Kritický článek Politické dusno na Frýdlantsku: v Řasnici proběhne referendum o větrných elektrárnách, který publikoval server nasliberec.cz, jsou uvedena sdělení, která podle energetické firmy W.E.B Větrná energie, která za projektem Větrného parku Řasnice stojí, zasluhují kontext a korekci, aby si čtenář mohl udělat ucelený obrázek. Níže nabízíme vyjádření, odpovědi a doplnění.
„Úplně na začátku bych chtěla vysvětlit zastat pana starosty. V článku stojí, že ‚Stanoviska místní radnice a investora jsou podezřele identická.‘ K tomu bych chtěla říct, že stanoviska obce a investora by měla být identická, protože obec má s investorem uzavřenou platnou smlouvu o spolupráci, v níž se zavazuje investorovi s přípravou projektu pomáhat. Kdyby tak pan starosta nečinil, bylo by to porušení smlouvy. Toto si bohužel neuvědomují ostatní zastupitelé, kteří naopak jednání pana starosty z mého pohledu zcela neoprávněně kritizují a naslouchají mnohdy zcela nepravdivým argumentům odpůrců projektu,“ vysvětluje jednatelka investora Michaela Lužová.
V článku se uvádí například toto: „…upozorňují na to, že byly v anketě z roku 2019, která se jich ptala na vybudování dalších větrníků, uvedeni v omyl.“
Informace od investora projektu jsou od začátku zcela konzistentní a neměnné. „Od začátku bylo jak zastupitelstvu tak občanům prezentováno, že na katastru obce Horní Řasnice budou postaveny nejvýše tři nové větrné elektrárny a že další plánujeme v katastrech Dolní Řasnice a Krásného Lesa. Stejně tak jsme prezentovali i parametry plánovaných větrníků. V letáčku z roku 2019, kde byly i vizualizace plánovaného parku, bylo jasně uvedeno, že plánujeme elektrárny s průměrem rotoru 140-150 m a výškou po osu rotoru 130-166 m. Na tom se od počátku projektu do dnešního dne nic nezměnilo. Soubor s obsahem letáku máme i na webu, každý si to může ověřit. Pokud jde o výkon elektráren, tedy kolik bude mít MW, nemá na obyvatele ani životní prostředí vůbec žádný vliv – fyzické parametry zůstávají beze změny. Netušíme proto, v čem a jak jsme občany mohli uvést v omyl,“ konstatuje Lužová. „Není tedy pravda, že bychom občany jakkoliv uvedli v omyl,“ dodává.
K tvrzení „V Horní Řasnici se v anketě vyjadřovali místní občané pouze ke 2-3 větrným elektrárnám, a to s menším výkonem, než je nyní v záměru. Přitom efekt celého větrného parku bude kumulativní, v Horní Řasnici budou obtěžováni i hlukem z Dolní Řasnice…“ a výhradě, že byli v anketě v roce 2019 dotazování pouze občané obce, je nutné uvést následující:
„Větrný park se primárně týká občanů, kteří v obci trvale žijí. Majitelé pozemků a rekreačních objektů přizváni nebyli, protože nemají v obci trvalý pobyt, stejně tak nemohli volit nyní v referendu – to je běžný postup. Pokud jde o výkon elektráren, to je jen otázka ekonomiky projektu, tedy čím vyšší výkon, tím vyšší výroba. Fyzické parametry, tedy výška, průměr rotoru či hluk, zůstávají stejné, ať už jde o elektrárnu s výkonem 3,9 MW, 4,2 MW nebo 5,6 MW, tedy všechny zasáhnou do prostředí stejně. Elektrárny výrazně menší a s výrazně menším výkonem nebudou v době stavby projektu dostupné. A ano, efekt všech plánovaných větrných elektráren, tedy i těch na katastru Dolní Řasnice a Krásného Lesa je kumulativní, a právě takto se i posuzuje ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí, tedy v řízení EIA. Je to právě ministerstvo životního prostředí, které je příslušným orgánem, jež má povinnost vliv důkladně posoudit a vyhodnotit. A byla to právě naše společnost, která hned na počátku řízení jasně deklarovala ochotu a požadavek na kompletní proces posouzení vlivu větrného parku na životní prostředí, i kdyby zjišťovací řízení skončilo závěrem, že to není nutné. Není tedy pravda, že by ministerstvo dalo za pravdu připomínkám, jen od dotčených orgánů a veřejnosti seskupilo došlé připomínky a vyjádření. Tyto informace lze na Portálu EIA snadno dohledat a ověřit,“ vysvětluje Lužová.
