Rozvoj města mírně řečeno stagnuje, dotahují se prakticky jen projekty z minulého volebního období, tedy ty které Starostové pro Liberec nestačili hodit do koše. O to více mě fascinuje, že zatím největší energii věnovali Starostové šikaně občanů žijících v domech, které byly postaveny s částečnou státní dotací.

Ta byla spojena s tím (stávající zkušeností už paradoxně), že kvůli jejich ochraně bude podíl na domech patřit po dobu 20 let městu a pak se na družstevníky daných domů za korunu převede. Nikdy s tím nebyl problém, smlouvy nikdy nikdo nezpochybňoval, Starostové u toho byli, pan primátor Jaroslav Zámečník i při jejich vzniku. A ejhle, náhle se v květnu minulého roku zjevil „právní“ názor pana Michala Hrona s tím, že doposavad nezpochybněné smlouvy jsou absolutně neplatné.

Primátor Zámečník si s ním dlouho notoval a čekal asi miliónové příjmy do městské pokladny. „Netušil jsem, jak je město Liberec bohaté,“ liboval si primátor. Občany žijící v těchto bytech to naopak notně překvapilo, aby také ne. No a pak začalo roční kolečko nesmyslných a pro družstevníky nepřijatelných návrhů smluv od pana Hrona. Ten byl mimo jiné i jediným členem pracovní skupiny k této věci, což překvapivě příliš nepomohlo. Město objednalo služby u 3 právních kanceláří a vyhodilo zbytečně téměř dva milióny korun z okna.

A jak to skončilo? No, družstevníci se díky své aktivitě a za pomoci skoro všech zastupitelů snad vyjma Starostů, kterým nedocházelo, že takto to nepůjde, domohli vyjádření třech ministerstev, že se mají původní smlouvy naplnit dle toho, jak byly napsány. Toto potvrdily i soudy, přesto se Starostové stále cukali a nebylo jasné, jak to dopadne.

Nakonec museli ustoupit před svým egem i touze z družstevníků dostat další peníze a po více než roce seznat, že smlouvy se mají dodržovat. A nevěřili byste, čím pan Hron operoval, že prý město nevyvěsilo papíry na úřední desku, či dané smlouvy neschválil orgán města, který by měl – to je sice možné i smutné, ale rozhodně vada na straně města, nikoliv družstevníků, kteří se už 20 let o své domy starají a to zcela bez přispění města, které je v řadě případů většinovým „dočasným“ vlastníkem.

Dnes to primátor prezentuje jako nešťastný příběh a že prý pan Hron připravoval řadu variant – ne, je to opravdu jen naprosté politické i právní selhání a do nebe volající drzost vůči občanům města. Za mě osobně by z toho oba měli vyvodit politickou odpovědnost a minimálně pan Hron z pozice radního odstoupit neb toto není náhodný exces či jednorázový omyl, to je dlouhodobá a i přes všechna upozornění absolutní nehoráznost. Ostatně i pan primátor by se měl chytnout za nos, družstevníkům se minimálně veřejně omluvit a zvážit své setrvání ve funkci, kterou evidentně nezvládá.

Takto více jak rok šikanovat občany města mi přijde opravdu za hranou rozumného vládnutí. A co by se za ten čas, který tomu byl naprosto nesmyslně věnován, dalo ve městě zvládnout a připravit? Určitě více než hromada pěkných malůvek, které z vedení města padají jak na běžícím pásu, ale k jejich realizaci je tak daleko, jako k naplnění volebního programu Starostů.

Ondřej Petrovský, zastupitel města za Změnu pro Liberec