Ukázkový obrat Starostů: nejdříve podpoře památek bránili, dnes ji prosazují

Vedení města připravuje veřejné projednání s vlastníky a rezidenty Liebiegova městečka a Domoviny nad tématem rozšíření městské památkové zóny. Paradoxně to jsou ti samí politici, kteří tomu v minulém období bránili.

Už za několik dnů, konkrétně v úterý 21. září od 18.00 hod. v tělocvičně ZŠ Doctrina, radnice chystá i veřejné projednání, na kterém má veřejnosti odpovědět na otázky, proč by se zrovna tato část Liberce měla památkově chránit.

„Vznik městské památkové zóny v této lokalitě inicioval NPÚ v Liberci už v roce 2011. Před 4 roky téma znovu otevřelo tehdejší vedení města a i tenkrát se k němu konalo veřejné projednání. Bývalá politická reprezentace se na tomto bodě ale neshodla. V uplynulých letech v Liebiegově městečku přitom došlo k několika necitlivým rekonstrukcím domů. Proto jsme návrh na památkovou ochranu této lokality znovu oživili a doporučili vedení radnice, ať o něm znovu diskutuje s tamními obyvateli i širokou veřejností. A zároveň, ať společně s odborníky z NPÚ lidem vysvětlujeme, proč si to tato historicky velmi cenná část města zaslouží,” vysvětluje Zuzana Koňasová z Kanceláře architektury města (KAM) Liberec.

Zářijové veřejné projednání volně naváže na srpnovou komentovanou prohlídku, které se zúčastnili odborníci z řad památkářů, historiků, architektů i zástupci vedení města. Primátor Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj) během setkání s občany přítomné ujistil, že město má upřímný zájem podporovat péči o danou lokalitu a upozornil i na zřízení fondu, kterým město hodlá pomáhat při obnově historicky cenných objektů v městské zóně intenzivní péče, kam už tato část města spadá, a také v městské památkové zóně, jejíž součástí by se Liebiegovo městečko mohlo do budoucna stát.

Jenomže ještě poměrně nedávno to byl právě dnešní primátor Jaroslav Zámečník a jeho Starostové, kteří stejnému záměru bránili z opozičních lavic ve spojení s bývalým primátorem Tiborem Batthyánym, když zřízení památkové zóny i fondu na opravu prosazovala Změna pro Liberec, která se o to snažila již v roce 2017.

Jak nedávno upozornil Náš Liberec, Starostové tehdy volili silná slova, o podpoře památek mluvili jako o korupci. „Otevíráme tím trošku Pandořinu skříňku, protože se chystáme podporovat opravy libovolného domu, libovolného soukromníka. Navržená kritéria jsou zavádějící a jen otevírají prostor pro korupci a neprůhledné přidělování dotací,“ uvedl v roce 2018 zastupitel Michal Hron ze Starostů.

Jelikož se kvůli bývalému primátorovi Tiboru Batthyánymu, Starostům a ODS nepodařilo prosadit památkovou zónu již před několika lety, utrpěla zdejší historicky významná lokalita několik velice necitlivých zásahů, které pobouřily libereckou veřejnost.

Liebiegovo městečko je zajímavý urbanistický počin z počátku 20. století, který dokumentuje tehdejší proměnu podhorského Liberce v průmyslovou, textilní metropoli. Jedná se o komplex budov, postavených jako zázemí textilní továrny Johann Liebieg & Co., pozdější Textilany. Představuje jeden z nejpozoruhodnějších a nejhodnotnějších souborů tohoto typu na našem území, který lze bez obav zařadit po bok Kotěrových realizací v Lounech či Zlíně. Podobná městečka lze najít i v dalších místech působení Liebiegů, například ve Velkých Hamrech u Tanvaldu nebo dokonce v Rumunsku, kam Liebiegové expandovali kvůli nerostným surovinám pro své impérium.

 

Subscribe
Upozornit na
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Zastupitelé Liberce schválili pořízení dvou kontokorentních úvěrů až do výše 1,5 miliardy korun od České spořitelny. Zastupitelé napříč kluby se, poněkud a pro leckoho
Liberečtí zastupitelé budou rozhodovat o areálu tzv. Machnínského zámečku, který je příkladem jedné z nejhorších libereckých porevolučních privatizací. Nyní mu svítá naděje – zlínský
Sotva se Liberec dostává ze zadlužení, které mu přinesly vlády do roku 2010, kdy dominovala ODS nepokrytě svázaná s místní stavební lobby v čele
Před 106 lety nevzniklo na troskách starého mocnářství jen Československo. O svůj vlastní stát se pokusil i druhý nejpočetnější národ někdejších Českých zemí, zdejší