Náměstek chce monopol na organizaci výstavy za 33 milionů pro lidi, které měl za korupčníky

Náměstek Ivan Langr (Starostové pro Liberecký kraj) se na zastupitelstvu města Liberce pokusil prosadit návrh na organizaci sochařské výstavy. Monopol na ni s částkou více než 30 milionů měla získat firma jeho předchůdců, které sám kdysi označoval za aktéry „systémové korupce“. Proti jeho plánům vystoupili zároveň odborníci i organizátoři kultury v Liberci.

Celý projekt a výstava se mají uskutečnit v rámci liberecké kandidatury na Evropské hlavní město kultury v roce 2028. Výstava se vztahuje a připomíná jinou, dnes již legendární výstavu Socha a město z roku 1969, od které uplyne 60 let.

Monopolní organizaci této připomínkové akce má podle návrhu náměstka Ivana Langra zajistit společnost G300 Tomáše Hasila, bývalého náměstka primátora za ODS a poslance za stejnou stranu. Tato společnost by měla zároveň s monopolem na organizaci obdržet i na liberecké poměry nevídanou částku určenou pro oblast kultury – 33 milionů korun.

Proti tomu se ovšem ozvala kulturní veřejnost. A to liberecká i přespolní. Přímo na zastupitelstvu vystoupila například prorektorka pražské Akademie výtvarných umění Jana Bernartová, bývalá dlouholetá kurátorka Oblastní galerie Liberec Anna Habánová nebo liberecký knihkupec Martin Fryč, který rovněž dlouhé roky ve městě organizuje kulturní akce.

„Projektu chybí jakákoliv odbornost, není tam žádné kurátorské zaštítění, není tam uvedený jediný autor, který v rámci uměleckých děl měl být představen,“ vysvětlovala libereckým zastupitelům Jana Bernartová s tím, že se podle ní jedná o de facto bianco šek pro jednu firmu.

Anna Habánová s ní souzněla. I ona kritizovala profesionální nepřipravenost celé akce. „V celém materiálu, kde se píše o instalaci padesáti až stovky uměleckých děl, není jediný autor, jehož dílo by mělo být prezentováno. Rozhodně jsem pro akce podobného typu v Liberci, ovšem ne dělané takovým způsobem,“ řekla Anna Habánová na zasedání libereckého zastupitelstva.

Langrův návrh neunikl pozornosti ani v Praze. Známý historik umění Pavel Karous publikoval na sociálních sítích dopis libereckým zastupitelům, kde rovněž kritizuje, že se v projektu neobjevují instituce jako zdejší galerie a univerzita, ale vše je dáno na starost firmě bývalého náměstka.

„Doufám, že vedení města stejně jako jejich předchůdci v roce 1969 vtáhnou do svých rozhodovacích mechanismů odbornou veřejnost, která je v této oblasti v Liberci oproti jiným městům nebývale aktivní a erudovaná. Velmi bych Liberci a jeho zastupitelům přál, aby se Liberec znovu dostal na přední místo evropských měst slavné svým současným, kvalitním a progresivním umění ve veřejném prostoru, tak jako tomu bylo v minulosti. Bez spolupráce s odbornou veřejností to ale nepůjde,“ napsal ve své výzvě libereckým politikům Pavel Karous.

K odborníkům se přidali i opoziční zastupitelé. „Já bych chtěl velice ocenit a poděkovat všem těm, kteří sem vážili cestu, aby nám pomohli se na tento předkládaný materiál podívat,“ řekl Jaromír Baxa z Liberce otevřeného lidem.

Náměstek Ivan Langr po kritice bod z jednání nakonec stáhl. „Odmítal jsem to, ale bod stáhnu. V té podobě, jaké je, ho předložím znovu. Opravdu to není kvůli tomu, že bych se bál diskuze. To zdůrazňuji,“ uvedl na zastupitelstvu náměstek.

Věc má ještě jednu rovinu. Náměstek Ivan Langr, předkladatel návrhu, se dostal do politiky v roce 2014 v barvách Změny pro Liberec, která měla výrazný protikorupční program. Langr tehdy prezentoval svou rigorózní práci „Systémová korupce v Liberci. Jak ji řešit?“. Ta mu vynesla místo na kandidátce Zelených a Změny pro Liberec, která v témže roce vyhrála volby, a Langr se stal náměstkem primátora. Později mu ale bylo slíbeno pokračování na pozici náměstka, pokud přejde ke Starostům pro Liberecký kraj, a to Langr před volbami v roce 2018 učinil.

Právě ve své rigorózní práci, která mu byla vstupenkou do politiky, Langr uvádí současné majitele firmy G300, jimž chce nyní udělit monopol na organizaci výstavy a částku 33 milionů korun, jako aktéry „systémové korupce“.

K osobě Tomáše Hasila i jeho firmě Kalendář Liberecka se Ivan Langr ve své rigorózní práci vyjádřil vícekrát. Vzpomíná například roli Tomáše Hasila, tehdejšího náměstka primátora Jiřího Kittnera, při výstavbě multifunkční arény. Podle Langra Hasil tehdy nepřiměřeně působil ve prospěch společnosti Syner, která zakázku za kritizovaných podmínek získala. Podle něj (nejen) Hasilovy kroky vůči Syneru (například komunikace s jednotlivými manažery firem kolem Syneru) nejsou „ničím jiným než jednou z prvních přímých indicií, že rekonstrukce stadionu se plánovala přinejmenším v těsné koordinaci se stavební lobby“.

Náměstek Ivan Langr ve své práci uvádí i prodej pozemku na hrázi libereckého Jezírka, který v prosinci 2007 schválilo liberecké zastupitelstvo, a to v době, kdy mu dominovala místní ODS. Podle něj šlo o „zjevný klientelistický vztah mezi žadateli a městem“. Pozemek získala rovněž firma Tomáše Hasila.

Náměstek na dotazy naší redakce, zaslané mu k věci minulý čtvrtek, dosud nereagoval.

foto: liberec.cz

 

Subscribe
Upozornit na
12 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Před měsícem, když byl celý magistrát ještě ochromen zásahem protikorupční policie, primátor Jaroslav Zámečník tvrdil, že s auditem veřejných zakázek na magistrátu bude pomáhat
To, s čím má problém Praha, není problém v Chrastavě. Zde se dočká modernizace místní železniční trati, vznikne například nové nástupiště. A stát bude
Včera, 20. května, zemřel akademický architekt Otakar Binar, který byl výraznou postavou architektonického a uměleckého vývoje Liberce od druhé poloviny 20. století. Otakaru Binarovi
Vedoucí odboru správy veřejného majetku na libereckém magistrátu Lukáš Hýbner rezignoval v souvislosti s aktuální korupční kauzou na svou funkci. Policií je obviněn a