Loni v červnu dostal Jan Horák, právník Státního pozemkového úřadu 7 let za mřížemi v kauze falešných miliardových restitucí. Včera jej ale soud definitivně osvobodil. Horák se podílel na tom, že stát vydal na základě zfalšovaných restitucích majetek za miliardy. Ty pak šli k lidem jako Roman Janoušek, Tomáš Hrdlička nebo majitele libereckého Syneru Petr Syrovátko.
Ve středu Jana Horáka pražský vrchní soud definitivně osvobodil. Podle soudce Jiřího Lněničky totiž Horák pouze připravoval koncepty rozhodnutí, na jejichž základě úřad rozhodoval, zda restituentům vyhoví, nebo ne. „On sám nic nerozhodoval,“ konstatoval soudce Lněnička. Jako první o rozsudku informovaly Seznam zprávy.
Příběh, který Náš Liberec a CNI popsaly již před několika lety, začíná u prvorepublikového pražského velkostatkáře Julia Bečváře a jeho rodiny. Té byl po Únoru 1948 vyvlastněn její rozsáhlý nemovitý majetek v okolí tehdejší Prahy a na těchto pozemcích byla později vybudována sídliště.
Příběh pak má pokračování za současného režimu, zejména mezi lety 2010-2011, kdy političtí podnikatelé jako tzv. pražští kmotři Roman Janoušek a Tomáš Hrdlička spolu s majitelem liberecké společnosti Syner Petrem Syrovátkem a jeho bratrancem a bývalým politikem liberecké ODS Jaroslavem Mejstříkem založili firmu Bečvářova a.s., která skupovala restituční nároky po dědicích zmíněného velkostatkáře a náhradou žádala po státu kompenzace.
Tato skupina kolem politických podnikatelů Janouška, Hrdličky a Syrovátka vyplatila restituentům několik desítek milionů korun, sama si ale na restitučních nárocích přišla k majetku zhruba 1,4 miliardy ze státního rozpočtu. Janoušek, Hrdlička ani Syrovátko ovšem na lavici obžalovaných neusedli, ale figurovali zde jako svědci.
Restituenti sice měli na restituci po velkostatku nárok, avšak jenom na část – po jednom z bezdětných velkostatkářových potomků dědili pomocí závěti. Právník úřadu je v rozhodnutích označil za velkostatkářovy příbuzné, což rázem měnilo situaci: v tu chvíli se stali restituenty i po dalším velkostatkářově synovi. Byť s ním pokrevně neměli nic společného. Restituční nárok tím o několik stovek milionů, zhruba o celou třetinu nabobtnal. Podle obžalovaných úředníků ale šlo jen o chybu.
Jak upozornil již v minulosti Náš Liberec, role libereckých podnikatelů z prostředí zdejší ODS byla pro celý projekt Bečvářovy a.s. zcela zásadní. Ve firmě nejenže figurovali známí politici/podnikatelé jako Syrovátko a Mejstřík, ale i další lidé navázaní na zdejší stavební společnost Syner.
S libereckým Synerem, jenž je známý především z případu tzv. „karlovarské losovačky“ je spojen i další z tehdejších držitelů akcií Bečvářova – Vítězslav Štumpf, právník a předseda dozorčí rady tehdejší mateřské společnosti S group holding, dnes Syner group. V dceřiných společnostech firmy Bečvářova pro změnu figuroval bývalý ředitel pro zahraniční záležitosti Syner group Igor Horník. Rozhodující postavou byl ale evidentně majitel Petr Syrovátko.
Ještě důležitější pro celý podezřelý projekt byla provázanost liberecké ODS na pozemkový úřad. Jak popsal Náš Liberec již před několika lety, v době, kdy se Pozemkový fond podezřelým restitučním procesem zabýval, působil na pozici ředitele tohoto úřadu Radim Zika, bývalý radní Libereckého kraje a neúspěšný kandidát na post libereckého hejtmana za ODS.
Jaroslava Mejstříka z firmy Bečvářova a.s. pojí se Zikou nejen mateřská strana ODS, za kterou byli společně v roce 2000 zvoleni do libereckého zastupitelstva, ale jsou to také dobří známí. Podle informací Našeho Liberce Mejstříkova firma Europ sídlila ve stejné liberecké vile, ze které z Liberce úřadoval také Zika coby tehdejší šéf fondu.
A byl to právě Zika, kdo například v roce 2011 vydal (podle zápisu z jednání dozorčí rady) pokyn k mimosoudnímu jednání s restituenty po velkostatkáři Bečvářovi. Tímto krokem by se vyhnuli dlouhým soudním sporům a byly by jim požadované pozemky přiřknuty. Návrh nakonec neprošel.
Podezřelé restituce kolem Bečvářova statku ale měly dozvuky i v našem regionu. Jak na jaře upozornil Náš Liberec ve spolupráci s Reportéry ČT, lidé z prostředí Syneru, ODS a rodiny Petra Syrovátka se podobným způsobem dostávaly k nemalým pozemkům i na území sousedního Jablonce nad Nisou.