Problém kompostárny se v Liberci táhne už roku 2019. Zastupitelstvo mělo minulý týden schválit memorandum o spolupráci Liberce se soukromými firmami, které by pro Liberec měly kompostárnu provozovat ve 20 kilometrů vzdálené Chotyni. Předkladatelé návrhu ale tvrdě narazili nejen u opozice, která varuje, že jde o další privatizaci klíčové městské služby, ale i v řadách vlastní koalice. V samotné Chotyni navíc o ničem nevědí.
Hlavní architekt a dnes i náměstek pro architekturu, veřejný prostor a dopravní stavby Jiří Janďourek (STAN/Starostové pro Liberecký kraj) se svým návrhem memoranda o spolupráci s firmami Mateo Solutions, a. s., a KOBRA Údlice, s. r. o. na únorovém zasedání zastupitelstva neuspěl a bod po kritice ostatních zastupitelů stáhl z programu.
„My to memorandum chápeme jako příležitost pro město, jak řešit nakládání s biologickými odpady,“ uvedl na zastupitelstvu náměstek Janďourek. „Část biodpadu nemáme jak řešit a musíme ho svážet do Mimoně. Tady je možnost vozit ho do Chotyně, nyní předkládáme memorandum spolupráce s firmami, kde veškerá váha přípravy spolupráce je na těchto firmách a je možné, že se to neukáže jako nevýhodné a že se to nebude realizovat,“ dodal Jiří Janďourek. Zastupitele ale na svou stranu nezískal.
Náměstek Janďourek potvrdil i pro Náš Liberec, že by kompostárnu měly využívat i obce kolem Chotyně a Hrádku nad Nisou. „Ano, byli bychom rádi, kdyby to bylo i pro okolní obce, ale bude záležet samozřejmě na nich, ale dává to velký smysl,“ uvedl Jiří Janďourek.
Liberecké volené zástupce nepřesvědčili ani zástupci obou firem. „Cest, jak likvidovat čistírenský kal je několik a v tuto chvíli se nám jeví nejlepší cesta kompostárny nebo bioplynky,“ uvedl Lukáš Křítek ze společnosti Mateo Solutions, která je dceřinou společností Severočeských vodáren a kanalizací. „Jedná se o projekt, který jde za náma. Jsme připraveni financovat studie proveditelnosti, které ukáží, jestli to má smysl nebo ne,“ dodal manažer Mateo Solution.
Se vstřícným postupem města vůči soukromým firmám ale nesouhlasí liberecká opozice. Návrh na kompostárnu na pozemcích města, kterou bude město zásobovat čistou vstupní surovinou, kterou musí dopravit až na místo, aby ji pak předalo cizímu provozovateli, je považují zastupitelé za LOL – Liberec otevřený lidem za další privatizaci odpadového hospodářství Liberce.
Argumentují, že dosud nakládání s odpady zajišťuje pro Liberec zejména firma FCC, kde má město Liberec 45 % podíl. V Teplárně Liberec má alespoň 24 %. Ve firmách Mateo Solutions a Kobra Údlice nemá žádný podíl ani přímý vliv, byť Mateo Solutions patří pod Severočeskou vodárenskou. „Liberec se tak dostane do situace, kdy bude na cizích provozovatelích závislý a bude muset plnit jejich podmínky. To je špatně“, zdůrazňuje Josef Šedlbauer za LOL/Zelené.
Upozorňují, že pro město nemusí být výhodné, když všechny studie k zamýšlenému projektu zpracují soukromé firmy „Potřebujeme vlastní návrh dlouhodobě udržitelného způsobu nakládání s bioodpadem na území města, ještě lépe aglomerace Liberec – Jablonec. Což může zpracovat jen nezávislý posudek, nikoli jedna nebo i více ze zúčastněných stran, které si těmito záměry řeší především svoje vlastní problémy“, uzavírá Šedlbauer.
