Týden pod Ještědem: „pozdě, ale přeci“ neplatí vždycky

Liebiegovo městečko, což je vžitý název pro zaměstnaneckou kolonii z přelomu devatenáctého a dvacátého století náležející druhdy k místnímu textilnímu impériu, má být památkovou zónou. Už zase. Pro ty z nás, kteří máme historii Liberce rádi, je to dobrá zpráva. Nicméně se musí zmínit jedno: už to mělo být dávno a jen kvůli politickému hašteření, pletichám a žárlivosti se tak nestalo. A odnesly to zdejší památky.

Že má být Liebiegovo městečko památkovou zónou a že město má přispívat Liberečanům vlastnící historicky cenné budovy na jejich citlivější rekonstrukci, bylo téma v roce 2017 a přišel s ním, spolu s památkáři, tehdejší náměstek za Změnu Jan Korytář.

Následoval ovšem klasický scénář: tehdy opoziční Starostové, ruku v ruce se svými spojenci – podivným primátorem Tiborem Batthyánym a médii zdejšího syndikátu – spustili povyk, někteří dokonce mluvili o tom, že se vytváří prostor pro korupci. Mediální vzduch plnily i další, trapné nesmysly. Proti byli i občané Liebiegova městečka, kteří neměli zaručeno, že jim město na dražší, ale historicky hodnotnější rekonstrukce přispěje.

Výsledek: žádná památková zóna, žádný fond na rekonstrukce. Další výsledek můžeme vidět na úvodním obrázku. Je jím opravdu nepovedená rekonstrukce v srdci Liebiegova městečka, která doslova zničila jeden z jeho domů.

Nemuselo tomu tak být. Kdyby byla lokalita památkovou zónou, tak by to prostě majitel ze zákona nemohl udělat, ale také nemusel. Mohl od města dostat prostředky na to, aby zvolil lepší a historicky věrnější a hodnotnější rekonstrukci. Nestalo se.

Nezbývá jen doufat, že Starostům, kteří jsou dnes suverény liberecké politiky a nemají koaličního partnera v podobě zaprodaného kašpárka s řetězem na krku, se povede co nejrychleji prosadit to, co před čtyřmi lety blokovali. Fond už zastupitelstvem prošel, tak ještě tu památkovou zónu. Liebiegovo městečko si to opravdu zaslouží. A rozhodně si nezaslouží být prostředkem pro něčí politickou žárlivost a spekulaci.

Bohužel ne vždy platí „pozdě, ale přeci“. Minimálně v přiloženém na příkladu domu oplácaného šedým polystyrenem jde spíše o „s křížkem po funuse“.

Subscribe
Upozornit na
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Kdo pozorně sleduje korupční kauzu kolem kostela sv. Máří Magdalény v Liberci, nemohl být překvapen přiznáním hlavního obžalovaného, tedy stavebního gigantu Metrostav. Navzdory mediálnímu
Je rozhodnuto. Liberec bude stavět nejdražší bazén v historii země a možná celé střední Evropy. Kdo si tedy myslel, že současná koalice, ve které
Poslanci po dlouhých měsících schválili zpřísnění lex Babiš. Principiálně je to dobře – kumulace mediální moci v rukou politiků není správná a je třeba
V Liberci a v Libereckém kraji staví ty nejlukrativnější veřejné zakázky de facto stále stejná skupina stavebních firem. Kdo si myslí, že mezi sebou