300 let od tovaryšských bouří

17. srpna uplyne 300 let od začátku nejdelší stávky v dějinách Liberce, kdy se vzbouřili pláteničtí tovaryši nespokojení s podmínkami práce a se mzdou. Liberecko po staletí vynikalo rozvinutou textilní výrobou, jejíž počátky sahají hluboko do feudalismu. Domácká výroba plátna, založená na pěstování lnu, byla nutným doplňkem naturálního hospodářství v severočeských horských oblastech, které nebyly příliš vhodné pro pěstování dalších rostlin. To nahrávalo chovu hospodářských zvířat a souvisejícímu zpracování ovčí vlny k výrobě sukna. K výraznému rozvoji soukenictví došlo v první polovině 17. století, o století později se Liberec stal významným průmyslovým centrem Rakousko-Uherska s rozvíjející se česko-německou dělnickou třídou.

„Svobodný a otrok, patricij a plebejec, baron a nevolník, cechovní mistr a tovaryš, vedli nepřetržitý boj, tu skrytý, tu otevřený, boj, který pokaždé skončil revolučním přetvořením celé společnosti nebo společným zánikem bojujících tříd.“

Friedrich Engels a Karl Marx, Manifest komunistické strany

Ještě dlouho před tím, než se v průběhu průmyslové revoluce zformovala třída průmyslového proletariátu, vytvořil se v rámci cechovního řemesla a manufakturní výroby zárodek pozdějšího dělnického hnutí v podobě námezdních dělníků, a mezi nimi právě tovaryšů plátenického a soukenického cechu. V pátém dílu Levicové turistiky se vydáme po stopách tovaryšské stávky z roku 1722 a související historie dělnického hnutí. Oproti komerčnímu pojetí turistiky jde o variantu spojující sportovní vyžití, politiku a zábavu, ohleduplnou nejen k přírodě a místním obyvatelům, ale také k peněženkám zúčastněných. Trasa je navržena tak, aby ji bez větších obtíží zdolali mladí i starší lidé, či rodiče s dětmi.

„Vznikalyť stávky, jakž uvedeno, pro stravu, pro mzdu, pro bití, pro kruté trestání nedbalosti, pro nepříjemnou dobu výpovědní, pro obmezení tovaryšů v organizaci jejich, zvláště po stránce finanční, pro znesnadnění přístupu k misterství. Při stávkách, jak doloženo, držívali čeští tovaryši s německými; některou způsobili také Němci sami (truhláři r. 1565). Zdá se, že právě cizí tovaryši sem přinášeli kvas nespokojenosti.“

Zikmund Winter, Český průmysl a obchod v XVI. věku

Těšit se můžete na tato zajímavá místa:

Šibeniční vrch: připomínka nejdelší stávky v dějinách Liberce – tovaryšských bouří z roku 1722 (výročí 300 let)
Tovaryšský vrch: dřívější místo setkávání tovaryšů a dělníků
Dělnické hospody a další vyhlášené lokály: někdejší hospody U Jelena a U Medvěda, hostince U Hvězdy a U Zlatého gryfa, restaurace Střelnice a dalšíMistrovský dům soukeníků: historický cechovní dům soukeníků s vyhlášenou kavárnou U Korunního prince Rudolfa
Soukenické a řemeslnické domy Bedřichova města (Friedrichstadt): pozůstatky typické rázovité zástavby v někdejší převážně řemeslnické čtvrti

Sídla redakcí socialistických časopisů: památná místa populárních socialistických časopisů Arbeiterfreund a Der Freigeist

Liberecké Benátky a atmosféra staré tovární čtvrti: pozůstatky továren, mlýnů, nádrží a náhonů v oblasti kolem Lužické Nisy a Harcovského potoka

Akce se uskuteční 9. srpna 2022. Sraz je v 16:00 na někdejším Šibeničním vrchu, na rohu ulic Plátenická a Na Perštýně.

Zájemci a zájemkyně nás mohou kontaktovat na našem libereds@systemli.org 

Tisková zpráva spolku Libereds

Subscribe
Upozornit na
22 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Ředitel liberecké zoo David Nejedlo přišel obhajovat investice zoo za 25 mil. Kč, které mu každoročně posílá ze svého rozpočtu město Liberec. Moc se
Takto podrobně a odborně nemá své lidové názvosloví lokalit, ulic a budov zmapované žádné město. Určitě v Česku, a i ve světě je to
Liberecký kraj si připsal další dvě zajímavé kulturní památky. Ve Frýdlantu je nově prohlášen kulturní památkou areál zámeckého pivovaru, jehož kořeny sahají až do
Sotva se někteří rodiče vzpamatovali z krajského fiaska při přihlašování na střední školy, chystá vláda vzdělávacímu systému další ránu. Složitě znějící „plošné snížení maximálního