Zcela zarážející je toto tvrzení: Investor ovšem zamýšlí vybudovat ještě minimálně dva další směrem na Jindřichovice pod Smrkem. „Toto je naprostá lež, nikdy jsme neplánovali žádnou větrnou elektrárnu na katastru Jindřichovic – ty plánoval ve svém konkurenčním projektu pan Pávek a firma Větrné parky CZ, s níž je propojen. O tomto projektu nám ale odpůrci celou dobu tvrdí, že o něm nic neví, proto by mě zajímalo, odkud tuto informaci mají,“ podivuje se Lužová.
Odpůrci projektu si také stěžují na nedostatek informací a jejich zveřejnění až v roce 2022. „Občané obce o záměru věděli od samého začátku. Ještě před anketou a podpisem smlouvy jsme občanům celý projekt představili na veřejné debatě a vysvětlili, jaké budou další kroky v projektu. Za celou dobu přípravy se nás nikdy nikdo na nic nezeptal, přitom kontakty na nás jsou veřejně dostupné. Až když byla zveřejněna EIA, tak se strhl poprask, přitom zcela neprávem. Není reálné, abychom kompletní dokumentaci EIA, zoologických, hlukových a dalších studií konzultovali s každým občanem zvlášť. Hlukové i zoologické studie jsou velmi nákladné a zodpovědný investor si nejprve zajistí spolupráci obcí, než se do průzkumů pustí. EIA se pak dělá právě proto, aby se k ní mohl kdokoli vyjádřit, a takto sesbírané připomínky pak ministerstvo posoudí a vyhodnotí. To snad musí každý pochopit,“ popisuje Lužová.
Článek obsahuje i konkrétní otázky, které zasluhují odpovědi. První dvě zní: Potřebujeme zde opravdu tolik větrných elektráren? Nebo jich tu můžeme mít méně a za lepších podmínek?
„Rozumím tomu, že si každý může udělat laickou představu, kolik a jak velkých větrníků by měl kterýkoliv větrný park mít. Jenže to, kolik a jak velkých elektráren projekt unese, je otázka ekonomiky projektu. Menší elektrárny už nebudou v době realizace projektu na trhu, nové se už nevyrábějí. Proto v projektu počítáme s typy, u kterých máme u výrobců ověřeno, že je budou mít za pár let v nabídce a že je budou dodávat do ČR. Ne všechny typy, které mají výrobci na svých webových stránkách, se totiž do ČR dodávají. Počet elektráren je pak závislý na tom, že se celá investice musí finančně vyplatit. Kromě stavby samotných elektráren musíme vybudovat přípojku do rozvodny a vlastní rozvodnu. Tyto náklady ve výši stovek milionů se musí z provozu parku zaplatit. Chápu, že jsou to věci, které na první pohled nejsou vidět, ale jsou pro celý projekt zásadní,“ odpovídá Lužová.
Nebo další otázka: Musíme změnit územní plán a z orné půdy udělat zastavitelné území, kde záhy do základů každé jedné elektrárny přibyde 1000 m3 betonu a cca 100 tun armovacího železa, a naopak objem skrývek ornice z celého projektu bude činit cca 10 000 m3?
„Ano, změnu územního plánu u takového záměru ukládá zákon. Když chcete postavit dům, také to musí být na území, kde to územní plán umožňuje. Navíc projekt není plánován na orné půdě, ale na půdách, které mají charakter louka-pastvina,“ vysvětluje Lužová.
