplatí daňoví poplatníci, kterým se zase za jejich peníze v rámci PR vysvětlí, kdo že za to může…