Jedna z nejhodnotnějších empírových staveb ve městě, liberecká Střelnice, prochází zásadní přestavbou. Památkáři odsouhlasená rekonstrukce má dát vzniknout prostorům pro kanceláře a ateliéry. Jedním z nových spolumajitelů je i současný náměstek primátora a hlavní architekt Jiří Janďourek ze STAN/SLK.
Kdysi to býval hlavní kulturní stánek Liberce, respektive ještě města Reichenberg, který sloužil nejen místním střelcům, ale i celé měšťanské společnosti. I po válce byla liberecká Střelnice dál využívána ke kulturním účelům, konaly se zde plesy, zábavy a různé další společenské akce.
Až polistopadové poměry, privatizace a neviditelná ruka trhu znamenaly pro Střelnici úpadek a jen krůček chyběl ke kompletní zkáze. Ještě před pár lety zde měl stát soukromý pivovar, ale i z toho sešlo.
Změna nastala loni. Objekt koupila společnost, kterou vlastní více lidí. V objektu má vzniknout office centrum s řadou kanceláří nebo ateliérů. V současnosti již přestavba probíhá v plném proudu.
Většinovým podílníkem je liberecký podnikatel Jan Šuma, jehož auditorská firma VGD od města a jeho firem získávala řadu zakázek, například, když smlouvy a vztahy s dopravním podnikem a BusLine označovala roky jako standardní, dokud nebyl audit zadán jiné firmě, která přišla s naprosto rozdílným výsledkem. Vše vyvrcholilo zásahem protikorupční policie v dopravním podniku na jaře roku 2018.
Šuma byl také kandidátem liberecké ODS a jeho podnikatelské aktivity jsou spjaty i se společností SYNER Group a.s., kde se podílel například na jejích developerských projektech v pražských Modřanech. Figuruje rovněž v Nadaci pro rozvoj sportu v areálu Sport Park Liberec, skrze kterou je sponzorován hokejový klub Bílí tygři, patřící majitelům SYNER Group.
Podnikatel Jan Šuma ale není jediným člověk spjatým s libereckou politikou, který patří mezi majitele Střelnice. Nejmenší podíl zde má Jiří Janďourek, hlavní městský architekt a od minulého týdne také náměstek primátora pro architekturu, veřejný prostor a dopravní stavby za STAN/SLK.
Jiří Janďourek je zároveň, spolu se svou ženou Janou Janďourkovou Medlíkovou, spolumajitelem architektonického studia ATAKARCHITEKTI s.r.o., které pro Střelnici připravilo projekt přestavby. „Projekt má na starosti architekt Ondřej Novák a moje žena,“ uvedl pro Náš Liberec Jiří Janďourek. „Bude to sídlo více společností, co se rekonstrukce týče, tak bude velmi citlivá a vše se navrátí do historické podoby,“ dodal čerstvý liberecký náměstek.
Jeho slova potvrzují i liberečtí památkáři, kteří projekt záchrany Střelnice jednoznačně vítají. „Za nás jsme skutečně rádi, že se Střelnicí něco děje. Je to vedle Střední zdravotní školy na Sokolovském náměstí nejvýznamnější empírová památka, jakou v Liberci máme. Musím říct, že projekt je velice zdařilý a vše s námi bylo řádně konzultováno,“ ocenil přístup developerů i architektů Jaroslav Zeman z Národního památkového ústavu.
V souvislosti s náměstkem Janďourkem (který je dosud i hlavním městským architektem, než bude ve výběrovém řízení vybrán nový) ale vyvstává otázka, zda při schvalovacím procesu nedocházelo loni, když byl v čele Kanceláře architektury města, která se k věci vyjadřovala, ke střetu zájmů.
Jiří Janďourek to odmítá. Upozorňuje, že objekt měl již předtím, než se stal jeho spoluvlastníkem, dokumentaci pro stavební povolení a že sám věc nikdy neschvaloval. „Projekt byl představen na Radě architektů, kde já nejsem členem rady. Moje žena Jana členkou Rady architektů sice je, ale nahlásila střet zájmu a nehlasovala. V případě souhlasu na městě si už nejsem jist, zda jsme to posuzovali. Nicméně, pokud se vyjadřujeme k projektům od studia ATAKARCHITEKTI, nikdy je nedělám já a souhlas či nesouhlas podepisuje jiný architekt z Kanceláře architektury města,“ uvedl náměstek Janďourek.
Liberecká Střelnice byla postavena v roce 1831 jako nové a reprezentační sídlo libereckých Střelců (později Ostrostřelců), jejichž kořeny, jakožto součásti městské domobrany, sahají prokazatelně až do začátku 16. století. Z původně obecné bojové a obranné družiny (za třicetileté války nařízením vrchnosti strážila například cesty k městu) se zejména v 19. století stala kulturní a společenská organizace liberecké klasické buržoazie. Její činnost byla již spíše ceremoniální, byť například i v 19. století zasahovala v libereckých dělnických bouřích. Význam Střelců (nejen těch libereckých) zmizel de facto již s pádem staré monarchie před sto lety.