Opozice kritizuje i ekologický rozměr projektu. „Navržená kompostárna je spíš skládka čistírenských kalů“, upozorňuje na jeden z problémů záměru expertka na vodohospodářské stavby Simona Kousalová Zlatníková, která byla zároveň na kandidátce LOL. Podle odpadové legislativy totiž může kal tvořit maximálně 40 % hmotnosti odpadů v zakládce kompostárny. U navržené kompostárny je to naopak, podíl zeleně má být jen 30 % oproti 70 % podílu vstupu čistírenských kalů. Kompost z upravených čistírenských kalů má dle zákona o odpadech omezené možnosti použití na zemědělské půdě, na rozdíl od kompostu z údržby městské zeleně.
Dalším problematickým bodem jsou podle Kousalové Zlatníkové i legislativní omezení u použití čistírenských kalů pro manipulaci s nimi a nutnost důsledné hygienizace, aby se zabránilo vnosu patogenů v kompostu do půdy. A právě s ohledem na různá složení kalů nemusí být proces hygienizace kompostováním u kalů optimálním řešením. „Nehledě k tomu, že při otevřeném kompostování uniká do ovzduší velké množství skleníkových plynů oxidu uhličitého, oxidu dusného a metanu“, dodává Kousalová Zlatníková.
Problém s předloženým materiálem ale neměla jen opozice, vadil i některým zastupitelům ze současné liberecké koalice, kterou tvoří STAN/Starostové pro Liberecký kraj, ANO, ODS a Piráti. „Materiály k tomuto bodu jsme dostali sotva pár hodin před jednáním, to se mi nelíbí,“ uvedla pro Náš Liberec Jaroslava Kašparová, zastupitelka za ANO. „Také nevím, proč by měl Liberec podporovat svou konkurenci, když má podíl v FCC a z toho příjmy,“ myslí si zastupitelka Kašparová.
Kašparová, podobně jako opozice, upozorňuje na zmíněnou skutečnost, že město Liberec má ve společnosti FCC, která pro jeho obyvatele sváží odpad, podíl 45 %. A to mu přináší, nikoliv zanedbatelný, zisk v dividendách. Ročně je to kolem 20 milionů korun.
Třešničkou na dortu je, že o libereckých záměrech na kompostárnu nic nevědí v Chotyni, kde má stát. „Já kdybych se to nedozvěděla v médiích, tak dodnes nevím o ničem,“ potvrdila pro Náš Liberec tento fakt starostka Chotyně Ivana Morgensternová již minulý týden. „Budeme o tom jednat ze zastupiteli, ale opravdu nevím, co bych k tomu řekla, nikdo s námi o ničem nemluvil,“ dodala chotyňská starostka.
Liberec má se zřízením kompostárny a sběrného dvoru problémy již více jak čtyři roky. V roce 2019 to byl první vážný konflikt v řadách tehdejší koalice STAN/Starostů pro Liberecký kraj, ANO a ODS. Důvodem byly spory uvnitř vedení města, zda má být na sběrný dvůr architektonická soutěž či ne. Na ní trvá primátor města Jaroslav Zámečník spolu s novým městským architektem Jiřím Janďourkem.
Jenomže koaliční partneři z ANO a ODS i někteří Starostové z toho nadšeni příliš nebyli. „My jsme pro tu „kompostárnu“, jak tomu říkáme, všemi deseti, ale nechápu, proč na to na to musí být architektonická soutěž. Přijde mi to jako dělání zakázek pro kamarády hlavního architekta Janďourka,“ uvedla tehdy pro náš web Jaroslava Kašparová z ANO.
Tomu ale odporoval jak městský hlavní architekt a dnes i náměstek pro architekturu, veřejný prostor a dopravní stavby Jiří Janďourek, tak jeho stranický kolega a primátor Jaroslav Zámečník. „Ta budova svou kvalitu má. Navštíví ji de facto každý Liberečák, navíc doba, kdy se v Liberci stavělo bez architektonické soutěže, musí skončit,“ upozorňoval před čtyřmi lety Jiří Janďourek.