Další otázky se týkají ptactva: Co udělá projekt s jeřáby popelavými a jejich zdejším hnízdištěm? Proč nejsou zmíněni v zoologické studii?
„Zoologické, tedy i ornitologické posouzení je součástí procesu EIA. Máme za sebou roční monitoring ptáků a nadále průběžně sledujeme i přelety a vše, co s ochranou přírody souvisí. Tyto aktivity dělají odborníci, zoologové, ornitologové a další, a jejich závěry pečlivě posuzují odborníci na MŽP. Pokud konkrétně jeřábi nejsou zmíněni v rozhodnutí EIA, tak nebyli v průběhu monitoringu zaznamenáni, tedy v oblasti se zřejmě nevyskytují,“ sděluje Lužová.
Článek se také pozastavuje nad odměnou. Tvrdí, že společnost W.E.B Větrná energie „…bude na místní lokalitě vydělávat desítky milionů korun ročně, ale obci má dát za nájem každého z nich jen 400 000 korun.“
„Realita je trochu jinde. Pevně věříme, že obrat skutečně v desítkách milionů bude, ale obrat není výdělek, není to zisk. Z obratu se musí splatit samotná stavba elektráren a doprovodných technologií, umořit náklady na projektovou přípravu, vč. všech studií, musí zaplatit servis a další provozní náklady. Zisk je až to, co zbude. V době, kdy jsme smlouvu s obcí uzavírali, byla odměna 400 000 Kč za každou elektrárnu každý rok velmi štědrou nabídkou, kterou jsme hned po dramatických změnách na trhu s energiemi ještě vylepšili, protože nám to situace umožnila. Troufnu si tvrdit, že málokdo z občanů dokáže posoudit a vypočítat ekonomiku takového projektu. A ano, projekt musí firmě vydělávat. Žádný podnikatel nepodniká proto, aby nic nevydělal,“ uvádí informace do kontextu Lužová.
V textu zaznívá i pozastavení nad stažením prohlášení starosty obce z obecního webu a jeho uvedení do souvislosti s podporou referenda u části zastupitelů.
„Nevím, jaké tlaky stály za stažením starostova prohlášení, je ale pravda, že zastupitelé bohužel podlehli nepravdivým a zavádějícím tvrzením paní Bláhové, a co mě mrzí nejvíce je, že její tvrzení a negativní postoje s námi nediskutovali, i když na to měli dostatek příležitostí. Například ve čtvrtek 12. ledna jsme byli celý den na obecním úřadě připraveni odpovídat na dotazy. Všichni to věděli, ale přišli jen 3 občané. Proč nepřišel nikdo ze zastupitelů, proč nepřišla paní Bláhová nebo kdokoli z odpůrců?“ táže se řečnicky Lužová.
V závěru článku zazní pochybnost, kdy prý obci i investorovi „paradoxně vadí nabídky výhodnější pro obec.“ To zasluhuje upřesnění.
„Nejde o nabídku výhodnější pro obec, jde o nabídku, která je nerealizovatelná, protože nabízené odměny jsou postaveny na tak vysokých výkupních cenách za energii vyrobenou z plánovaných větrných elektráren, které nelze na normálně fungujícím trhu dosáhnout. Navíc nabídka konkurenční firmy počítá s realizací elektráren přesně na stejných pozicích, jako my. I to je důvodem, proč by leckdo mohl konkurenční nabídku označit za krádež projektu. Kromě toho nabídka pochází od firmy založené v květnu 2022, která zatím nic nezrealizovala a v oboru je zcela neznámá,“ pozastavuje se nad nabídkou Lužová.
Za zavádějící označuje Lužová i popisek fotky v článku. „Červené čáry ukazují, ve kterých místech budou stát plánované větrníky. A právě na tomto obrázku je patrné, že z tohoto pohledu bude ze sedmi větrníků vidět jen nejvyšší část jediného z nich,“ uzavírá Lužová.
Vyjádření PR společnosti ShrtCut Studio, s.r.o.