Téma neziskovek hýbe českým virtuálním prostorem. Kritikou neziskového sektoru vyniká pravice. Od té fašizující až po liberální. Od Trikolóry a SPD po ODS. Je to hloupé a laciné a slouží to jen k rozněcování nenávisti mezi lidmi. Ale neznamená to, že by Česká republika neměla s neziskovkami problém, jak ukazuje případ Miroslava Pelty.
Fotbalová asociace ČR (FAČR) je největší tuzemská neziskovka. O parník, nebo spíš o celou flotilu ledoborců předhání ostatní neziskové organizace v počtu dotací, kterých se jí dostává. Ročně je to neuvěřitelných zhruba půl miliardy korun.
Nic proti fotbalu, naopak. Je to právem nejpopulárnější sport, který má svou nepostradatelnou roli kulturní a společenskou. A nejde jen o velké kluby, kterým fandí miliony lidí. Na každé vesnici je místní fotbalový mančaft průsečíkem sportovního vyžití, dobrých sousedských vztahů i života v obci jako takového.
Zejména na menších obcích a vesnicích, nejen v Libereckém kraji, ale po celé zemi, stojí fotbalové i jiné sportovní kluby na dobré vůli a nadšení místních. Ti pro ně doslova potí krev, financují je ze svého, věnují jim víkendy a volný čas. To je skutečná práce pro sportovní neziskový sektor.
Vedle toho je tu ale úzká vrstva bafuňářů, jejichž nejznámějším představitelem je právě bývalý předseda Miroslav Pelta, byť mu v poslední době v pochybné slávě šlape na paty jeho nástupce Roman Berbr. Ti státem bohatě dotovanou fotbalovou kasu a díky nim se pro leckoho český fotbal stal symbolem korupce a sprostým slovem.
Tento týden vyšlo najevo, že Pelta si platil letecké taxíky, a to třeba na cesty mezi Prahou a Brnem. To je, vzhledem k velikosti České republiky a poměrům, které zde panují, naprosto bizarní. Za jednu fakturu Peltova aerotaxíku musí žít lecjaký fotbalový klub třeba celý rok.
Sportovní prostředí si zaslouží státní podporu, to je bez debat. Jenomže díky lidem jako Miroslav Pelta (v Liberci zase máme „své“ hokejové bossy) víme, že peníze, které mají sloužit mládeži a podpoře sportu, končí u lobbistů, prodejných politiků, podivných zakázek, které se sportem jen zaštiťují, místo toho, aby pomáhaly, kde mají.
Stovky tisíc za Peltovy aerotaxi nejsou asi největší nebo nejproblematičtější částkou v rozpočtu českého fotbalu. Ale jsou výrazným symbolem. Symbolem bafuňářství i korupčního prostředí, které český fotbal prorostlo nevídaným způsobem. Miroslav Pelta na letecké výlety ale nejezdil nikdy sám. Bral s sebou i politiky, a to nejen z jeho mateřské ODS, ale pěkně napříč stranami. Až na čestné výjimky.
Peltovy letecké výlety za státní peníze jsou tak i symbolem pokrytectví těch, kteří na jedné straně útočí na neziskový sektor, plivají na lidi, kteří suplují práci státu, a to často za platy, za které by jejich kritici ani nevstali. Ti samí lidé ale pak létají za ty samé veřejné peníze na luxusní VIP fotbalové zájezdy s lidmi jako Pelta. A jak rádi.
