Týden pod Ještědem: nedivme se panu senátorovi, že si v Liberci zvykl poroučet a křičet

Proběhlo poslední zastupitelstvo tohoto volebního období. Hned na začátku se zastupitelům dostalo neobvykle silné dávky nadutosti a čistokrevného buranství od starosty Chrastavy, který je i libereckým senátorem. Nešlo jen o chvilkový projev arogance, ale výstup senátora Canova i chování primátora Zámečníka mělo hlubokou symboliku. A to nejen pro čtvrteční zastupitelstvo, ale pro celé, právě uplynulé čtyři volební roky.

Šest let o něm nebylo v zastupitelstvu slyšet. Šest let se o Liberec de facto nezajímal. Šest let ale uplynulo a doslova zpupně si nakráčel na liberecké zastupitelstvo udělat svou kampaň na úkor času určeného obyvatelům a skutečným problémům Liberce. Michael Canov, senátor za Liberec se přišel po šesti letech ukázat a zase si říci od podporu.

Těžko říci, kdy liberecké zastupitelstvo zažilo podobnou dávku arogance. Když opoziční zastupitel Jaromír Baxa připomněl, že by mohl dodržovat časový limit, kterým se musí řídit ostatní zastupitelé nebo „jen obyčejní“ občané Liberce, potázal se zlou.

Senátor Canov ho ve své nadutosti de facto okřikl, že on je senátor a může si mluvit, jak se mu zachce. Půl hodiny se chlubil svými skutečnými i domnělými úspěchy, ale dokonce i cizím peřím, když si přisvojoval rozhodnutí bývalé vlády přidávat státním zaměstnancům, že on to vlastně chtěl taky… Nakonec všem vzkázal, že o větší peníze pro Liberec bojovat nebude, kdyby se mělo vzít ostatním obcím (tedy i jeho Chrastavě), které ovšem libereckých služeb využívají.

A primátor stotisícového Liberce Jaroslav Zámečník? Zachoval se jako … inu jako stranický poslušný podřízený páně senátora chrastavského starosty, který je i prvním místopředsedou jeho Starostů. Nezastal se vlastního městského zastupitele, ani lidí, kteří čekali na možnost říci zastupitelům něco o skutečných problémech Liberce a jich, Liberečanů. Promiňte pane senátore, prosím pokračujte pane senátore…

Nejde ani tak o tu aroganci a hulvátství. To by se snad dalo přejít starým českým heslem o hospodářském skotu a funkci. Ani o tu demagogii, kterou museli všichni přítomní i z domovů poslouchající snášet. Ostatně Canov je favoritem voleb, a tak je pravděpodobné, že bude zase šest let ticho. Navíc je svým chováním pověstný a jiný už asi nebude.

Jenomže tak to bylo poslední čtyři roky v Liberci se vším. Jakmile si starostovská Squadra Purpura složená ze schopných, ale často až moc chtivých starostů okolních vesnic a městeček, co vládnou na kraji, dupla, v ještě nedávno hrdém Liberci se začalo kmitat.

Prosím pěkně, tady je autobusák. A tady, prosím, tady tyhle pozemky a tady ty taky. A zoo i s miliony na provoz. A botanka. A skoro sto milionů na parkovací dům a další dotace. Všechno, všecičko, co si račte přát. Je tohle, pěkně prosím, to partnerství města a kraje, že?

Nedivme se potom panu starostovi z Chrastavy, že když je s panem hejtmanem z Hrádku zvyklý dostat, cokoliv si zamane, že se nám v Liberci naučil i křičet.

Subscribe
Upozornit na
64 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
„Zlo“. Tak jednoduchý, trefný a vše vypovídající transparent měl jeden z odpůrců Andreje Babiše v Liberci. Nicméně vzhledem k tomu, jak se Babišovi nepřátelé chovali v Liberci a
Pravicové koalice vládnoucí našemu městu i kraji, skoro v identické podobě, nadělily spoluobčanům pod stromeček (a ještě s předstihem) dvojí zdražení: dopravy a odpadů.
Verba docent, exempla trahunt. Slova učí, příklady táhnou, říká se od klasických dob a je to pořád pravda. Možná někomu skutečnost, že si primátor
V Liberci proběhlo první řádné zasedání zastupitelstva. A hned napoprvé se moc pěkně nepředvedlo. Respektive předvedlo, že staré zvyky a manýry se měnit v Liberci prostě