Milan Starec žije přímo na hranicích s Polskem. Nedaleko od jeho bydliště se nachází nechvalně známý hnědouhelný lom Turów, který lidem v bezprostředním okolí každodenně znepříjemňuje život. Již je známo, že úbytek spodní vody představuje velký problém, ale není to jenom voda, která místní obyvatele trápí. V rozhovoru jsme se pana Starce zeptali také na jiné důsledky těžby – prach, světelné znečištění a hluk.

Největší dopad má těžba v dole na podzemní vodu. Myslíte si, že slibované opatření (podzemní val) skutečně dokáže zabránit úniku spodních vod?

Je prakticky nemožné, aby podzemní těsnicí clona v této podobě odtoku zabránila. Laicky řečeno: je příliš krátká, příliš mělká a také je postavena jinde, než by měla být, pokud by jejím skutečným cílem mělo být utěsnit odtok ve směru od našeho vodního zdroje. Důvodem vzniku clony v této podobě původně vůbec nebylo utěsnění odtoku naší pitné vody, ale firma PGE si zkrátka potřebovala utěsnit těžební jámu v místě, kudy jí prosakovalo nejvíce vody. O naši vodu se ale nejedná, ta odtéká cca o 1,5 km jinudy.

Jaký názor máte na dohodu, kterou podepsal Petr Fiala s Polskem v únoru tohoto roku? Je reálně možné, že se situace zlepší?

Zlepšit situaci ohledně spodní vody dohoda nemůže z důvodu, který jsem popsal v první odpovědi. Nicméně ona ani tu ambici nemá. Ministryně životního prostředí Hubáčková řekla nám osobně i několikrát do médií, že náš vodní zdroj je pro ni už ztracen a smlouva chce jen získat peníze na zbudování náhradních vodovodů. To je ale bohužel nezákonný postup, protože Česká republika je povinna své území a jeho přírodní zdroje chránit, naše legislativa politikům nedovoluje provést takovýto handl.

Jaký je Váš názor na protihlukové stěny či častější měření hluku a prachu?

Podle dohody by měl vzniknout zemní ochranný val, osázený rychle rostoucí zelení. V principu je takové opatření velice pozitivní a důležité, protože může negativní vlivy těžby zásadně omezit. Problém je, že těžba už je téměř na samé hranici a val jsme ještě neviděli ani na papíře. Jeho realizace, dojde-li k ní vůbec, přichází s několikaletým zpožděním.

Měření prachu i hluku je samozřejmě správné, jen jde také o to, jak se data vyhodnocují. Prozatím dochází u hluku k jejich zprůměrování: dny, kdy jsou limity překročeny, se zprůměrují s většinou, kdy překročeny nejsou a pak se ohlásí do médií, že limity jsou v pořádku. Mám přitom informace od specializovaných firem ze soukromého sektoru, že taková metodika je rovněž v rozporu se zákonem.

Mezi občany Liberce i dalších obcí kraje by se ale měly dostat informace nejen o vlivech dolu, ale také o vlivech elektrárny, o kterých se zatím nemluví vůbec. Elektrárna Turów je sedmou nejjedovatější elektrárnou v celé Evropě, její emise předčasně usmrtí dle studie CREA (https://www.nasliberec.cz/wp-content/uploads/2022/06/Air-quality-toxic-and-health-impacts-of-the-Turow-power-plant_publication.pdf) až 120 lidí ročně. Vzhledem ke geografické poloze elektrárny jsou dvě třetiny z nich v Německu a České republice. Laicky řečeno: zplodiny z Turówa dýchají obyvatelé celého kraje.

Únik spodní vody určitě není jediným problémem, který Turów způsobuje. Mimo jiné obyvatele Václavic omezuje prach. Pociťujete zvýšenou prašnost i v okolí svého bydliště?

Prach osobně jako problém zatím nevnímám, ani jsem nic podobného od sousedů ve vesnici neslyšel. Zvýšenou koncentraci nepotvrdila ani dosavadní měření.

Nová dohoda také slibuje častější monitoring hluku. Omezuje vás hluk? Jsou slyšet stroje, které pracují přímo u hranic?

Za poslední rok se celkově hladina hluku spíše snížila. Buď jsou těžební stroje v pozicích, kdy se hluk šíří jiným směrem nebo je jejich provoz částečně omezený. To ovšem určitě neznamená, že by hluk nebyl velice obtěžující, naopak. Pokud o nedělním dopoledni jdete na zahradu a místo očekávaného klidu slyšíte hučení dopravníků a skřípání rypadel, na psychické pohodě Vám to nepřidá.

Neméně významným problémem je světelný smog, který vydávají především skleníky. I stroje a rypadla jsou ale nějakým způsobem osvětlená. Znepříjemňuje Vám život i osvětlení?

Skleníky vedle elektrárny jsou dobře známé nejen obyvatelům našeho kraje. Když jejich osvětlení v podzimních večerech osvětluje páru z chladících věží, připomíná to mnoha lidem legendární Mordor. Těžební rypadlo je většinou zahrabané v jámě, ale pokud je jeho věž nad úrovní okolní země a je natočené směrem k našim oknům, jeho reflektory osvítí místnosti některých domů tak, že si jejich majitelé v noci nemusí svítit na čtení.

Obyvatelé přilehlých obcí podali stížnost, jejímž předmětem je především to, že dohoda neřeší problém s odtokem podzemní vody. Jaké další podněty se ve stížnosti objevily?

Ústavní stížnost jsme podali především proto, že kromě pitné vody jde v této kauze i o obecnější princip. Politici (nejen ti vládní) získali dojem, že hodnoty jako životní prostředí (v tomto případě naše bezprostřední okolí, kvalitu našeho života anebo dostupnou pitnou vodu) můžou směnit za peníze. Nechat se kompenzovat za naše poškozené životní prostředí. Takovou možnost jim ale naše legislativa nedává, naopak jim přímo ukládá životní prostředí všemi dostupnými prostředky chránit. Nikdo se nás neptal, zda s dohodou souhlasíme, nikdo nám ji dobrovolně ani neukázal – museli jsme se k ní dostat svými kanály. Naopak vládní i lokální politici ji protlačili přes náš odpor, proto jsme se rozhodli požádat Ústavní soud o přezkoumání jejich postupu.

Otázky kladla Silvie Válková